
- •Úvod do finanční teorie veřejného sektoru
- •Induktivní přístup
- •Veřejná ekonomika
- •Vznik a definice vlády
- •Redistribuce k vyrovnání šancí
- •Kompenzační role vlády (Keynes)
- •Nová konzervativní makroekonomie (Hayek, Friedman, Laffer, Lucas)
- •Poptávka po veřejné stimulaci (2008 - ?)
- •Mikro a mimoekonomické důvody vládních selhání
- •Veřejné statky
- •Polotřžní
- •Netržní
- •Vládní zásahy:
- •Vládní zásahy s využitím tržního mechanismus:
- •Sem napište text.
- •Mechanismus rozdělování zdrojů ve veřejném sektoru
- •Většinové pravidlo:
- •3 Stejní voliči, 3 stejné varianty
- •Volič – medián:
- •Veřejná produkce vs. Veřejné zabezpečování – viz předchozí téma
- •Příčiny neefektivnosti
- •Veřejné rozpočty
- •Vznik a vývoj sr
- •Institucionální rámec V čr
- •Výdaje dle kapitol:
- •V praxi problémy
- •Veřejné výdaje na speciální zabezpečení
- •Sociální pojištění
- •Státní sociální podpora
- •Sociální pomoc
- •V rámci průběžného systému financování
- •Změna průběžného způsobu financování na kapitálový – systémová změna s těmito možnými následky
- •1) Jakákoliv platba charakteru daně musí být stanovena zákonem
- •2) Pak dostaneme daňový základ
- •Vliv na redistribuci
- •Vládní úrovně
- •Alokační funkce
- •Redistribuční funkce
- •Účelové
- •Bez spoluúčastí
- •Stabilizační funkce
- •Vazba mezi rozpočtovou a fiskální politikou
- •Vestavěné stabilizátory
- •Model as-ad
- •Model is – lm (graf)
- •V čr má negativní vývoj
Co s vypočtenými výsledky
Porovnatvýnosy a náklady B/C
Srovnat výnosy B-C – nevýhoda že je nesrovnatelný mezi projekty s rozdílnou velikostí rozpočtu
Minimalizovat nevyužitou částku rozpočtu
V praxi problémy
Nemožnost zjistit užitky – metody jsou nepřesné
Nemožnost agregovat užitky
Referenční diskontní (úroková ) míra – projekty jsou dlouhodobé, volba vhodného diskontního faktoru
Používané diskontní míry ve veřejném sektoru – není tu nic společného
Kontrola veřejných výdajů
Obsahová – dobré účetní informace, správná evidence majetku, audit výkonosti (sledování účelnosti, hospodárnosti, efektivnosti)
Formální
Veřejné zakázky
Situace kdy veřejný sektor nakupuje zboží služby nebo stavební práce od externího dodavatele
Přes tento institut alokován ve vyspělých zemích velký objem prostředků – 15-20% HDP (ČR 600mld Kč, 17%)
Vysoký korupční potenciál
Regulováno zákonem 137/2006 Sb, vysoce v EU harmonizováno – aby to nenarušovalo hospodářskou soutěž
ČR objemy VZ
Veřejní zadavatelé (státní nekonkurenční) 14% HDP
Dotovaní zadavatelé (nákupy z dotací) 0,5%
Sektorový zadavatelé (monopoly) 3%
Snížilo se množství zakázek, které jsou zveřejňovány v IS VZ (nadlimitní, podlimitní)
Nezveřejňované VZ malého rozsahu a výjimky
Základní principy zadávání VZ
Transparentnost (ne publicita)
Nediskriminace
Rovné zacházení
VZ se dělí z hlediska velikosti na
Nadlimitní – nejpřísnější regulace, zveřejnění ve věstníku EU
Podlimitní – regulovány pouze národní legislativou (služby a dodávky cca 7mil, stavební práce cca 120mil)
Malého rozsahu – nejsou regulovány, je na vůli zadavatele, jak provede jejich zadání (služby a dodávky 2mil, stavební práce 6mil)
Zadávací řízení = sekvence kroků, které vedou k podpisu smlouvy s dodavatelem, který podal nejvýhodnější nabídku (prokázání kvalifikace + vlastní nabídka)
Základním typem zadávacího řízení je otevřené řízení (může se přihlásit kdokoliv)
Otevřené (kvalifikace a zároveň nabídka)
Užší řízení (kvalifikace a pak až nabídka – všichni nebo los)
Jednací řízení (nouzový režim – výzva subjektům)
Kontrola nad zadáváním veřejných zakázek vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěžě
Sociální zabezpečení
Příčiny vzniku SZ
