Model as-ad
k
ynesiánský
přístup – mzdy i ceny jsou nepružné/strnulé – křivka
As mírně rostoucí či dokonce vodorovná - Y roste se
zvyšováním agregátní poptávky, tak dlouho, dokud jsou
k dispozici nevyužité zdroje – FP je účinná
(někdy i na 100%)klasický přístup – že mzdy i ceny jsou dostatečně pružné – ekonomika pracuje vždy při plné zaměstnanosti či na úrovni potenciálního produktu Y*– produkt nereaguje na změny poptávky, ale na změny nabídky ( a křivka AS je hlediska klasiků svislá – FP je zcela neúčinná, vede jen k infalci
hlavní proud ekonomie – křivka AS v krátkém období rostoucí, v dlouhém období se mění na svislou přímku (smlouvy (např. mzdové, nájemné) jsou uzavírány na dlouhou dobu a že přizpůsobení očekávání je pomalé), krátké období může trvat léta či dokonce desetiletí – FP je krátkodobě účinná
pod potenciálem – Keynesiánský tvar, za úrovní potenciálního produktu – klasické pojetí (málo volných zdrojů) => klasické a keynesiánské pole
záleží kde je AD; pod potenciálem má fiskální expanze smysl roste Y a roste málo P
produkční mezera – rozdíl mezi reálným a potenciálním produktem (může být kladná i záporná) – při kladné přehřívání, při záporné – nevyužíváme zdroje
potenciální produkt se odhaduje
analogicky funguje restrikce, posun AD doleva dolu
Model is – lm (graf)
zachycuje chování agregátní poptávky, kdy má agregátní nabídka vodorovný tvar (ceny jsou fixní), jsou nevyužité zdroje
křivka IS – rovnováha na trhu produktu – množina kombinací i a Y, při nichž S=I
křivka LM – rovnováha na trhu peněz – množina kombinací i a Y, při nichž L (poptávka po penězích) = M (nabídka peněz)
fiskální
expanze – důsledkem bude posun křivky IS doprava – dojde ke
zvýšení Y, avšak za cenu zvýšení i a v důsledku toho
snížení I
graf – růst produktu a zároveň růst úrokové sazby, který vytěsnil část soukromých investic
lze tomu zabránit zvýšením objemu peněz v ekonomice, což provede CB monetární expanzí
monetární expanze – posun křivky LM doprava – zvýšení Ya snížení i a zvýšení I
graf posun z L1 na L2, nedojde k takovému tlaku na i
kombinace fiskální a monetární politiky umožňuje dosáhnout zvýšení Y beze změny i, vede k potlačení vytěsňovacího efektu
efektivnost jednotlivých politik záleží na sklonu křivek IS a LM
to fungování je závislé na tvaru těch křivek IS, LM
např. graf
IS svislá – je absolutně necitlivá na úrokové sazby, i při velké monetární expanzi, se v ekonomice nestane nic, investoři nejsou citlivé na úrokové sazby, když vládne investiční pesimismus – ekonomika se stává necitlivá na monetární politiku
Při použití fiskální expanze, ta je 100% účinná graf, pouze růst i na který nikdo nereaguje
Nebo např. graf
LM svislá, 100% vytěsňovací efekt – brutální nárůst i, vytěsní investice ve stejném rozsahu jako výdaje v rámci fiskální expanze
Graf
Past likvidity – křivka LM vodorovná – tedy poptávka po penězích nezávisí na úrokové míře – monetární politika je neúčinná, fiskální politika je maximálně účinná (nevyvolává změny úrokové míry a tedy nezpůsobuje vytlačení investic)
v
hodná
kombinace fiskální a monetární expanze neutralizuje vytěsňující
efekt (Δi = 0)
Krátkodobá a dlouhodobá nerovnováha
Krátkodobá nerovnováha
Rozpočtové důsledky fiskální politiky
Základním cílem fiskální expanze a restrikce je stabilizace tempa růstu
Rozpočtový deficit jako cen a za fiskální expanzi
Fiskální nerovnováha – situace kdy vláda krátkodobě nebo dlouhodobě nekryje své výdaje svými příjmy
Základním důsledkem je v prvním případě rozpočtový deficit, ve druhém veřejný dluh
Věčně vyrovnaný rozpočet? – snaha o vyrovnaný rozpočet znamená vzdát se fiskální politiky
Rozpočtový deficit
Je složen ze 2 položek
Úrokové platby z existujícího dluhu (součin úrokové míry a stavu dluhů na konci roku t-1)
Rozdíl mezi vládními výdaji na zboží a služby s daněmi
Saldo rozpočtu = rozdíl mezi příjmy a výdaji daného rozpočtu za dané období
Celkový deficit – výsledek vládních rozpočtů včetně vlivu hospodářského cyklu (recese vedou k poklesu vládních příjmů a k růstu cyklického deficitu)
Strukturální (cyklicky očištěný) deficit – celkový deficit očištěný o vliv hospodářského cyklu (= deficit při současné struktuře výdajů a daňových sazeb za předpokladu,ž e ekonomika funguje na úrovni potencionálního produktu)
Primární deficit – celkový deficit mínus náklady na veřejný dluh (a také primární cyklicky očištěný deficit)
Příčiny rozpočtového deficitu
Nutno rozlišovat aktivní a pasivní deficit
Aktivní deficit = strukturální – důvody: (vzniká proto, že ho vláda chce)
Fiskální expanze – diskrečními opatřeními
Snížení daní
Vládní populismus
Mezigenerační problém
(žádný ekonomický růst tomu nepomůže, jen zvýšení daní, či snížení výdajů)
Pasivní deficit – důvody: (vzniká proto, že ho vláda nechce)
Recese
Války, živelné katastrofy
Největší deficit generuje centrální státní správa (vláda)
Úsilí vlády musí směřovat ke snižování strukturálního deficitu
Z hlediska struktury veřejných rozpočtů (1 tabulka)
Centrální vláda generuje nejvyšší část deficitu
Pokud musí být deficit řešen – musí být řešen na úrovni centrální vlády
Na cyklické a strukturální saldo (2 tabulka)
Jádro tvoří strukturální složka
2009 stimulace agregátní poptávky před daňový multiplikátor
2010 reakce finančních trhů, citlivé na míru zadlužení – fiskální restrikce
To číslo ukazuje míru nezdravosti veřejných financí v ČR (-3,6), má být na úrovni 0
Při konjunktuře je cyklická složka kladná a vylepšuje celkové saldo
Předvídání a plánování deficitu
V mezinárodním kontextu
Jsme na tom relativně dobře s porovnáním s PIGS
Rozpočtový deficit
Možnosti snížení rozpočtového deficitu
Snížení vládních výdajů (tj pohyb z bodu C do bodu B a návrat na původní rozpočtovou přímku)
Zvýšit daňovou sazbu t0 tj změna sklonu rozpočtové přímky
Zvýšení skutečného produktu tj dosažení větších daňových příjmů
Financování deficitu
T – Cg – Ig = Bgp + Bcb + Bgf: lze krýt vládními výpůjčkami doma, v zahraničí nebos pomocí centrální banky, dluhové financování
Zvýšením příjmů z důvodů prodeje státního majetku
Peněžní kreací – ve spolupráci s centrální bankou (vláda požádá CB, aby koupila její emitované centrální bankou cenné papíry (monetizace dluhu)
Makroekonomické důsledky – rozdílné hypotézy
Neoklasický – negativní
Kynesiánský - pozitivní
Ricardiánské ekvivalence
Dlouhodobá nerovnováha = veřejný dluh
Souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu (bez ohledu na to, zda vznikly rozpočtovou či jinou cestou)
Podstatný není způsob jeho vzniku ale způsob jeho úhrady
Metodické problémy
Příčiny vzniku veřejného dluhu
Rozpočtové a mimorozpočtové zdroje veřejného dluhu
Různá pojetí dluhu
čistý a hrubý dluh (snížený o pohledávky státu mimo sektor)
Vnitřní a zahraniční veřejný dluh (podle toho v jaké měně je dluh denominován, vnitřní v CZK, vnější v EUR a Dolary)
Vazba dluhu na státní (finanční) aktiva a pasiva – viz přednáška k veřejným rozpočtům