28. Zkoušky lomové houževnatosti

Houževnatost je parametr udávající odolnost materiálu proti křehkému lomu.

Pro konkrétní těleso s reálnou trhlinou velikosti a za působení napětí  platí

Lomová houževnatost je definována jako kritická hodnota faktoru intenzity napětí při stavu rovinné deformace, při které nastane významný nárůst trhliny a označuje se K_IC. Pro určení tohoto stavu se používají zkoušky s normalizovanými tělesy s trhlinou.

Používají se tělesa SE(B) pro zkoušku ohybem, nebo C(T) pro zkoušku excentrickým tahem

Lomovou houževnatost lze spočítat dle vztahu K_CJ²=E´.J_IC.

29. Zkoušky únavy

Užívá se 9 až 10 tyčí, běžně zatěžovaných od napětí 0,6 R_m. pro každou následnou tyč se sníží napětí o určitou hodnotu. Při daném napětí probíhá cyklické namáhání až do lomu. Počet cyklů n vytvoří Wohlerovu křivku. Vzhledem k náročnosti uvedených zkoušek na čas byly empiricky zjištěny _c=0,33R_m atd., zkrátka jako funkce R_m.

30. Zkoušky tvrdosti

Existuje velké množství zkoušek , které se dají rozdělit na tři základní skupiny podle použitého principu

• vrypové (hodnotily se rozměry vrypu diamantovým tělesem – Martens)

• odrazové (výška odrazu po dopadu z dané výšky na povrch tělesa)

• vnikací (zkoumá se otisk po identoru vtlačeném danou silou – Rockwell …)

Brinnelova zkouška

Identorem je kulička, označení HB, HBW. Zkoumá se průměr vtisku

Vickersova zkouška

Identorem je jehlan, zkoumají se délky úhlopříček vtisku, pro vyhodnocení se užívá jejich aritmetický průměr. Označení HV

Rockwellova zkouška

Identorem buď kužel nebo kulička, zkoumá se přímo hloubka vtisku, je vhodná pro automatizaci.Různé stupnice (HRC, HRD, HRA…)

*Knoopova - vniká jehlan, proti Vickersovi je zde značný rozdíl v rozměrech úhlopříček.

H odnoty zjištěné různými zkouškami NELZE absolutně porovnávat, existují tabulky pro porovnání. Dá se přibližně určit podle daných vztahů z tvrdosti i orientační pevnost materiálu. Konkrétní vztah je většinou empirický a závisí na druhu zkoušeného materiálu.

31. Zkouška rázem V ohybu, závislost vrubové houževnatosti na teplotě

Zkoušku rázem v ohybu podle Charpyho – při zkoušce měříme množství absorbované energie při přeražení zkušebního tělesa daného normovaného tvaru. Zkušební těleso má na sobě vrub

• ostrý vrub ve tvaru V (hloubka asi 2mm),označení KV, je třeba menší energie

• vrub ve tvaru U(hloubka asi 5mm),označení KU, je třeba větší energie

Výsledkem zkoušky je tranzitní křivka, která určuje závislost množství energie potřebné k přeražení na teplotě.

Dále je výsledkem zhodnocení charakteru lomové plochy – tvárný (plasticky deformovaný, matný), -křehký(rovinný, krystalicky třpytivý)

Čím je teplota nižší, tím je vrubová houževnatost nižší a naopak.

Teploty

T_T - tranzitní teplota, určuje se z inflexního bodu přechodové křivky,je to minimální provozní

teplota

T₂₇ – teplotu určuje minimální požadovaná hodnota nárazové práce, např, KV=27 J

T_K0 – tranzitní teplota křehkosti je určena minimální hodnotou KV, která závisí na R_e dané

oceli

T₅₀ - určená pro 50% křehkého lomu na lomové ploše