1) Jakákoliv platba charakteru daně musí být stanovena zákonem

• Určení kdo je poplatník

• Předmět daně – z čeho se platí

• Vynětí z předmětu daně – buď už je to zdaněno jinou daní (dar např.), nebo např. splátky z půjček

• Osvobození – např. příjmy ze soc. dávek nejsou zdaněny

2) Pak dostaneme daňový základ

• je to součet daňových základů

• Musíme to rozdělit podle toho z čeho ty příjmy plynou – daňově uznatelné výdaje

  • Příjmy ze závislé činnosti – z toho že pracujeme – nelze snížit o nic, ale naopak navýšit o pojistné, co za nás zaměstnavatel odvedl ( o to musíme navýšit dílčí daňový základ)

  • Příjem z podnikání a jiné výdělečně činnosti – hrubé příjmy a od nich lze odečíst výdaje pro dosažení příjmů

  • Příjmy z pronájmu – lze odečíst náklady, zdaňuje se příjem

  • Příjem z kapitálového majetku – příjem z držby majetku, ne z jeho prodeje (úroky, dividendy)

  • Příjmy ostatní – vše co není v těchto kategoriích

3) Celkový daňový základ

• Součet dílčích základů

• Může být záporný – ztráta

• Nemůže být menší než příjem ze zaměstnání

• Celkový daňový základ lze redukovat od odpočty

  • Mají být motivací

  • Např. odečtení daru na veřejné účely – stropy (10% max daňového základu), např. úroky z hypotečních úvěrů a stavebního spoření, pojistně na životní pojistku pro případ dožití

  • Výsledkem je

4) Upravený daňový základ

5) Daňový vzorec

• Daňový základ . 15% =>

6) Hrubá daň

• lze redukovat o slevy na daních

• ze sociálních důvodů – sleva na poplatníka, na dítě, na zdravotní stav (ztp), pokud zaměstnáváme osobu se sníženou pracovní schopností

7) Finální daň

• někdy může být hrubá daň menší než slevy – pak se daň neplatí

• slevu lze transformovat na daňový bonus – záporná částka se stává pohledávkou vůči správci daně, a ten nám ji vyplatí (sleva na dítě)

• daň je placena zálohově – (např. záloha na daň z příjmu)

• vyúčtování – porovnání se zálohami

• buď ve formě daňového přiznání

• nebo to udělá zaměstnavatel za zaměstnance – pokud mají pouze příjem ze zaměstnání

• u některých typů příjmů – srážková daň

• zdanění u zdroje (zdaňování z výnosu z úroků na účtech)

• Daň z příjmu právnických osob

• Každá osoba, která není osobou fyzickou

• 2 rozdílné režimy

Pro podnikatelské subjekty:

• Předmětem daně je příjem těchto osob za 1 rok

• Na daňový základ se to dává z hospodářského výsledku => transformace (nejtěžší fáze)na daňový základ (některé typy účetních výnosů nejsou zdaňovány a některé účetní náklady nelze považovat za daňové náklady(náklady na reprezentaci, odpisy např.))

• Daňový základ lze redukovat o dopočty – dary na veřejně prospěšné účely (5%), výdaje na vědu a výzkum

• Upravený daňový základ – uplatnění sazby 19%

• Daň - sleva na pracovníky se ZTP

• Pojistné na vzp, soc. zabezpečení

• Veřejné zdravotní pojištění

  • Vybírají zdravotní pojišťovny

  • Na hrazení zdravotní péče

  • Systému se účastní (musí platit) každý člověk, který je občanem republiky nebo se zde dlouhodobě zdržuje

  • 4 skupiny účastníků

    • Zaměstnanci – smlouva zakládající účast na tomto systému (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti)

• Základní sazba 13,5%, 1/3 platíme my a zbytek zaměstnavatel

• OSVČ

  • Vyměřovací základ = příjmy – výdaje . redukční koeficient (0,5) . 13,5%

  • Celé to platíme my

• Státní pojištěnci

  • Platí za nás stát

  • Pokud si nemůžeme vydělávat

• OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů)

  • Když nejsme ani v jedné z kategorií (déle než rodičovská dovolená)

• Vyměřovací základ (to samé jako daňový zaklad)

• Někdy je zdaňovací období měsíční,někdy roční

• V podstatě je to rovná daň – jedna sazba, žádné odpočty či slevy

• Pojistné na sociální zabezpečení

  • 3 pojištění

    • Důchodové

    • Nemocenské

    • Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

  • Účastníci pouze pokud je nějaký příjem (patří sem jen zaměstnanci a OSVČ)

  • Zaměstnanec – 6,5% platíme my a 25% platí zaměstnavatel (34% celkem + ten daňový základ daně z příjmu fyzických osob)

  • OSVČ – hrubý zisk . 0,5 . 29,2% , není v tom nemocenské pojištění

Majetkové

• Fiskálně méně významné – 6.-7.mld Kč

• Daň z nemovitosti

  • daň z pozemků a daň ze staveb, zdaňuje majetek ve vlastnictví případně držbě

  • daňový základ někdy konstruován jako vyjádřený ve fyzikálních jednotkách m³, ne peněžních

  • nemá charakter %, ale má charakter pevný – kolik korun z každého m³

• Tzv. daně převodové

  • Daň dědická a darovací (možnost osvobození), poplatníkem je dědic ze zákona nebo závěti nebo z darování

  • daň z převodu nemovitosti (poplatníkem je převodce, předmětem je hodnota úplatného převodu vlastnictví k nemovitosti) – okolo 12mld Kč, 3% z ceny nemovitosti

