1. Zabezpečování stability měny,

2. Provádění měnové politiky [+ vydávání bankovek a mincí, shromažďuje (bez náhrady) jejich padělky],

3. Organizace peněžního oběhu, platebního styku a zúčtování bank,

4. Uskutečňuje bankovní regulaci a dohled bankovního systému (a .

Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada [má 7 členů, tj. 1 guvernér + 2 viceguvernéři + 4 vedoucí pracovníci banky, všechny jmenuje president ČR na dobu 6 let]. ČNB je TEORETICKY nezávislá na pokynech vlády, ale bankovní rada je "poradním orgánem" vlády.

• Po 28.října 1918 – vykonávala funkci ČNB Zemská banka po 3 měsíce (ta byla komerční, byla v majetku ČR)

• 1919 zákon o zřízení Národní banky Československé – do té doby než vznikne Bankovní úřad ministerstva financí

• 1926 Národní banka Československá (zákl. kapitál byl ve zlatých dolarech)  Státní banka Československá (funkce komerčních i CB) vyděluje se Komerční banka 1989  ČNB a SNB

• ČNB je samostatný správní úřad (stejné postavení jako ministerstvo z hlediska práva)

Centrální banky:

1. Model USA (Fed)

• CB = Fed [Federal Reserve System] (vznik 1913) je soustava 12 bank, řízených tzv. 13. Banka Board of Governors (Washington)

• Je soustavou akciových společností

• 12 bankovních distriktů s vlastními bankovkami

• Nedělají dohled nad bankami

• DISKONTNÍ SAZBA (za ní je poskytována zdrcující většina úvěrů od Fed),

B. Model "evropský" (Německo, Francie, UK) – vždy jedna banka s funkcí CB

C. Evropská centrální banka ( www.ecb.eu) (od 1999) – správní úřad vzniklý podle evropského práva

Bilance výsledovka CB (ČNB)

• Na pasivech je kategorie oběživo (peníze v oběhu) – bankovka je vlastní směnka banky proto pasiva

• Pohledávky vůči zahraničí vč. cenných papírů – zlato, cenné papíry (u nás hodně z doby 97)

• Na pasivech – neuhrazená ztráta z předešlého období – vlastní kapitál CB

• Ty cenné papíry jsou nakoupeny v dolarech a eurech – změna kurzu – ztráty -161mld

• Zisk ČNB 35mil Kč chybí 161mld

Bilance ČNB aktiva

Bilance ČNB pasiva

• Bankovky a mince v oběhu = oběživo

• Trezorové peníze – nejsou v účetnictví – vytisklé peníze, které ČNB ještě nedala komerčním bankám, ještě neplatí

• Závazky vůči tuzemským bankám – účet PMR, závazky ke komerčním bankám

• a vůči státu

• přijaté úvěry - lze si u ČNB uložit peníze za úrok

Výsledovka čnb

• ČNB vydělává nejvíce v době krize – půjčky komerčních bank

• Banka by měla vydělávat na poskytnutých úrokách

• Na vyplacených prostředkách ze zahraničí

• Položka cenné papíry není veřejně známa

• Náklady na správu

• Dříve ještě položka peníze v pokladně

Funkce CB

1. Emise bankovek

• Výhradní, je jediná kdo v ekonomice má právo bankovky vydávat

• Státní tiskárna cenin

2. Regulace a dohled bankovní soustavy

(V ČR i kapitálový trh, pojišťovny – tj. dohled nad finančním trhem)

důvody regulace bankovní soustavy:

• bankovnictví je zvláštním odvětvím ekonomiky (velký podíl cizích zdrojů);

• asymetrie informací (Jak mám, jako vkladatel, zjistit "kvalitu" banky? ⇒ nutnost ochrany vkladatele?) (Problematika pojištění vkladů)

• Regulace množství peněz v oběhu

Poznámka: pokles procesu zprostředkování (cca od 70. let 20 století) [Tj. stále větší objem vkladů je investován prostřednictvím tzv. "nebankovních institucí“ (podléhající „menší regulaci“) (např. investice do obligací).

3. Banka bank

• věřitelem v poslední instanci [tj. poskytování úvěrů od CB (zejména "nouzové") "obchodním" bankám]

• institucí, která vede účty obchodních bank a často je i zúčtovacím centrem (= platební styk) "obchodních" bank

• funkce komerční banky pro speciální subjekty

4. Banka vlády a centrálních orgánů

• CB zpravidla vede účty vlád (popř. ústředních orgánů), účty státního rozpočtu aj.

5. Správa devizových rezerv centrálních orgánů

• pohledávka denominovaná v cizí měna - deviza

6. Reprezentace vůči zahraničí

• Hlavně vůči MMF a Světové bance.

7. Provádění měnové politiky

• [těsně souvisí "makroekonomickou" teorií]

Řízení především: Úrokové sazby,

Peněžní zásoby

Měnového kurzu (ne v podmínkách ČR)

Měnové agregáty

• Měnové agregáty představují souhrn peněžních prostředků s určitým stupněm likvidity. Značí se velkým písmenem M (L – v širším smyslu, likviditní) a číslicí.

• Měnové agregáty jsou chápány jako „empirická definice peněz“ (definovaná pro potřeby CB).

• Měnové agregáty ČNB (ke konci února 2012 v mld Kč):

M1 peníze (2179,4mld) = oběživo (377,7)+ jednodenní vklady (1801,7) („vklady na viděnou“)

• Oběživo se zjistí na pasivech CB

M2 kvazipeníze (2836,0) = M1 + TV (se splatností do 2 let)(356,6) + TV(s výpovědní lhůtou 3 měsíce) (300,0)

• {M3 (2851,4)= M2 + Repo operace (4,8) + Akcie/Podílové listy fondů peněžního trhu (7,6) + dluhové CP se splatností do 2 let) (3,0)}

Měnová politika

Měnová politika (= monetární politika) je hospodářská politika (=souhrn ekonomických opatření, nástrojů a procesů, prostřednictvím níž je působeno na národní hospodářství) prováděná pomocí měnových nástrojů centrální banky.

Obsah:

5a. Cíle měnové politiky

5b. Nástroje měnové politiky

5c. Transmisní mechanismy měnové politiky

5a. Cíle měnové politiky (stejné jaké cíle CB – ČNB), tj.

• Vždy stabilita měny (tj. potlačování inflace)

• Jiné cíle: např. z magického čtyřúhelníku (plná zaměstnanost, rovnovážná platební bilance, růst HDP, stabilní cenová hladina) stabilní měnový kurz.

5b. Nástroje řízení měnové (monetární) politiky centrální emisní bankou (další nástroje jsou u ČNB)

členění: (Pozor členění je někdy sporné.)

Přímé – Nepřímé

Tinbergenovo pravidlo:

• Měnová politika může být úspěšná, pokud počtu nezávislých cílů odpovídá počet nezávislých nástrojů.

Princip efektivní tržní klasifikace R.A. Mundella:

• každý nástroj má „pozitivní“ (´= priblížení k žádánému rovnovážnému stavu) a negativní „vliv“

„K celkové rovnováze ekonomiky (rovnováze platební bilance a vnitřní rovnováze) povede taková orientace měnové a fiskální politiky, která bude ke každému cíli přiřazovat nástroj neúčinnější.“