2. Vznik a definice vlády

• Nejasná definice vlády (legitimní násilí, monopolizovaná politická moc, nesvobodné smlouvy (tím, že nás stát nutí platit daně, tím s ním uzavíráme nesvobodnou smlouvu))

• Rozdíly mezi veřejnou a soukromou institucí (způsob – legitimita – ustanovení řídících pracovníků veřejných podniků, donucovací pravomoci, v. dobrovolné směny)

• Vznik vlády – otázka politické filozofie

• Jedna z teorí – teorie společenské smlouvy

  • V minulosti přirozený stav, neexistovala vláda

  • Svět byl ponurý – vraždy bez trestu, krádeže bez trestu…nejistota

  • Ti lidé se tedy sešli a zvolili nějakého vládce a ten je bude chránit(legálně používat násilí) za to že jim budou platit

  • 3 větve: Hobbesovká větev – stát je zrůda, která vám všechno bere, ale je to lepší než přirozený stav; Locke – smlouva je problémová, proto musíme vymyslet mechanismy aby k nim nedocházelo (brzdy zneužívání moci); Montescieu - dobrá aplikace smlouvy umožňuje ideální režim

Názory na úlohu vlády – historický vývoj

1. Laissez Faire (Smith, Ricardo, Malthus, Say, Mill, Marshall)

• Smith - Že když dá stát od ekonomiky ruce pryč dojde v důsledku dělby práce a specializace dojde k růstu bohatství

• Reakce na existující tehdejší merkantilismus (stát je tak bohatý podle drahých kovů)

• Musí se zajistit trvalý obchodní přebytek – víc vyvážet -> vysoká cla

• Doba cechů, osvobození od daní, naturální dávky… - blokování rozvoje specializace

• Smith dokazuje že když stát není v ekonomice dojde k nárůstu bohatství – dochází k tomu, že jediná funkce státu je noční hlídač (proti vraždám, krádežím)

• K tomu stát potřebuje poměrně málo peněz

2. Redistribuce k vyrovnání šancí

• Mill přinesl jiný pohled – předpoklad že trh odměňuje podle píle (to bylo původně)

• Ti lidé ale nemají na začátku stejnou výchozí úroveň – rozdíly ve vzdělání

• Říká že je to nespravedlivé a proto by měl přijít stát a narovnat podmínky – zařídit bezplatné vzdělání

3. Tržní selhání a jejich regulace, celková makroekonomická efektivnost (Pigou, Paretto)

• Další posun s tzv. s marginalistickou revolucí (kolem 1870)

• 3 ekonomové – nový pohled

• Klasická politická ekonomie si myslela že existuje objektivní hodnota věci a kolem ní kolísá tržní cena – ta hodnota že je dána množstvím práce potřebné na její vytvoření =

• Že ta hodnota věci je v hodnotě užitku ne v hodnotě práce – je subjektivní a proto může kolísat v čase i místě

• Začali kreslit grafy a vymysleli koncept dokonalé konkurence

• Zformulovali axiomy – že když se vyčistí mikro trh tak i makro trh

• Dospěli k tomu, že když se vytvoří fiktivní ekonomika, spojením grafů vypadne, že je zajištěna efektivní alokace zdrojů

• Trh sám o sobě poskytuje efektivní alokaci zdrojů a nepotřebuje aby do něj někdo zasahoval

• Stát tam nemá co dělat, musí tam být jen kvůli institucionální funkce, daně jen na nočního hlídače

• Problém, že dokonale konkurenční struktury nejsou v ekonomice přítomny

• Není zde dokonalá informovanost (byla jako předpoklad v předchozí teorii) (1920)

• Jsou zde selhání trhu!- nejsou naplněny předpoklady dokonale konkurenčních struktur a to je problém

• Proto musí přijít stát a opravit to, aby se co nejvíce chovali jako dokonalá konkurence

• Cílem bylo zvýšení alokační efektivnosti (vyprodukovat víc, se stejným množstvím zdrojů)