
- •2. Vývojové trendy a význam jednotlivých skupin materiálů
- •3. Progresivní materiály
- •4. Ekologické aspekty výroby materiálů
- •5. Druhy vazeb mezi atomy a molekulami V tuhých látkách
- •6. Krystalová mřížka
- •8. Druhy mřížkových poruch
- •9. Dislokace
- •10. Plošné a prostorové poruchy
- •11. Difúze V kovech a slitinách, zákony difúze
- •12. Difúzní součinitel d
- •13. Mechanismy difúze
- •S přeskoky jednotlivých atomů
- •S koordinovanými přeskoky více atomů
- •14. Napětí a deformace (složky nap., elastická a plast. Deformace, závislost nap.-def.)
- •15. Mechanismy plastické deformace, kritické skluzové napětí
- •Dvojčatění
- •16. Plastická deformace monokrystalu a polykrystalu Monokrystal
- •Polykrystal
- •17. Charakteristika deformačně zpevněného kovu
- •18. Odpevňovací pochody V kovech (statické, dynamické, mechanismus změny vl.)
- •19. Faktory ovlivňující odpevňovací pochody, kritická deformace
- •20. Druhy lomů, lineární a elasticko-plastická lomová mechanika
- •Lineární lomová mechanika
- •Elasticko-plastická lomová mechanika
- •21. Koncepce hodnocení lomového chování, lomová houževnatost
- •22. Tečení (mechanismus, křivky)
- •23. Relaxace (mechanismus, křivky)
- •24. Únava (rozdělení dle Wohlerovy křivky, fáze únavového poškození)
- •25. Lom při únavě, činitelé ovlivňující únavu materiálu
- •26. Rozdělení mechanických zkoušek
- •27. Tahová zkouška
- •28. Zkoušky lomové houževnatosti
- •29. Zkoušky únavy
- •30. Zkoušky tvrdosti
- •Brinnelova zkouška
- •Vickersova zkouška
- •Rockwellova zkouška
- •31. Zkouška rázem V ohybu, závislost vrubové houževnatosti na teplotě
- •Teploty
- •32. Základní termodynamické pojmy, fázové pravidlo, kritérium rovnováhy soustavy
- •33. Druhy fází V tuhých kovech a slitinách – dodělat!!!!
- •34. Krystalizace čistých kovů
- •35. Alotropické a polymorfní přeměny
- •36. Binární rovnovážné diagramy s úplnou rozpustností složek, pákové pravidlo
- •39. Binární rovnovážné diagramy s intermediálními fázemi
- •40. Křivka ohřevu čistého železa, teploty prodlev, hystereze – dodělat!!!!!
- •41. Definice feritu, austenitu, perlitu a ledeburitu
- •Ledeburit –Eutektikum metastabilní soustavy – směs austenitu a cementitu (pod teplotou a1 směs perlitu a cementitu). Je tvrdý a křehký.
- •42. Rovnovážný diagram Fe – Fe3c
- •43. Diagram stabilní a metastabilní soustavy železo-uhlík
- •44. Vliv Mn, Si, s a p na vlastnosti technických slitin železa
- •45. Karbidotvorné a nekarbidotvorné prvky ve slitinách železa
- •46. Prvky zavírající a otevírající oblast austenitu, schéma příslušného diagramu
- •47. Vločkovitost oceli a její potlačení
- •48. Stárnutí ocelí a jeho vliv na mechanické vlastnosti
- •49. Výroba oceli Klasické metalurgické procesy
- •50. Austenitizace
- •51. Perlitická přeměna
- •52. Martensitická přeměna
- •53. Bainitická přeměna
- •54. Ira, ara, diagramy
- •55. Přeměny při popouštění
- •56. Principy tepelného, chemicko-tepelného a tepelně-mechanického zpracování
- •57. Rozdělení hlavních skupin tz, jejich charakteristika
- •58. Prostředí tz
- •59. Druhy žíhání
- •60. Princip kalení, prokalitelnost a zakalitelnost
- •Kalitelnost je schopnost oceli dosahovat ochlazování z austenitizační teploty nerovn. Stavu.
- •61. Druhy kalení
- •62. Popouštění, účel, rozdělení
- •63. Zušlechťování, princip, použití, mechanické vlastnosti
- •64. Povrchové kalení, princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
- •65. Rozdělení chemicko-tepelného zpracování
- •66. Cementování – princip, použití, mechanické vlastnosti
- •67. Nitridování – princip, použití, mechanické vlastnosti
- •68. Nitrocementování a karbonitridování – princip, použití, mechanické vlastnosti Nitrocementování
- •Karbonitridování
- •69. Tepelně mechanické zpracování – princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
- •70. Rozdělení a označování ocelí
- •71. Nelegované oceli
- •72. Legované oceli Legované jakostní oceli
- •Legované ušlechtilé oceli
- •73. Svařitelné oceli se zvýšenou mezí kluzu a oceli typu Atmofix
- •74. Korozivzdorné a žáruvzdorné oceli a slitiny. Korozivzdorné
- •Žáruvzdorné
- •75. Žáropevné oceli a slitiny
- •76. Vysoko pevné oceli (mtz, Maraging, trip)
- •77. Požadavky na materiály na nástroje
- •78. Druhy nástrojových ocelí a jejich rozdělení
- •79. Nástrojové oceli nelegované
- •80. Nástrojové oceli legované
- •81. Rychlořezné oceli
- •82. Zvláštnosti tepelného zpracování nástrojových ocelí a povrch. Úpravy
- •83. Ostatní nástrojové materiály (slinuté karbidy, stellity, keramika)
- •84. Litiny (druhy, jejich stručná charakteristika)
- •85. Způsob krystalizace, struktura a vlastnosti šedé litiny
- •86. Způsob výroby a vlastnosti temperovaných litin
- •87. Způsob výroby a vlastnosti tvárné litiny
- •88. Tepelné zpracování litin
- •89. Základní vlastnosti a použití technicky nejdůležitějších neželezných kovů
- •90. Tvářené slitiny mědi (mosazi, bronzy)
- •91. Slévárenské slitiny mědi
- •92. Tvářené slitiny hliníku
- •93. Slévárenské slitiny hliníku
- •94. Titan a jeho slitiny
- •95. Materiály zpracované práškovou metalurgií
- •96. Členění polymerů, charakteristické vlastnosti základních skupin
- •103. Kompozity s vyztužujícími vlákny
- •104. Anizotropie kompozitu – charakteristika orthotopní vrstvy
- •105. Konstrukční keramika
- •106. Volba materiálu
32. Základní termodynamické pojmy, fázové pravidlo, kritérium rovnováhy soustavy
Termodynamická soustava – část hmotného světa, která je předmětem našeho zkoumání
Okolí soustavy – vše, co nepatří do soustavy
Soustavy - otevřené soust. – dochází k výměně hmoty a energie mezi soust. a okolím
- uzavřené soust. – dochází pouze k přenosu energie
Vlastnosti soust.
