
- •2. Vývojové trendy a význam jednotlivých skupin materiálů
- •3. Progresivní materiály
- •4. Ekologické aspekty výroby materiálů
- •5. Druhy vazeb mezi atomy a molekulami V tuhých látkách
- •6. Krystalová mřížka
- •8. Druhy mřížkových poruch
- •9. Dislokace
- •10. Plošné a prostorové poruchy
- •11. Difúze V kovech a slitinách, zákony difúze
- •12. Difúzní součinitel d
- •13. Mechanismy difúze
- •S přeskoky jednotlivých atomů
- •S koordinovanými přeskoky více atomů
- •14. Napětí a deformace (složky nap., elastická a plast. Deformace, závislost nap.-def.)
- •15. Mechanismy plastické deformace, kritické skluzové napětí
- •Dvojčatění
- •16. Plastická deformace monokrystalu a polykrystalu Monokrystal
- •Polykrystal
- •17. Charakteristika deformačně zpevněného kovu
- •18. Odpevňovací pochody V kovech (statické, dynamické, mechanismus změny vl.)
- •19. Faktory ovlivňující odpevňovací pochody, kritická deformace
- •20. Druhy lomů, lineární a elasticko-plastická lomová mechanika
- •Lineární lomová mechanika
- •Elasticko-plastická lomová mechanika
- •21. Koncepce hodnocení lomového chování, lomová houževnatost
- •22. Tečení (mechanismus, křivky)
- •23. Relaxace (mechanismus, křivky)
- •24. Únava (rozdělení dle Wohlerovy křivky, fáze únavového poškození)
- •25. Lom při únavě, činitelé ovlivňující únavu materiálu
- •26. Rozdělení mechanických zkoušek
- •27. Tahová zkouška
- •28. Zkoušky lomové houževnatosti
- •29. Zkoušky únavy
- •30. Zkoušky tvrdosti
- •Brinnelova zkouška
- •Vickersova zkouška
- •Rockwellova zkouška
- •31. Zkouška rázem V ohybu, závislost vrubové houževnatosti na teplotě
- •Teploty
- •32. Základní termodynamické pojmy, fázové pravidlo, kritérium rovnováhy soustavy
- •33. Druhy fází V tuhých kovech a slitinách – dodělat!!!!
- •34. Krystalizace čistých kovů
- •35. Alotropické a polymorfní přeměny
- •36. Binární rovnovážné diagramy s úplnou rozpustností složek, pákové pravidlo
- •39. Binární rovnovážné diagramy s intermediálními fázemi
- •40. Křivka ohřevu čistého železa, teploty prodlev, hystereze – dodělat!!!!!
- •41. Definice feritu, austenitu, perlitu a ledeburitu
- •Ledeburit –Eutektikum metastabilní soustavy – směs austenitu a cementitu (pod teplotou a1 směs perlitu a cementitu). Je tvrdý a křehký.
- •42. Rovnovážný diagram Fe – Fe3c
- •43. Diagram stabilní a metastabilní soustavy železo-uhlík
- •44. Vliv Mn, Si, s a p na vlastnosti technických slitin železa
- •45. Karbidotvorné a nekarbidotvorné prvky ve slitinách železa
- •46. Prvky zavírající a otevírající oblast austenitu, schéma příslušného diagramu
- •47. Vločkovitost oceli a její potlačení
- •48. Stárnutí ocelí a jeho vliv na mechanické vlastnosti
- •49. Výroba oceli Klasické metalurgické procesy
- •50. Austenitizace
- •51. Perlitická přeměna
- •52. Martensitická přeměna
- •53. Bainitická přeměna
- •54. Ira, ara, diagramy
- •55. Přeměny při popouštění
- •56. Principy tepelného, chemicko-tepelného a tepelně-mechanického zpracování
- •57. Rozdělení hlavních skupin tz, jejich charakteristika
- •58. Prostředí tz
- •59. Druhy žíhání
- •60. Princip kalení, prokalitelnost a zakalitelnost
- •Kalitelnost je schopnost oceli dosahovat ochlazování z austenitizační teploty nerovn. Stavu.
- •61. Druhy kalení
- •62. Popouštění, účel, rozdělení
- •63. Zušlechťování, princip, použití, mechanické vlastnosti
- •64. Povrchové kalení, princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
- •65. Rozdělení chemicko-tepelného zpracování
- •66. Cementování – princip, použití, mechanické vlastnosti
- •67. Nitridování – princip, použití, mechanické vlastnosti
- •68. Nitrocementování a karbonitridování – princip, použití, mechanické vlastnosti Nitrocementování
- •Karbonitridování
- •69. Tepelně mechanické zpracování – princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
- •70. Rozdělení a označování ocelí
- •71. Nelegované oceli
- •72. Legované oceli Legované jakostní oceli
- •Legované ušlechtilé oceli
- •73. Svařitelné oceli se zvýšenou mezí kluzu a oceli typu Atmofix
- •74. Korozivzdorné a žáruvzdorné oceli a slitiny. Korozivzdorné
- •Žáruvzdorné
- •75. Žáropevné oceli a slitiny
- •76. Vysoko pevné oceli (mtz, Maraging, trip)
- •77. Požadavky na materiály na nástroje
- •78. Druhy nástrojových ocelí a jejich rozdělení
- •79. Nástrojové oceli nelegované
- •80. Nástrojové oceli legované
- •81. Rychlořezné oceli
- •82. Zvláštnosti tepelného zpracování nástrojových ocelí a povrch. Úpravy
- •83. Ostatní nástrojové materiály (slinuté karbidy, stellity, keramika)
- •84. Litiny (druhy, jejich stručná charakteristika)
- •85. Způsob krystalizace, struktura a vlastnosti šedé litiny
- •86. Způsob výroby a vlastnosti temperovaných litin
- •87. Způsob výroby a vlastnosti tvárné litiny
- •88. Tepelné zpracování litin
- •89. Základní vlastnosti a použití technicky nejdůležitějších neželezných kovů
- •90. Tvářené slitiny mědi (mosazi, bronzy)
- •91. Slévárenské slitiny mědi
- •92. Tvářené slitiny hliníku
- •93. Slévárenské slitiny hliníku
- •94. Titan a jeho slitiny
- •95. Materiály zpracované práškovou metalurgií
- •96. Členění polymerů, charakteristické vlastnosti základních skupin
- •103. Kompozity s vyztužujícími vlákny
- •104. Anizotropie kompozitu – charakteristika orthotopní vrstvy
- •105. Konstrukční keramika
- •106. Volba materiálu
39. Binární rovnovážné diagramy s intermediálními fázemi
Na obr. vzniká při obsahu AnBm intermediární fáze konstantního složení, která rozděluje příslušný diagram na dva diagramy základního typu.
