Sem napište text.
když nejsou poskytovány informace – povinné označování výrobků či výsledků jejich testů (ale pozor na růst nákladů a cen)Veřejný statek jako informace – meteorologická, služba, dopravní informace
Nucená spotřeba
Lidé se někdy nechovají tak jak je to v jejich nejlepším zájmu – nemají dokonalé informace, ocenění vlastního užitku jen jednotlivcem není dostatečných kritériem
Kouření, bezpečnostní pásy, přeslazené jídlo, drogy, školní docházka – určitým chováním zatěžujeme stát víc
= paternalismsu
Redistribuce
Funguje by byla společnost spravedlivá
různá pojetí spravedlivého rozdělování
1. Přístup založený na schopnostech
Nechť má každý to co si může na trhu vydělat
Nechť má každý to co si může vydělat na konkurenčním trhu
Nechť má každý pouze pracovní důchod
Nechť má každý to, co si může vydělat na konkurenčním trhu při rovnosti výchozích podmínek
2. Utilitární kritéria
Maximalizace celkového blahobytu
Maximalizace průměrného blahobytu
3. Rovnostářská kritéria
Rovnost blahobytu
Maximalizace blahobytu nejnižší skupiny
4. Smíšená kritéria
Je dána spodní hranice blahobytu, ale je jí nadřazeno pravidlo nadání
Nástroje redistribuce
(progresivní) Zdanění
Transfery
Dotace produkce statků a služeb podle jejich důchodové elasticity poptávky
Příklad na aplikaci utilitárního kritéria na daně a dávky
Jak měřit redistribuci/ míru rozdělení ve společnosti
Lorenzova křivka
Křivka rovného rozdělení, a reálná Lorenzova křivka
GINI koeficient
= (0-1) = B/(A+B)
GK = 0 (rovné); GK => 1 (silně nerovné); GK realita = (0.3-0.6)
Čím vyšší G tím vyšší nerovnost
V soukromém sektoru se zdroje aplikují pomocí peněžních hlasů
Ve veřejném sektoru se zdroje alokují pomocí veřejné volby – kolektivním hlasováním
Veřejná volba je disciplína která se zabývá aplikací ekonomické teorie na analýzu netržního\politického chování
Problémy alokace ve veřejném sektoru
Problém projevování preferencí voličů
Problém rozdílných názorů při agregaci preferencí
Mechanismus rozdělování zdrojů ve veřejném sektoru
Soukromý zájem
Jednotlivec maximalizuje užitek při minimalizaci nákladů (homo economicus)
Veřejný zájem
(kolektivní potřeby)
Intuitivně zřejmý ale při podrobném studiu začne rozkládat na různě propojené zájmy skupin nebo jednotlivců
Často je idealizován – v ideologiích a teoriích státu
Veřejný zájem nelze jednoduše specifikovat (není nikde definován)
Různá pojetí státu – pro PCH důležitá
Dobrovolná společenská smlouva nezi státem a občany (Hobes, Locke, Rouseau)
Stát je soubor jendotlivců kteří maximalizují svoje užitky – individualismus využitelný i pro analýzu politického systému (Buchanan Downs, Arrow, Tullock
Hobes – Leviathan – popisuje co by se stalo, kdyby stát nebylo (bylo by to špatné)
Paretovské optimum v tržní ekonomice se selháním trhu:
Kombinace zdrojů není efektivní
Působí zde jen trh bez zásahu státu
Stát má přijít a zasáhnout a posunout se z E někam k té hranici produkčních možností
Bod E výsledek: výsledek čistého laissez faire
Tři výsledky kolektivní akce:
Ideální by byl posun z bodu E -> P, poleší si obě skupiny
-> R, skupina A si polepšila, ale B si pohoršila, nelze porovnávat užitky jednotlivých skupin, nelze určit jednoznačně
->W selhání vlády
Situace kdy stát zasáhne ale nezlepší ekonomickou efektivnost (informační zpoždění)
Způsob hlasování ovlivňuje možnosti, kudy se ceta bude vyvíjet
Jednomyslná shoda:
Všichni pro návrh musí hlasovat
Výsledkem je že zásah vždy povede k paretoefektivnímu řešení, nikdo nebude hlasovat pro variantu kterou by si snížil užitek
Kompromis, kdy si polepší všichni a dojde ke zvýšení kolektivní efektivnosti
V praxi špatně aplikovatelné – dojednávání je dlouhé
Problém posledního strategického hráče (vyděrače)
Jen při relativně nízkém počtu subjektů a u zásadních věcí
Neflexibilní (polský sejm)