• Silniční daň

  • Předmětem jsou silniční motorová vozidla s SPZ, používaná k podnikatelské činnosti

Nepřímé daně

Spotřební

• Univerzální spotřební daně

  • Daň z přidané hodnoty

    • Předmětem jsou veškerá zdanitelná plnění v tuzemsku (dodání zboží, poskytování služeb) zboží a dovozu

    • Možnost odpočtu daně na vstupu, pokud je přidaná hodnota na výstupu

    • Finální daňová povinnost = daň na výstupu – pohledávka na fin.úřadě (daň na vstupu) = 20% z té naší přidané hodnoty

    • Ta daň se přenese na spotřebitele – stanovení

    • Sazba té daně může být dvojí

      • Základní 20%

      • Snížená 14% - sociálně citlivější komodity

    • Každý poplatník eviduje svoje vstupy a výstupy, provede vyúčtování a zaplatí to státu

• Specifické (selektivní) spotřební daně

  • Plátci jsou fyzické a právnické osoby, které vyrábějí, dovážejí, či vyvážejí vybrané výrobky

  • Platí se pouze na začátku jednou – buď výrobce nebo dovozce

  • Daňový základ konstruovaný ve fyzikálních jednotkách – l, kusy, s pevnou sazbou

  • Aby se zabránilo daňovým únikům – systém kolkování

  • Daň z piva – sazba roste s velikostí pivovaru

  • Daň z vína

  • Daň z lihu

  • Daň z uhlovodíkových paliv a maziv

  • Daň z tabákových výrobků – kombinovaná sazba, pevná sazba na kus + % z ceny krabičky

  • Clo

  • Energetické daně – uhlí, plyn, energie – pevná sazba

• Lze zařadit i některé poplatky

Daňové příjmy

Algoritmus stanovení daňové povinnosti

• Objekt daně  předmět daně (vyjmutí ze zdanění, osvobození od zdanění, snížení daňového základu)  základ daně  sazba daně  daň (snížení daňové povinnosti

Sazba daní

• Pevná nebo procentní (ad valorem)

• Progresivní (s růstem důchodu roste sazba), lineární, regresivní

• Konstrukce progresivního zdanění příjmů: stupňovitá(daňová pásma) nebo klouzavá progrese – více se používá klouzavá progrese (v čr daně darovací a dědická)

• Mezní (marginální) daňová sazba – to co lze nalézt v zákoně

Daňová spravedlnost

• Normativní přístup, mnohými ekonomii odmítán a kritizován

• Dva fundamentální přístupy k daňové spravedlnosti

A. placení daní na základě principu prospěchu (užitku)

• Každý ať platí podle toho, jaký má užitek z veřejných výdajů (vymysleli to zakladatelé liberalismu v 15.-17. Století, ústup ze slávy v polovině 19.st.)

• Základní problém teorie

  • Jak změřit prospěch z veřejných výdajů

  • Jak přesvědčit potenciální daňové poplatníky, aby tento pociťovaný užitek sdělili

  • Takový systém zdanění by neumožňoval redistribuci

B. princip platební schopnosti

• lidé by měli platit daně podle toho, kolik mají peněz

B.1 horizontální spravedlnost

• ti kdo jsou na tom stejně, by měli platit stejné daně

B.2. vertikální spravedlnost

• ti kdo jsou na tom lépe/hůře by měli platit větší/menší daně

• ale

  • jak změřit kdo je na tom hůře/lépe (volný čas, imputované důchody) postačuje jako kritérium důchod, spotřeba, majetek?

  • Jak více (o kolik, kolikrát víc)by měli platit na daních ti, kdo jsou a tom lépe?

• J.S.Mill - teorie rovné oběti – při získání určité částky by měli být daňoví poplatníci zdaňováni tak, aby utrpěli stejnou oběť

Přesun a dopad daní

Základní pojmy

• Statutární (zákonný) v. skutečný (efektivní) dopad daně

• Přesun daně před ( na koncového spotřebitele), za (tlak na dodavatele)

• Částečný, úplný (100%), více jak stoprocentní přesun daně

Uložení daně specifické, uložené výrobci

P_G – P₀ = přesun daně na spotřebitele

P_N – P₀ = změna čisté ceny výrobce

Q_T . t = daňový výnos- došlo k přesunu na konečného spotřebitele

- částečný přesun – pouze část té daně

P_N – P_G – daňová sazba

Nadměrné daňové břemeno

• Ztráta přebytku spotřebitele, ztráta přebytku výrobce

• 2 modré trojúhelníky, náklady mrtvé váhy

• distorze daňového systému – není ta ztráta ničím kompenzovaná

• Aby se spotřebitel vyhnul dani – změní chování

Podmínky dokonalé konkurence

• Je jedno na jakou stranu tu daň uvalíme

• Posun poptávky dolu – nakonec úplně stejná situace na trhu – rovnovážná cena úplně stejná

• Administrativně je výhodnější uvalit to na výrobce

Elasticita

• Do jaké míry se podaří přenést daň, závisí na elasticitě

• Čím vyšší elasticita, tím menší ohrožení přesunutím daně (známe substitut)

• Nelze zvýšit cenu spotřebiteli

• p ři E_D neznáme substituty, musíme nést vysokou cenu, nevzniká žádné daňové břemeno (není substituce), 100% přenesení

Lze tedy shrnout, že přesun daně závisí:

• Na elasticitách nabídky a poptávky

• Charakteru trhu (monopol, monopson…)

• Délka časového období – v delším období se zvyšuje elasticita