Opravte následující věty.
Pan Rybář vždycky nosil klobouk na hlavě,
Pan Rybář měl děti, ale ty s ním nebydlely.
Pan Rybář často chodil do parku daleko za Prahu.
Lidé mu říkali "hastrman", protože miloval vodu a chodil často plavat.
Pan Rybář dostal sbírku kamenů od svého kamaráda.
Profesor pan Muhlwenzel učil na univerzitě.
Profesor chtěl koupit kameny pana Rybáře pro školní sbírku.
Pan Rybář chtěl kameny vyhodit do Vltavy.
Pan Šajvl byl nevlastní syn pana Rybáře.
Pan Šajvl myslel, že kameny jsou velmi drahé, a proto pana Rybáře uklidňoval.
Vyberte správnou možnost.
Pan Rybář byl malý a hubený, měl krátké vlasy/černé vlasy/cop.
Měl doma velkou sbírku malých/černých/drahých kamenů.
Měl je doma ve velkém černém pokoji/ve velkém černém klobouku/velké černé skříni.
Profesor měl po obědě/po večeři/po snídani dobrou náladu.
Kámen jménem moldavit byl světlý a těžký/tmavý a těžký/tmavý a lehký.
Profesor chtěl panu Rybářovi zaplatit dva zlaté/tři zlaté/čtyři zlaté.
Když šel pan Rybář domů, nezazpíval/neposkočil/nehvízdl ani jednou.
Vltavské jezy křičely/mluvily/hučely/plakaly.
Pan Rybář ztratil/hodil/viděl kamínky z okna.
Pan Šajvl mluvil tichým, ale pevným/tvrdým, ale tichým/měkkým, ale pevným hlasem.
Pan Šajvl řekl, že kdyby neměli pana Rybáře, jeho žena by byla bez otce/bez tchána/bez strýce.
Použijte následující slova/slovní spojení/věty V reálné situaci.
"Mohl byste nám ho prodat?"
"Jde se někam chlubit, jak je bohatý."
poprvé v životě
s kloboukem v ruce
"A ty ostatní?"
stařeček
požehnání
Diskutujte (po čtení).
Proč lidé říkali panu Rybářovi "Hastrman"?
Proč pan Rybář sbíral kameny?
Co říkali lidé, když viděli pana Rybáře jít s krabicí?
Jaká je hlavní myšlenka povídky?
Pište.
Představte si, že jste pan Šajvl a vypravujete manželce o tom, co se stala.
Představte si, že profesor řekl panu Rybářovi, že jeho kameny jsou velmi drahé a že je milionář. Co by asi pan Rybář dělal? A co by říkali lidé na Malé Straně?
O domovních znameních
Domovní znamení se začala používat ve středověku. V Praze a jiných českých městech jsou nejstarší domovní znamení ze čtrnáctého století. Znamení pomáhala orientaci a měla především praktický účel, ale často měla také symbolický význam. Lilie je například symbol čistoty a nevinnosti, podkova přináší štěstí, lev, orel nebo medvěd jsou symboly síly a poetická královna květin růže je starobylý symbol lásky a krásy. Andělé nebo Matka Boží měli dům chránit před neštěstím. Velmi oblíbená barva byla zlatá, ale populární byly taky modrá a červená.
Konec domovních znamení začal v roce 1770, kdy dostaly všechny pražské domy čísla. Trvalo další čtyři generace, než si lidé na čísla domů zvykli a začali je běžně používat. Domovní znamení ale přežila celá staletí. My moderní lidé máme počítače, auta, mobily a roboty, ale dál chodíme na oběd do restaurace U Medvídků, nakupujeme knihy v obchodě U Černé Matky Boží nebo si dáme pivo či kávu v hospodě U Kalicha.