Výsledovka – přehled toho, na čem banka vydělává

Zdroje zisku

• rozdíl mezi přijatými a vyplacenými úroky

• čisté příjmy z poplatků a provizí

• 1/3 zisku banky jsou držené dluhopisy ČNB, které nejvíc vynáší (víc než peníze z klientů)

• Náklady na zaměstnance – mzdy jsou velmi vysoké (London city bank, v Dánsku a my)

Bankovní produkty a služby (pohled klienta na banku)

Základní klasifikace produktů:

• Aktivní (úvěry poskytované klientům)

• Vydělávají bance

• Pasivní (vklady od klientů)

• Podrozvahové (mimobilanční) – platební styk, poradenství, poskytování záruk atd.

• Vydělávají bankám hodně peněz

• Platební styk, pronájem bezpečnostních schránek, depotní obchody

Aktivní produkty – úvěry

Z ekonomického hlediska lze úvěry členit například takto:

• Typy úvěrů z hlediska jejich velikosti („velkoúvěry“  „spotřebitelské“)

  • Podniky: „poolované úvěry“, velkoúvěry (stovky mil.), SME (jednotky milionů), kontokorent

  • Domácnosti (max. jednotky milionů – hypoteční úvěry), kreditní karty

  • Spotřebitelský úvěr – formou kreditní karty, úroková sazba na kartách okolo 30% (z hlediska řízení ryzik to není přehnané) + poplatek za vedení karty (náklady uhrazeny jen z poplatku zbytek je zisk), poplatky za platbu kreditní kartou (platí obchodník v praxi okolo 1-4%)

• Typy úvěrů z hlediska jejich použití (firemní  domácnosti)

  • Podniky (provozní x investiční) - Provozní úvěr – na nákup materiálu, proplacení mezd, úvěry na provozní náklady

  • Domácnosti („spotřebitelské úvěry“ x „hypotéky“)

• Typy úvěrů z hlediska volby úrokové sazby (fixní x proměnná sazba)

• Typy úvěrů z hlediska jejich zajištění (hypotéka (zástava věcí nemovitou) x lombard (úvěr jištěný zástavou věcí movitou, dnes spíše cenným papírem)…)

Pasivní produkty – bankou přijaté vklady od klientů

Z ekonomického hlediska lze vklady členit například takto:

• Vklady na viděnou (sporožirový) x vklady termínované

• Dle výše vkladu: velkodeponenti x retailová klientela (nikdy nevybírá nejednou)

• Vklady hotovostní (na pobočce banky nevydělává) x vklady bezhotovostní

• Vklady V domácí X vklady V zahraniční měně (valuty X devizy)

• Vklady s pevnou úrokovou sazbou X vklady s pohyblivou úrokovou sazbou (včetně výherních vkladů)

• atd.

Podrozvahové (mimobilanční produkty)

Patří sem produkty, které nemají „přímý“ (ale jen „nepřímý“) dopad do bilance banky – pozor, i tak mohou být některé tyto produkty vysoce rizikové (bankou vydávané záruky).

Příklady produktů:

„Platební styk“, depotní obchody (= správa CP), pronájem bezpečnostních schránek, poradenství, poskytování bank. referencí atd.

Finanční řízení banky

Principy finančního řízení řízení "obchodní" banky

Není obecně uznávané a smysluplné schéma, jakým přistupovat ke klasifikaci toho, jak řídit, a proto užijeme pouze základního přístupu:

A. Řízení aktiv (užití zdrojů banky)[Chceme co největší výnos z aktiv](včetně řízení úvěrů, pohledávek, cenných papírů, likvidity (= hotovosti)

• hledáme dlužníky, kteří budou platit vysokou úrokovou sazbu (+ jsou bonitní, tj. dostojí svým závazkům),

• kupujeme cenné papíry s vysokým výnosem do doby splatnosti a s malým rizikem,

• diverzifikujeme portfolio cenných papírů, které je v našem vlastnictví a hlídáme jeho likviditu,

• s vysoce likvidními aktivy (např. státní pokladniční poukázky) zacházíme tak, abychom se vyhnuli nákladům spojeným s úbytkem vkladů.

B. Řízení pasiv (zdrojů pro banku)[Chceme co nejmenší náklady vynakládaná na získávání zdrojů] (přijatých vkladů, emitovaných CP, závazků)

• půjčovat si peníze "přes noc" (overnight money),

• získávat vklady od klientů levně (reklamní akce, losování atd.)[ideální jsou vklady dlouhodobé]

• vydávat vlastní cenné papíry (hlavně obligace)[pozn. Investiční banky nemají typicky vklady].

