Volič – medián:

Hlasování o vyšší dani G.

• Starnu B – busou volit všichni vpravo

• Stranu A budou volit ti vlevo

• To co je mezitím se rozdělí a bude zvolena strana B

• Při dalších volbách se A přesune na A‘ – a vyhraje volby oproti B

• B v dalších volbách na B‘

• Takhle se budou přibližovat ke středu, dokud neosloví voliče medián

• Zaujme-li jeden z kandidátů strategii různou od x_m, může jeho protivník zaujmout pozici blíže k mediánu a tak zvítězit = "konvergence kandidátů" k ideálnímu bodu "voliče-mediána" je speciálním případem

• Strany se nakonec sejdou ve středu a budou nabízet vesměs to samé – snaží se oslovit voliče mediána a vyhrát volby

• Volič medián je ze skupiny chudších – bude spíše hlasovat pro redistribuční aktivity státu

Poptávka mediánového voliče na veřejné výdaje

• Volič medián vnímá systém jinak – má tendenci statky nadpoptávat (rozšiřuje poptávku po bezplatných věcech, má nižší daňovou cenu)

L egenda: AC průměrné náklady na veřejný statek v dlouhém období, Q₁ množství výstupu opatřovaného veřejným sektorem při ceně p₁ (dani), kterou je ochoten akceptovat mediánový volič, Q₂ množství výstupu opatřovaného veřejným sektorem při ceně p₂ (dani), kterou je ochoten akceptovat mediánový volič, D₁ původní poptávková křivka, D₂ poptávka po změně preferencí, E₁ původní rovnovážný bod, E₂ rovnovážný bod po změně preferencí mediánového voliče

Politika a ekonomie

• Proč voliči hlasují (neznalost, odpovědnost, ovlivnit jiné)

• Vliv zájmových skupin na rozhodování

• Voličů – ovlivňování médií, voličů, minimalizace volebních nákladů vybraných voličů

• Počet voličů klesá – někde je povinné hlasovací právo

• Když někdo nejde k volbám vystavuje se vnitřnímu neužitku (pocit viny)

• Politiků – financování stran a volebních kampani expertní posudky, ovlivňování voličů

• Zájmové skupiny – chce dosáhnout změn v regulaci (zákazy, dotace), dochází k lobbingu , snahou nátlakových skupin je rozprostřít zisk na voliče, aby se jim nevyplatilo se angažovat proti tomu

• Zájmové skupiny mohou prosadit své cíle proto, že pro jednotlivé daňové poplatníky by byla obrana proti těmto skupinám příliš nákladná

Teorie byrokracie

1. Veřejná produkce vs. Veřejné zabezpečování – viz předchozí téma

• Veřejná produkce – neefektivnost a nepřizpůsobivost

• Veřejná zabezpečování – možnost konkurence -> tlak na náklady a kvalitu

  • Těžko analyzovat efektivnost organizací protože neprodávají svoje výstupy

2. Příčiny neefektivnosti

• Organizační motivace – neexistence bankrotu, nekonkurence

  • Veřejná organizace nemůže zkrachovat – rozmařilé jednání

  • Byrokrati (zaměstnanci) jednají podle svého užitku

• Individuální motivace - systém odměňování, stálost zaměstnání

3. Státní správa

• odlišnost vládních administrativních činností oproti soukromým výrobním aktivitám spočívá v:

  • Problémech s měřením výkonnosti

  • Cílech veřejných podniků

  • Nejasném vztahu mezi vynaloženým úsilím a dosaženými výsledky

• Neefektivnost podporuje informační převaha – problém principála (nájemce) a agenta (zmocněnce

• Hlavní cíle byrokracie

  • Zvětšování svěřeného úřadu

  • Vyhýbání se riziku – nejasná odpovědnost, kolektivní rozhodování

• Pozice vládní byrokracie je podpořena:

  • Dokonalejší informovaností – vzhledem k informacím politiků

  • M ožnost ovlivňovat politická rozhodnutí – předkládáním různých alternativ či limitů

Reforma byrokracie: zvýšení konkurence, změna politických a ústavních principů

Niscaneův model

• Když o rozsahu statků rozhoduje úředník

• Rozhoduje anáž by za to platil peníze, klidně bude prosazovat Xb, kde maximalizuje svůj rozpočet

• Rozsah statku bude větší, než odpovídá užitné hodnotě

• Úředník vnímá cenu nulovou

Shrnutí:

• Veřejné nebo netržní statky mohou být zabezpečovány a produkovány soukromými nebo veřejnými podniky

• Veřejné podniky se mohou chovat neefektivně, pokud není vhodně nastaven jejich vnější nebo vnitřní motivační systém

• Rovněž fungování vládní byrokracie je obvykle ovlivňováno nevhodně nastavenými motivačním systémem s nekonkurenčním vnějším prostředím