
- •2. Vývojové trendy a význam jednotlivých skupin materiálů
- •3. Progresivní materiály
- •4. Ekologické aspekty výroby materiálů
- •5. Druhy vazeb mezi atomy a molekulami V tuhých látkách
- •6. Krystalová mřížka
- •8. Druhy mřížkových poruch
- •9. Dislokace
- •10. Plošné a prostorové poruchy
- •11. Difúze V kovech a slitinách, zákony difúze
- •12. Difúzní součinitel d
- •13. Mechanismy difúze
- •S přeskoky jednotlivých atomů
- •S koordinovanými přeskoky více atomů
- •14. Napětí a deformace (složky nap., elastická a plast. Deformace, závislost nap.-def.)
- •15. Mechanismy plastické deformace, kritické skluzové napětí
- •Dvojčatění
- •16. Plastická deformace monokrystalu a polykrystalu Monokrystal
- •Polykrystal
- •17. Charakteristika deformačně zpevněného kovu
- •18. Odpevňovací pochody V kovech (statické, dynamické, mechanismus změny vl.)
- •19. Faktory ovlivňující odpevňovací pochody, kritická deformace
- •20. Druhy lomů, lineární a elasticko-plastická lomová mechanika
- •Lineární lomová mechanika
- •Elasticko-plastická lomová mechanika
- •21. Koncepce hodnocení lomového chování, lomová houževnatost
- •22. Tečení (mechanismus, křivky)
- •23. Relaxace (mechanismus, křivky)
- •24. Únava (rozdělení dle Wohlerovy křivky, fáze únavového poškození)
- •25. Lom při únavě, činitelé ovlivňující únavu materiálu
- •26. Rozdělení mechanických zkoušek
- •27. Tahová zkouška
- •28. Zkoušky lomové houževnatosti
- •29. Zkoušky únavy
- •30. Zkoušky tvrdosti
- •Brinnelova zkouška
- •Vickersova zkouška
- •Rockwellova zkouška
- •31. Zkouška rázem V ohybu, závislost vrubové houževnatosti na teplotě
- •Teploty
- •32. Základní termodynamické pojmy, fázové pravidlo, kritérium rovnováhy soustavy
- •33. Druhy fází V tuhých kovech a slitinách – dodělat!!!!
- •34. Krystalizace čistých kovů
- •35. Alotropické a polymorfní přeměny
- •36. Binární rovnovážné diagramy s úplnou rozpustností složek, pákové pravidlo
- •39. Binární rovnovážné diagramy s intermediálními fázemi
- •40. Křivka ohřevu čistého železa, teploty prodlev, hystereze – dodělat!!!!!
- •41. Definice feritu, austenitu, perlitu a ledeburitu
- •Ledeburit –Eutektikum metastabilní soustavy – směs austenitu a cementitu (pod teplotou a1 směs perlitu a cementitu). Je tvrdý a křehký.
- •42. Rovnovážný diagram Fe – Fe3c
- •43. Diagram stabilní a metastabilní soustavy železo-uhlík
- •44. Vliv Mn, Si, s a p na vlastnosti technických slitin železa
- •45. Karbidotvorné a nekarbidotvorné prvky ve slitinách železa
- •46. Prvky zavírající a otevírající oblast austenitu, schéma příslušného diagramu
- •47. Vločkovitost oceli a její potlačení
- •48. Stárnutí ocelí a jeho vliv na mechanické vlastnosti
- •49. Výroba oceli Klasické metalurgické procesy
- •50. Austenitizace
- •51. Perlitická přeměna
- •52. Martensitická přeměna
- •53. Bainitická přeměna
- •54. Ira, ara, diagramy
- •55. Přeměny při popouštění
- •56. Principy tepelného, chemicko-tepelného a tepelně-mechanického zpracování
- •57. Rozdělení hlavních skupin tz, jejich charakteristika
- •58. Prostředí tz
- •59. Druhy žíhání
- •60. Princip kalení, prokalitelnost a zakalitelnost
- •Kalitelnost je schopnost oceli dosahovat ochlazování z austenitizační teploty nerovn. Stavu.