Řízení likvidity [aby byl dostatek hotovosti pro majitele vkladů u banky] (souvisí s řízením aktiv i pasiv, ale rovněž s řízením rizik banky)

Je-li nedostatek hotovosti lze:

• půjčit si od CEB nebo na mezibankovním trhu (drahé),

• zmenšit objem poskytovaných úvěrů (⇒ ztráta klientely, trhu),

• prodat cenné papíry, které mám ve svém vlastnictví,

• sáhnout do vlastních (dobrovolných) Rezerv u CEB (Povinné jsou obecně drahé.)

• část půjček odprodat na mezibankovním trhu (⇒ poměrně ztrátový podnik, protože nikdy neprodám za "plnou" cenu).

Shrnuto: Vysoké náklady spojené se získáním hotovosti nutí banky, aby držely vysoké dobrovolné rezervy u CEB.

ČNB se snaží hlavně udržet bankovní sektor.

Další finanční zdroje banky:

• Poplatky, poplatky, poplatky,…

Řízení rizik banky (NE regulatorní pohled na řízení bankovních rizik)

Riziko = možnost, že budoucnost je jiná, než jsme plánovali (předpokládali, očekávali,…)

Čisté riziko = riziko úbytku majetku.

• Cílem řízení rizik je aby nám neklesl zisk, tržní hodnota podniku, schopnost dostát svým závazkům, velikost likvidity.

• U banky aby nedošlo k poklesu tržní hodnoty banky

Základní klasifikace rizik (dle bilančního schématu):

• Aktivní (rizika spojená se stranou aktiv bilance)

• Kreditní (= úvěrová) rizika (x pozor podrozvaha) z titulu poskytnutých úvěrů!, z titulu poskytnutí ručení – snižování úvěruschopnosti nás u banky, riziko že dojde ke změně ratingového hodnocení

• Nákup zlata do portfoliových investic za nevýhodnou cenu

• Akciová (tržní – změna cen nakoupených CP) může se to ještě zvrátit na zisk

• Pasivní (rizika spojená s pasivy banky) – nejspíše „riziko likvidity

• Mimobilanční (podrozvahová)

• Kreditní rizika z titulu vydaných a přijatých ručení!

• Globální

• Tržní (úroková, měnová), právní, reputační rizika, regulatorní rizika.

• Právní rizika – problém směnky zaměnění formy

• Operační – selhání lidského faktoru, ukradení bezpečností kamery za chodu 

• Reputační – poškození dobrého jména

• Úvěrová rizika (důležitá je klasifikace úvěru viz. nahoře)

  • Nutnost stálého příjmu pro získání kreditní karty např., limit na kartě podle základních příjmů

  • Úvěr se neposkytuje vůči zástavě, hospodářská využitelnost zástavy je důležitá

• Úroková rizika

• Úroková citlivost aktiv a pasiv banky:

Velikost úrokově citlivých aktiv < Velikost úrokově citlivých pasiv (tj. při růstu úrokových sazeb klesá bance zisk, zvyšuje se ztráta)

• Úrokově citlivá aktiva a pasiva – snaha o srovnání

• Měnová rizika

  • Měnová struktura aktiv a pasiv

Banka jako předmět regulace (regulatorní řízení bankovních rizik)

Tři pilíře BASEL II

• Minimální kapitálový požadavek

• Dohled supervizora (= postup, jakým dohlédat + možnost stanovení dalších kapitálových požadavků)

• Tržní disciplína (= v podstatě předepsaná informační povinnost banky a její dodržování)

BASLE II - Pro určení minimálního kapitálového požadavku si banky vybírají

A) Pro kreditní riziko si banky vybírají:

• Standardizovaný přístup (RWA – rizikově vážená aktiva)

• Foundation IRB (Internal Rating-Based) Approach (IRB modely) – jen odhad PD

• Advanced IRB Approach (odhad PD, LGD – Loss Given Default (kolik banka ztratí v Defaultu) , M – maturity (efektivní splatnost), EAD – exposition at default) (u retailu PD, LGD a EAD se stanovují vždy a členě ní Advanced x Foundation se nepoužívá)U IRB modelu se vždy pracuje s PD, LGD, M, EAD – u Foundation IRB LGD, M, EAD stanovuje regulátor!

B) Pro operační riziko si banky vybírají:

• Basic Indicator Approach (KP odvozen od příjmů)

• Standardized Approach (KP odvozen od příjmů)

• Alternativní přístup standardní metodou (KP odvozen od příjmů a expozic)

• Internal Measurement Approach (= Advanced Measurement Approach) (AMA-modely) (KP odvozen od rizik)

C) Pro tržní riziko:

• Standardized approach

• Internal approach (VaR – historická simulace, Monte-carlo (simulační), Variančně-Kovarianční přístup

Kritické pojmy související s regulatorním řízením rizik: