
- •Úvod do finanční teorie veřejného sektoru
- •Induktivní přístup
- •Veřejná ekonomika
- •Vznik a definice vlády
- •Redistribuce k vyrovnání šancí
- •Kompenzační role vlády (Keynes)
- •Nová konzervativní makroekonomie (Hayek, Friedman, Laffer, Lucas)
- •Poptávka po veřejné stimulaci (2008 - ?)
- •Mikro a mimoekonomické důvody vládních selhání
- •Veřejné statky
- •Polotřžní
- •Netržní
- •Vládní zásahy:
- •Vládní zásahy s využitím tržního mechanismus:
- •Sem napište text.
- •Mechanismus rozdělování zdrojů ve veřejném sektoru
- •Většinové pravidlo:
- •3 Stejní voliči, 3 stejné varianty
- •Volič – medián:
- •Veřejná produkce vs. Veřejné zabezpečování – viz předchozí téma
- •Příčiny neefektivnosti
- •Veřejné rozpočty
- •Vznik a vývoj sr
- •Institucionální rámec V čr
- •Výdaje dle kapitol:
- •V praxi problémy
- •Veřejné výdaje na speciální zabezpečení
- •Sociální pojištění
- •Státní sociální podpora
- •Sociální pomoc
- •V rámci průběžného systému financování
- •Změna průběžného způsobu financování na kapitálový – systémová změna s těmito možnými následky
- •1) Jakákoliv platba charakteru daně musí být stanovena zákonem
- •2) Pak dostaneme daňový základ
- •Vliv na redistribuci
- •Vládní úrovně
- •Alokační funkce
- •Redistribuční funkce
- •Účelové
- •Bez spoluúčastí
- •Stabilizační funkce
- •Vazba mezi rozpočtovou a fiskální politikou
- •Vestavěné stabilizátory
- •Model as-ad
- •Model is – lm (graf)
- •V čr má negativní vývoj
Kompenzační role vlády (Keynes)
1929 ekonomická krize
Důkaz že trh selhává na mikro a makro úrovni – sám se nevyčistí – dlouhodobá recese (sám se trh nevyčistí)
Stát zdroje nevyužívá – produkuje méně než by mohl
Diskuze o zapojení nevyužitých zdrojů
Keynes říkal, že musí přijít stát a zajistit zapojení nevyužitých zdrojů
Pomocí fiskální politiky zajistit růst produktu – stát má dělat fiskální politiku
Opět bylo cíle zásahu vyprodukovat víc
Po 2.sv.válce začali objevovat další nároky na veřejné rozpočty
Byly normativní - že by veřejný sektor měl zajistit aby společnost byla spravedlivá (např. starat se o postižené lidi..)
Vznikl rozkol co všechno dělat – to už není na diskuzi ekonomů, ale záleží ne kultuře, je ot jen o normativních soudech
Keynesiánský přístup a redistribuční funkce vlády vedla že podíl VF na HDP vzrostl na 50%
Přišla stagflace – reakce na to byla nové konzervativní makroekonomie
Nová konzervativní makroekonomie (Hayek, Friedman, Laffer, Lucas)
Toho státu už je moc
Je to příliš regulované – stát lidi odrazuje
Je nutné veřejný sektor seříznout – zastavit se a udělat kontrolu výdajových položek, zda jsou nutné a nejde je zabezpečovat jinak
90. Léta – veřejné výdaje lehce klesly
Rozvoj teorie veřejné volby
Teorie veřejné volby (Buchanan, Tulock)
dívá se na stát jinak – svébytná entita, která vše dělá sama (oprava monopolu, zničení krize)
Podle nich je stát shluk lidí a tito lidé se chovají racionálně – minimalizují náklady a maximalizují užitky (politici chtějí být znovu zvoleni ne opravovat mikro chyby)
Systém umožňuje generovat deficity
Jediné řešení je zákon o vyrovnaném rozpočtu – snaha omezit problémy
5. a 6. Hodně populární v 90.letech
Poptávka po veřejné stimulaci (2008 - ?)
Ekonomický pokles – přesun ke klasické fiskální expanzi
Razantní přechod ke Keynesiánské fiskální politice
Fiskální funkce
Mikroekonomické důvody tržního selhání
Nejsou splněny předpoklady
Z toho vyplývá funkce alokační – oprava na úrovni mikroekonomické
Makroekonomické důvody selhávání trhu
Stabilizační funkce – eliminovat extrémy ve vývoji ekonomiky
Primárně zaměřena na recesy
Přehřátí ekonomiky také eliminuje (pže vede k inflačním tlakům)
Jejím cílem je stabilizovat vývoj této veličiny, stlačit amplitudu výkyvů – schladit či podpořit
Redistribuční – cílem je nastolit společnost spravedlivější
Tržní selhání jako důvody vládních zásahů
Graf hranice produkčních možností
Objem výrobních faktorů, který mám k dispozici mi umožňuje vyprodukovat určité množství výstupů – křivka
V ideálním případě by byl bod na křivce, nelze vyrobit více, jen přesměrovávat výstupy
Nelze dosáhnout parretoefektivního zlepšení
Nelze měřit užitky a nelze porovnávat – nedochází k parretoefektivnímu zlepšení
Dochází k tržním selháním – kdyby stát nezasahoval – bod F
Kdyby zasahoval a opravil mikro selhání -> E1, E – situace když by státní zásah vedl ke zlepšení ekonomiky
Redistribuční funkce – z bodu E -> E1 – bereme skupině A a dáváme skupině B
Dochází k vládním selháním - v důsledku vládních selhání posun doleva a dolu – špatně koncipovaný zásah státu
E: výsledek čistého laissez faire – bez tržních selhání
E1: výsledek čistého laissez faire – bez tržních selhání a po přerozdělení zdrojů
Lze najít i body pro dílčí parettovské zlepšení, redistribuci či vládní selhání
Alokační a stabilizační – v obou jde o zvýšení alokační efektivnosti
Nejvíce nákladná je funkce redistribuční
Alokační a stabilizační okolo 11%
Odůvodněno chápáním společnosti
Příčiny vládních selhání
Zhoršení ekonomické situace
Omezené informace (kvalita, množství, čas)
Informační zpoždění – data úřadů. Legislativní proces
Ekonomika je v jiné fázi cyklu a je to umocněno
Důvody zpoždění: informační, implementační, reakční (než lidé zareagují na změnu)
Omezená kontrola reakcí soukromého sektoru
Nelze odhadnout reakci
Omezená kontrola chování vládního byrokratického aparátu
Podstata demokratické (většinové) vlády