Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
Pavel(1).docx
Скачиваний:
2
Добавлен:
01.05.2025
Размер:
2.63 Mб
Скачать

Institucionální rámec V čr

  • Rozpočtová skladba = jednotné třídění příjmů a výdajů (P+V) veřejných rozpočtů

  • Rozpočtová skladba třídí P + V z hlediska

  1. Odpovědnostního (jen SR, kapitoly)

  2. Druhového – jednotkami třídění: (mzdy , daně, úrok, doptace)

    • Rozpočtové třídy

    • Seskupení rozpočtových položek

    • Rozpočtové položky

  1. Odvětvového – jednotkami třídění:

    • Rozpočtové skupiny

    • Rozpočtové oddíly

    • Rozpočtové pododdíly

    • Rozpočtové paragrafy

  1. Konsolidačního (tzv. záznamové jednotky)

Výdaje dle kapitol:

  • Kapitola 301 kancelář prezidenta

  • 302 PSP ČR

  • 303 Senát Parlamentu…

Druhové třídění rozpočtové skladby:

O dvětvové třídění rozpočtové politiky:

  • V ČR je systém UFIS – zde lez najít čerpání rozpočtu každé organizace veřejného sektoru (je to ve struktuře rozpočtové skladby – 8 čísel, to sou ty kódy)

Vývoj veřejných výdajů

  • Veřejné výdaje za posledních 100let ve vyspělých státech vzrostly přibližně 4x (v čr 5x)

  • Nejvíce vzrostly sociální transfery

  • Empirické důkazy svědčí o tom, že neexistuje jasná závislost mezi výší veřejných výdajů bohatstvím zem a její lokalizaci

  • Alfred Wagner – s růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru, Wagnerův zákon

Graf!!!

Možná vysvětlení:

  1. Demografické faktory (stárnutí populace, nižší porodnost, migrace do měst)

  • Systém přerozdělování založený na tom, že pracující přispívají do systému, ti co nepracují – pobírají peníze ze systému

  • Mění se skladba těchto skupin

  • Systém vytvářen pro tuto skladbu – ČSR 1930

    • do systému přispívalo víc lidé, než ze systému pobíralo

  • pokud se to změní na toto, nastává problém – ČR 2030

  • efekt stárnutí populace – ve všech vyspělých zemích

  1. Technologické inovace

  • V Evropě vzrostla v roce 2007 kapacita větrných elektráren více než nový výkon jiných energetických zdrojů

  • Kapacita uhelných a jaderných elektráren loni v Evropě klesla

  • Náklady na dotace těchto zdrojů jsou vysoké

  • Dopravní inovace – údržba až 2%HDP ročně

  • Více připojených na kanalizaci a vodovod

  1. Demonstrační efekt

  • Stát blahobytu – welfare state – když se někde něco zavede, ostatní to chtějí taky

  • Veřejné a starobní důchody

  • Úrazové a invalidní pojištění

  • Pojištění v nezaměstnanosti

  • Nemocenské pojištění

  • Potravinové programy

  • R odinné přídavky

  • Důchodové podpory určitým skupinám

  1. Prahový efekt

  • Empirické sledování čísel

  • Lidé si zvyknou a začnou větší výdaje vyžadovat

  • Po šoku – převládá levicové smýšlení

  1. Baumolův efekt

  • V důsledku růstu mezd v soukromém sektoru dochází ke zdražování výstupu ve veřejném sektoru

  • Soukromý a veřejný sektor

  • Vstupy do sektorů – L, K

  • Mzdy v obou sektorech rpstou dle růstu produktivity v soukromém sektoru

  • Produktivita práce v soukromém sektoru roste v čase rychleji než ve veřejném  náklady na jednotku výstupu ve veřejném sektoru rostou rychleji než v soukromém

  • Ale 1mil Kč na vánoční večírky zanikající ČKA není Baumol

Management veřejných výdajů

Neotylorismus

Veřejné podnikání

New Public Management !!!

Hodnocení efektivnosti VVP

  • Jak veřejné výdaje ovlivňují chování ekonomických subjektů?

  • Jaká je optimální alokace veřejných výdajů?

  • Různé druhy neefektivností

    • Neoprávněné veřejné výdaje (neúčelnost)

    • Neefektivní nákupy (nehospodárnost)

  • Mikroekonomické dopady

    • Důchodový efekt

    • Substituční efekt

  • Logika otázek týkajících se veřejných výdajů

  • Metodický rámec 3 E – hospodárnost, efektivnost, účelnost – zda byly cíle které jsme si stanovili byly naplněny, otázka zda jsou vstupy za nejnižší možnou cenu při dané kvalitě, podíl užitků a nákladů z dané aktivity – aby to šlo použít, musí to mít měřitelný cíl

    • Existuje důvod, aby vláda v určité oblasti zasahovala?

    • Pokud ano, který typ vládního zásahu (regulace, zdanění, veřejný výdaj) je nejefektivnější?

    • Pokud je nejefektivnějším veřejný výdaj, který z různých výdajových programů vybrat?

Efektivnost VVPaP

  • Různé typy užitků plynoucí z veřejných výdajů

    • Krátkodobý vs. Dlouhodobý efekt

    • Přímý vs. Nepřímý efekt

    • Hmotný vs. Nehmotný efekt

  • Náklady na veřejné projekty

    • Vlastní náklady na projekt

    • Náklady na získání prostředků

Metoda

Způsob měření nákladů

Způsob měření výnosů

CBA

hodnotový

hodnotový

CEA

hodnotový

naturální

CUA

hodnotový

užitkový

CMA

hodnotový

žádný


Analýza nákladů a přínosů

Metody hodnocení efektivnosti projektů/programů

CBA

C

B

1

..

2

3

….

Z toho vypočítáme B/C

C = costs,
B = benefits,
M = minimal,
U = utility,
A = analysis,
E = effectiveness

  • Když nelze změřit v penězích tak místo Cost-Benefit analýzy použijeme CEA

  • Nebo CUA – užitky se měří ve fiktivních veličinách (bodový systém)

  • CMA (analýza minimalizace nákladů) – porovnávání dvou projektů se stejným cílem – vybereme tu nejlevnější

  • Toto jsou metody pro hodnocení efektivnosti

Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]