– extenzivní – závisejí na množství hmoty a jsou aditivní (počet molů, hmotnosti)
- intenzivní – nezávisejí na množství hmoty, v rámci soustavy nejsou
aditivní ( teplota, tlak, intenzita mag. pole)
Termodynamická fáze – fyzikálně jednotná část soustavy, která je ohraničená fázovým
rozhraním, na němž dochází k nespojité změně vlastností soustavy.
Je to vlastně stav částí soustavy.
Homogenní soustava – obsahuje jen jednu fázi
Heterogenní soustava – obsahuje více fází
Mezi počtem fází f, které mohou koexistovat v určitém rovnovážném stavu term. soust. a počtem termodynamických složek k, platí Gibbsovo fázové pravidlo f = k + 2 – v
kde v je počet stupňů volnosti, tj. počet vybraných veličin, které se mohou měnit, aniž by vyvolaly fázovou přeměnu.
33. Druhy fází V tuhých kovech a slitinách – dodělat!!!!
Tuhé roztoky dělíme na
– primární - vznikají fázovou přeměnou z tuhé fáze, pokud jsou krystalické, pak mají stejnou
krystalovou mřížku jako jejich základní čistá složka
- sekundární – vznikají fázovou přeměnou za účasti alespoň jedné tuhé fáze, pokud jsou
krystalické, mají úplně jiné krystalické mřížky, než jejich základní složka
34. Krystalizace čistých kovů
Krystalizace lze vyjádřit
vztahem
,
Kde H je entalpie krystalizace, T přechlazení a T0 rovnovážná teplota krystalizace.
Při konstantním (atmosférickém) tlaku tuhne čistý kov podle Gibbsova pravidla za konstantní teploty. Délka časové prodlevy na křivce chladnutí závisí při této exotermické přeměně na rychlosti přenosu tepla (entalpie tuhnutí) ze soustavy do okolí. Ani extrémně rychlým ochlazením nelze krystalizaci čistých kovů potlačit.
35. Alotropické a polymorfní přeměny
K alotrop. přeměnám dochází asi ve 20 kovech, k polyform. přeměnám v mnoha tuhých roztocích. Nejvýznamnější z nich jsou slitiny Fe a slitiny Ti. Tyto přeměny mohou probíhat vlivem změn teploty a tlaku jak tepelně aktivovaným růstem, tak i astermálním růstem (martensitické přeměny).
36. Binární rovnovážné diagramy s úplnou rozpustností složek, pákové pravidlo
Rovnovážné diagramy lze konstruovat z křivek chladnutí složek a jednotlivých slitin soustavy. Křivky chladnutí čistí složky a binární slitiny s úplnou rozpustností sou na obr.2-38 str. 45 v učebnici.
Je z nich patrné, že tuhnutí slitiny neprobíhá za konstantní teploty jako u čistého kovu, ale v rozmezí dvou teplot. Vynesením teplot počátku tuhnutí získáme likvidus (oblast nad ním je tvořena homogenní taveninou), vynesením teplot konce tuhnutí získáme solidus (oblast pod ním je tvořena krystaly). Mezi nimi jsou v rovnováze krystaly a tavenina.
To ovšem většinou v praxi neplatí. Poměrná množství obou fází, která jsou během krystalizace v rovnováze, je možno zajistit pomocí pákového pravidla- Nechť úsečka 345 v obr. Představuje páku. Má-li být tato páka se středem otáčení v bodě 4 v rovnováze, musí platit:
m
. 45 = ml
. 34
kde m je množství tuhého roztoku , ml je množství taveniny. Je-li celkové množství slitiny úměrné délce úsečky 35 potom pro vzájemný poměr množství obou fází koexistujících při zvolené teplotě platí:
Binární rovnovážný diagram složek A a Bs úplnou rozpustností v kapalném a tuhém stavu a s polymorfní přeměnou obr.2-39 str. 46
37. Binární rovnovážné diagramy s omezenou rozpustností složek v tuhém stavu + 38.
digramy s eutektickou přeměnou
diagramy s peritektickou přeměnou
Eutektická přeměna
Platí opět pákové pravidlo (m – množství)
Peritektická přeměna
Pákové pravidlo
Peritektická přeměna je vratná a lze ji vyjádřit jako + (l)