Intermediární fáze nemá konstantní složení, vyskytuje se v celém koncentračním rozmezí c, tahle fáze také rozděluje diagram na dvě části. V jednotlivých částech diagramu se složky chovají jako v základních diagramech. Když tavenina dosáhne eutektického složení, ztuhne jako eutektikum. Eutektikum E1 je tvořeno směsí krystalů čisté složky A a intermediární fáze AnBm.
40. Křivka ohřevu čistého železa, teploty prodlev, hystereze – dodělat!!!!!
XXX – intermezzo
Ve slitinách železa (oceli) může být uhlík přítomen: (a) jako intermediální fáze karbid železa Fe3C. (b) jako grafit, (c) v intersticiálním tuhém roztoku
cemetit - karbid železa, intermediální fáze, obsahuje 6,68% uhlíku, při vysokýh teplotách se rozkládá na železo a grafit: Fe3C → 3 Fe + C
Soustavu železo – karbid železa nazýváme soustavou metastabilní, soustavu železo – grafit nazýváme soustavou stabilní.
41. Definice feritu, austenitu, perlitu a ledeburitu
ferit – tuhý roztok uhlíku v železe . Je hlavní strukturní součástí nízkouhlíkových ocelí.
Je měkký (tvrdost HB = 75), málo pevný (Rm = 260 Mpa),dobře tvárný, feromag.
austenit – Tuhý roztok uhlíku v železe . Je dobře tvárný, plastický a nemagnetický.
Austenitické oceli jsou dobře tvárné za studena, jsou však velmi houževnaté
(obtížně obrobitelné).
perlit - Eutektoid metastabilní soustavy – směs feritu a cementitu, mívá lamelární
charakter, s rostoucí rychlostí ochlazování se lamely zjemňují. Žíháním je možno
vytvořit globulární formu. Tvrdost cca 190 HB, pevnost Rm cca 700 Mpa.
V globulární formě je měkčí, lépe tvárný.
Ledeburit –Eutektikum metastabilní soustavy – směs austenitu a cementitu (pod teplotou a1 směs perlitu a cementitu). Je tvrdý a křehký.
42. Rovnovážný diagram Fe – Fe3c
Oceli: pod/nadeutektoidní Litiny: pod/nadeutektoidní
43. Diagram stabilní a metastabilní soustavy železo-uhlík
A
– Austenit, T – tavenina, G – grafit (primární/sekundární),
GE – grafitové eutektikum
44. Vliv Mn, Si, s a p na vlastnosti technických slitin železa
prvky prospěšné – Mn, Si
prvky škodlivé – S, P, (O, H, A)
Síra – obsah síry v ocelích je obvykle nižší než 0,02%. Čím víc S, tím větší křehkost a tím
i lámavost. U litiny je doporučený obsah 0,1%, u speciálních i 0,04%. Sulfid železnatý
zhoršuje vrubovou houževnatost, tvařitelnost za studena a korozi vzdornost.
Fosfor – U většiny ocelí je obsah nižší než 0,03%. U litin se pohybuje v desetinách procent.
Způsobuje lámavost za studena, snižuje vrubovou houževnatost, zvyšuje
přechodovou teplotu, zhoršuje tvařitelnost, zvyšuje křehkost svarů a propouštěcí
křehkost. U litin se plastické vlastnosti mění až od c=0,35%, do 0,4% roste pevnost.
Fosfor zvyšuje odolnost litin proti opotřebení, snižuje součinitele tření a zlepšuje
Slévatelnost.
Mangan – obsah v oceli 1,65%, u litin 0,4 – 1%. Zvyšuje tvrdost, pevnost i houževnatost.
Pouze malá část Mn je vázána v cementitu, který se tím stabilizuje. Slouží také jako
dezoxidační prostředek a jako prostředek k vázání síry a snižování jejího
nepříznivého vlivu.
V litinách Mn stabilizuje cementit, zvětšuje tekutost litiny a tím zlepšuje
homogenitu odlitků. Využívá se ho také pro odsíření litin. Při obsahu větším než
1% litiny křehnou a tvrdnou.
Křemík – v ocelích do obsahu 0,5%, u ocelí na odlitky je jeho přítomnost nutná ke zlepšení slévatelnosti. V šedé litině bývá 0,8 až 2,7%. Křemík zvyšuje pevnost feritu, zhoršuje však tvárnost za studena, zpomaluje fázové přeměny v tuhém stavu.
U litin křemík podporuje grafitizaci. Jeho obsahem se reguluje krystalizace litin. Křemík snižuje teplotu tavení litin a zvyšuje jejich tekutost. S rostoucím obsahem se snižuje obsah uhlíku v eutektiku a eutektoidu.