1. Alokační funkce

• Hlavním kritériem určujícím je územní dopad užitků plynoucí ze spotřeby statku (veřejné statky s centrálním užitkem nebo s lokálním užitkem)

• Tuto úvahu ale komplikují

  • Rozdíly v zálibách jednotlivců, které vedou ke stále menším fiskálním jednotkám, proti tomu trendu stojí protisměrně působící úspory z rozsahu

  • Rozdíly v příjmech (bohatí chtějí jinou nabídku veřejných statků než chudí)

  • Vznik přetížení

  • Úspory z rozsahu

2. Redistribuční funkce

• Většinou ji realizuje centrální vláda důvodem jsou problémy spojené s případnou daňovou konkurencí jednotlivých obcí a s následnou daňovou migrací

• Redistribuce

  • Mezi jednotlivci uvnitř dané fiskální jednotky

• ! !!

• Většinou prostřednictvím dotací

1. Účelové

Graf (rozpočtové omezení se natáčí doprava, rozpočtové omezení se pro soukromé statky nezměnilo, dotaci na jejich nákup nelze použít), veřejné statky se stávají relativně levnějšími, nové optimum E‘ povede k nárůstu spotřeby obou statků ale podstatně vyššímu nárůstu spotřeby statku veřejného, lze ovlivňovat chování obcí

2. Neúčelové – dopad na strukturu statků není žádný, pouze na množství

Graf (rozpočtové omezení po podpoře, rozpočtové omezení před podporou, soukromý statek, veřejný statek), při neúčelové posun doprava nahoru zvýšení na úrovni E‘ – nezměily se relativní ceny statků

• nebo

1. Se spoluúčastí – vede příjemce k hospodárnosti

2. Bez spoluúčastí

3. Stabilizační funkce

• Má stabilizovat vývoj makroekonomických veličin

• Většinou se realizuje na centrální úrovni

• Něco lze realizovat i na místní úrovni (lokální projekty zaměstnanost

Tieboutova hypotéza

Jak velká má být nějaká fiskální jednotka

• Decentralizační teorém neboli teorém hlasování nohama – možnost vytvořit jednotlivé okrsky s takovou skladbou veřejných statků, která vyhovuje obyvatelům - ostatní se mohou přestěhovat

• Pokud na obce se decentralizuje daňové zatížení -> vznikly by 2 typy obcí

  • Liberální

  • Lidé preferující zaopatřující způsob – vysoké daně

Kritizována:

• Mnoho okrsků

• Lidé se neradi stěhují

• Transakční náklady

• Není jisté zda by takové 2 typy obcí vůbec vznikaly – empirická studie

Fiskální federalismus v ČR

• Příjmy místní vlád v ČR tvoří (mimo správních poplatků, pokut, příjmů z podnikání a pronájmů, z půjček a emisí obligací)

• Dotace ze SR

• Daňové příjmy (sdílené daně), daňová pravomoc v centru

1. svěřené daně

• Např. daň z nemovitostí – vybírá dekoncentráty srárního rozpočtu, ale jakmile je vyberou přeposílají je na účet obce kde je nemovitost

• Daň z příjmu právnických osob, kdy poplatníkem je obec nebo kraj ( při doplňkové hospodářské činnosti)

2. Sdílené daně

• DPH 8,92% kraje 21,4% obce, daň z příjmu FO a PO

• Zálohy na dani příjmu FO s trvalým pobytem v dané obci - 30% do příjmů obce

• Daňové příjmy (sdílené daně) daňová pravomoc v centru

• Podíly obcí na inkasu součet:

1. Poměr celkové výměry katastrálního území obce

2. Počet obyvatel

3. Koeficienty navyšující příjem obce na hlavu, čím menší obec, tím menší příjem na hlavu – velké obce musí zabezpečovat služby které malé obce nedělají – postupové přechody vypočtené pomocí koeficientů postupných přechodu

• + Praha, Brno, Pleň, Ostrava – vlastní koeficient, který navyšuje příjem na hlavu

Příděl na kraje

• Např. Středočeský 13,7..% peněz, Praha dostává z balíku peněž pro obce i pro kraje

• Daňové příjmy SFDI – výnos daně silniční a 9,1% výnosu spotřební daně z minerálních olejů

• Místní poplatky, které lez uložit

  • Ze psů, lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství…

• Na DPH vybráno asi 270 mld, obce 58mld, kraje 24mld, státní rozpočet 188…

Tabulka

• Pokud vláda sahá do daní, tak zároveň ovlivňuje velikost příjmu obcí

• Obce mají vyšší příjmy než kraje, dominantní v příjmech jsou příjmy z daní sdílených

Rozpočtová a fiskální politika