18. Odpevňovací pochody V kovech (statické, dynamické, mechanismus změny vl.)

19. Faktory ovlivňující odpevňovací pochody, kritická deformace

20. Druhy lomů, lineární a elasticko-plastická lomová mechanika

K lomu dochází při překročení určité mezní hodnoty napětí. Porušují se meziatomové vazby. Pří klasifikaci lomů vycházíme ze dvou hledisek. Jednak hodnotíme velikost plastické deformace, jednak sledujeme místa, kde ve struktuře lom prochází.

Lom

• křehký (minimální plastická deformace, materiál prostě prdne)

• houževnatý (materiál se zkouší ještě deformovat, ale pak to vzdá)

• transkrystalický – probíhá vnitřkem zrn

• interkrystalický – po hranicích zrn

Lineární lomová mechanika

Souvislost mezi napětím a kritickou vel. trhliny buď podle energetické bilance šíření trhliny (podle Griffitha) , nebo podle rozložení napětí kolem trhliny (podle Irwina). Energetické kritérium lomu vyjadřuje stav soustavy při porušování. V okamžiku, kdy délka trhliny 2a dosáhne velikosti, kdy energie uvolňované pružné deformace přesáhne energii potřebnou na vznik nové trhliny, dojde k nestabilnímu lomu.

Elasticko-plastická lomová mechanika

Pro materiály nízké a střední pevnosti, díky vzniku rozsáhlé zplastizované zóny, vylučující použití zákonů LLM. Používá se zde teorie o kritickém rozevření trhliny. K nestabilnímu lomu dojde tehdy, kdy rozevření v jejím kořeni dosáhne kritické hodnoty

21. Koncepce hodnocení lomového chování, lomová houževnatost

Pro LLM

Pro vyjádření kritického napětí použijeme Griffithovo kritérium

- kritické lomové napětí

E – modul pružnosti, γ_s – měrná povrchová energie, a – poloviční délka trhliny

Tento vztah je ale použitelný pouze pro křehké materiály, neboť pro plastické je těžké určit hodnotu povrchové energie . Proto se v praxi vychází ze vztahů pro rozložení napětí v okolí lomu. Kritická hodnota součinitele intenzity napětí, tedy hodnota v okamžiku iniciace nestabilního lomu, se nazývá lomová houževnatost K_IC.

Pro EPM

, kde _c je kritické rozevření trhliny

E – modul pružnosti v tahu, R_e – mez kluzu, δ_c – kritické rozevření trhliny, a – poloviční délka trhliny

22. Tečení (mechanismus, křivky)

Tečení (anglicky creep) vzniká u součástí, které pracují při dlouhodobém napětí za zvýšených teplot. V závislosti na výši T, případně úrovni napětí vznikají různé druhy křivek časové závislosti plastické deformace. Při nízkoteplotím (do 0,35T_T) nenastává lom. Pro 0,4 až 0,85 T_T dochází k vysokoteplotnímu tečení. Křivka sestává ze 3 částí a proces končí lomem. Při teplotě nad 0,9T_T může chybět stadium II, takové tečení nazýváme difuzní creep.

23. Relaxace (mechanismus, křivky)

Relaxace je jev podobný tečení. Příkladem může být pokles napětí v předepjatých šroubech upevňujících víko turbíny. Příčina tohoto poklesu je v nárůstu plastické deformace způsobené dlouhodobou teplotní expozicí. Relaxace je tedy recipročním jevem ke creepu.

Charakteristiky

• R_mT mez pevnosti v tečení, při dané teplotě pro určený čas způsobí lom

• R_T mez tečení, je napětí, které způsobí určitou plast. deformaci pro daný čas a T

• R_RZ je mez relaxace, zbytkové napětí, na které při konstantní teplotě po určité době poklesne výchozí relaxační napětí R_R.