Člověk se dostane v životě do situace kdy přichází o možnost vydělat si peníze, potřebuje pomoc a podporu
Pomoc může být
Vlastní (úspory, soukromé pojištění)
Od druhých lidí nebo soukromých organizací (charita)
Od veřejného sektoru (stát, obec)
Sociální zabezpečení (sociální výdaje) = sociální pojištění + další sociální výdaje + daňové výdaje(snižování daňové povinnosti)
Sociální výdaje (mezinárodní klasifikace)
Naturální, cashové
Veřejné výdaje na speciální zabezpečení
Zdraví
Starobní a pozůstalostní důchody
Rodinné dávky
Sociální pomoc
Nezaměstnanost + zaměstnanost
Další veřejné výdaje
Vzdělání
Podpora spoření
Daňové výdaje
Sociální kvóta = podíl výdajů na SZ na HDP
Průměr OESD 20,5%HDP
Modely sociálního zabezpečení
Klasický model soc. pojištění (Bismarckovský systém)
80. Léta 90 století v Německu – založen na principech zásluhovosti i solidarity (cukr a bič)
Připouštěl metody sociální péče, vylučoval státní sociální podporu
Využíval zásluhové dávky, jen výjimečně univerzální dávky (u zdravotní péče)
Financování založeno na pojistném na sociální zabezpečení
SRN, Francie, Belgie, Rakousko, ČR
Klasický model sociální péče (Beverage model)
Malé výdaje veřejných rozpočtů, financováno daněmi
Vyloučení metody sociálního pojištění
Jednotné a nízké dávky blízko životních minim
Nemusí na dávku přispívat, ani speciální daň není, financováno z normálních daní
Předpokládá se vícepilířový systém a připojištění
Rozšířil se hodně v anglosaských zemích, hlavně v oblasti zdravotnictví
Metody realizace soc. zabezpečení
Metody
Spoření
Povinné spoření
Povinné smluvní starobní spoření
Soukromé pojištění (soukromé důchodové pojištění státní podporou)
Podnikové zaopatření
Pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu
Nemocenské (zdravotní pojištění, USA)
Životní, a v tom zejména důchodové pojištění
Sociální pojištění (Bismarck)
Státní zaopatření (Beverage)
Sociální pomoc
Financování soc. zabezpečení
Průběžné financování sociálního zabezpečení (paygo systém)
Běžné výdaje roku jsou financování z běžných příjmů
Stávající generace ekonomicky aktivního obyvatelstva hradí výdaje na dávky současných příjemců dávek
Mezigenerační solidarita
Nutná rovnováha mezi příjmy a výdaji v určitém období
Zdrojem financování je pojistné nebo dně
Citlivý na vývoj demografie
Výhodný z hlediska inflace
Pojistné – základní a nejrozšířenější způsob financování
Kapitálový systém financování
Tvorba, rozdělování a používání kapitalizovaného fondu sociálního zabezpečení u pojišťoven (fondů) – princip pojištění
Občané vytvářejí kapitálové rezervy k financování vlastních důchodů prostřednictvím individuálního sociálního pojištění s prvky pojištění soukromého
Pojistné je sledováno na individuálním účtu, je aplikován princip ekvivalence a záasluhovosti, potlačuje se princip solidarity
Zpravidla více pojišťoven respektive fondů
Náročné na stabilitu celého systému, na dohled nas činností jednotlivých fondů a na vytváření rezerv
Může být povinné nebo dobrovolné
Neumožňuje dělat redistribuci
Citlivost na inflaci
Drahý provoz
Nutná investice peněz - rizika
Vícepilířový systém = kombinace systému průběžného financování a kap. systému
I. Pilíř, povinný - průběžný systém zajistí minimální důchod
II. Pilíř, soukromý, povinný, průběžný
Soukromé pojištění nařízené zákonem
Princip ekvivalence a zásluhovosti
Odluka financování od státního rozpočtu
III. Pilíř, dobrovolný, soukromý
Připojištění, soukromé pojištění
Nadstavba v systémech soc. zabezpečení
Využívání principu ekvivalence, zásluhovosti a výplata zásluhových dávek
Často daňové úlevy
Většina zemí má pilíře 2
Systém soc. zabezpečení v ČR
Má 3 složky