3. Mikro a mimoekonomické důvody vládních selhání

Veřejné statky

• Vycházíme ze Samuelsonovy analýzy specifických vlastností statků ve spotřebě

  • Nerivalita (tj MC_C = 0)

  • Obtížná vylučitelnost ze spotřeby

• Pokud ten statek potřebujeme tak musíme nechat ten stát aby na to vybíral peníze

Ekonomická klasifikace veřejných statků

		Vyloučení
		Proveditelné	Neproveditelné
Spotřeba	Nerivalitní	Smíšené statky	Čisté veřejné statky
	Rivalitní	Soukromé statky	Smíšené statky

	Tržní	Netržní	Polotržní
Trh	+	-	+
stát	-	+	+

Institucionální klasifikace veřejných statků

• Popis z hlediska stavu jaký je

1. Tržní

2. Polotřžní

• Interakce nabídky a poptávky, ale vstupuje do toho stát

• Změna ceny – ovlivňuje chování spotřebitel (např. stavební spoření)

3. Netržní

• V praxi jich moc není, které by měli vlastnosti veřejných statků

• Důvod poskytování statků už není alokační ale redistribuční – debata už je normativní a ne ekonomická (je to o tom co ta společnost chce)

• Některé veřejné statky jsou poskytovány jako statky tržní (pojišťovny stavili majáky místo nákladů na pojistné)

Poptávka po veřejném statku

• Znám individuální poptávkové křivky a nabídkovou křivku

• Tržní poptávková křivka- horizontální součet poptávkových křivek

• Průsečík – množství Q za cenu P

• Všichni spotřebitelé čelí stejné ceně, ale spotřebovávají jiné množství

P optávka po soukromém statku

• Všichni spotřebovávají stejné množství statku

• Tržní poptávková křivka – jako součet vertikální (sčítám to přes užitky ne přes množství)

• Poskytované množství v průsečíku nabídkové a tržní poptávkové křivky

• Pe za Qe

• Na jednu jednotku statku je potřeba vybrat cenu Pe

• Pi = MUi mělo by platit, ale spotřebitelé mají různé užitky – takže by stát měl uvalovat různé daně různým lidem

• Ale jak zjistit ty individuální poptávkové křivky

• Všichni spotřebitelé ale spotřebovávají stejně – proto nejsme schopni říct jakou má veřejný statek hodnotu

• Lze jen porovnat

• Hovoříme proto o pseudopotávkových křivkách

• Je optimum tedy MC =

Externality

• Definice: činnost, která má vliv na jiný subjekt a která není zároveň druhou stranou uhrazena

• Náklad či užitek tržní transakce, který není zahrnut v ceně směňovaných statků či služeb

Způsoby řešení externalit

Vládní zásahy:

• Zákonná omezení činností vyvolávajících negativní externality

• Pokuty a poplatky (Pigouovské/ ekologické daně)

• Dotace při omezování negativníc externalit

Vládní zásahy s využitím tržního mechanismus:

• Nap. Obchodovatelná emisní povolení

Tržní řešení

• Internalizace externalit zvětšením ekonomických jednotek (uvnitř nich pak dojde k vzájemné kompenzaci negativních a pozitivních externalit)

  • Spojení znečišťovatele s neznečišťovatelem

• Společenský postih (čin jiným tak, jak chceš, aby činili tobě, morální hledisko)

• Teorie vlastnických práv

  • R. Coase a teorie vlastnických práv

  • Pokud by byla vlastnická práva definována a vynutitelná, pak by poškozovatel a poškozený by se dohodli tak aby byla efektivní alokace zdrojů bez zásahu státu

  • Pomocí levných soudních pří

  • Ale nejsou vlastnická práva a soudy nejsou levné a rychlé

• Problém je, že musí být externí náklad vyčíslený v penězích

Nekompletní trhy

• Neexistuje nabídka statků, u kterých jsou spotřebitelé ochotni zaplatit cenu vetší než jsou MC výrobce

  • Poskytování půjček (studentské půjčky, hypoteční, zemědělské, exportní)

  • Pojištění (vkladů, povodní, domů v centrech měst, politická rizika)

• Nutno rozlišovat mezi poptávkou a koupěschopnou poptávkou – problém teorie

Nedostatek informací