- •61. Druhy kalení
- •62. Popouštění, účel, rozdělení
- •63. Zušlechťování, princip, použití, mechanické vlastnosti
- •64. Povrchové kalení, princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
- •65. Rozdělení chemicko-tepelného zpracování
- •66. Cementování – princip, použití, mechanické vlastnosti
- •67. Nitridování – princip, použití, mechanické vlastnosti
- •68. Nitrocementování a karbonitridování – princip, použití, mechanické vlastnosti Nitrocementování
- •Karbonitridování
- •69. Tepelně mechanické zpracování – princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
- •70. Rozdělení a označování ocelí
- •71. Nelegované oceli
- •72. Legované oceli Legované jakostní oceli
- •Legované ušlechtilé oceli
- •73. Svařitelné oceli se zvýšenou mezí kluzu a oceli typu Atmofix
- •74. Korozivzdorné a žáruvzdorné oceli a slitiny. Korozivzdorné
- •Žáruvzdorné
- •75. Žáropevné oceli a slitiny
- •76. Vysoko pevné oceli (mtz, Maraging, trip)
- •77. Požadavky na materiály na nástroje
- •78. Druhy nástrojových ocelí a jejich rozdělení
- •79. Nástrojové oceli nelegované
- •80. Nástrojové oceli legované
- •81. Rychlořezné oceli
- •82. Zvláštnosti tepelného zpracování nástrojových ocelí a povrch. Úpravy
- •83. Ostatní nástrojové materiály (slinuté karbidy, stellity, keramika)
- •84. Litiny (druhy, jejich stručná charakteristika)
- •85. Způsob krystalizace, struktura a vlastnosti šedé litiny
- •86. Způsob výroby a vlastnosti temperovaných litin
- •87. Způsob výroby a vlastnosti tvárné litiny
- •88. Tepelné zpracování litin
- •89. Základní vlastnosti a použití technicky nejdůležitějších neželezných kovů
- •90. Tvářené slitiny mědi (mosazi, bronzy)
- •91. Slévárenské slitiny mědi
- •92. Tvářené slitiny hliníku
- •93. Slévárenské slitiny hliníku
- •94. Titan a jeho slitiny
- •95. Materiály zpracované práškovou metalurgií
- •96. Členění polymerů, charakteristické vlastnosti základních skupin
- •103. Kompozity s vyztužujícími vlákny
- •104. Anizotropie kompozitu – charakteristika orthotopní vrstvy
- •105. Konstrukční keramika
- •106. Volba materiálu
91. Slévárenské slitiny mědi
Například slévárenské mosazi. Obsahují 25-39% Zn. Nízkolegované Al, Fe, Mn, Ni a Sn , pro zlepšení obrobitelnosti i 1-3% Pb. Podstatně nižší mechanické vlastnosti než tvářené, značně smrštivé a bývají porézní, vhodné hlavně pro armatury. Celkově na slévání docela na piču. Pak ještě cíny, viz přechozí…
92. Tvářené slitiny hliníku
Tvářené vytvrzované slitiny hliníku
Tyto slitiny jsou vícesložkové a tvoří tři hlavní řady
Al-Cu-Mg(Ni) neboli řada 2000. Tyto slitiny se také nazývají Duraly, neboť jsou odvozené od kdysi patentované slitiny. Jsou dobře tvárné za tepla i za studena. Jsou vhodné pro tvářené součásti motorů pracujících při zvýšených teplotách (do 260°C).
Al-Si-Mg neboli řada 6000 má z vytvrzovaých slitin nejmenší pevnost, ale velmi dobrou korozivzdornost a svařitelnost. Používají se pro výrobu dopravních prostředků a v přesné mechanice.
Al-Zn-Mg-(Cu) neboli řada 7000. Bez přísady Cu mají velkou teplotní stabilitu roztoku , což usnadňuje vytvrzování v etapě rozpouštěcího žíhání. Odolnost proti korozi se zvyšuje dvojitým umělým stárnutím. Při vyšším poměru Zn/Mg jsou dobře lisovatelné za tepla. Přísada mědi dodává slitinám vysokopevnou kvalitu (Rp0,2>480 MPa.). po vytvrzení za tepla. V tomto stavu jsou ale náchylné k mezikrystalové korozi a ke koroznímu praskání , proto se plátují, stejně jako Duraly.
Tvářené nevytvrzované slitiny hliníku
Slitiny typu Al-Mn (řada 3000) nebo Al-Mg (řada 5000) se nevytvrzují. Zpevňovat lze jen tvářením za studena. Jsou dobře svařitelné, mají velmi dobrou odolnost proti korozi i mořské vodě. Jsou leštitelné a eloxovatelné. Použití v chemickém a potravinářském průmyslu, dopravě, stavebnictví.
93. Slévárenské slitiny hliníku
Oproti tvářeným mají vyšší obsah přísad, určitý podíl eutektika ve struktuře a horší mechanické vlastnosti. Odlévají se do pískových forem, kokil , nebo tlakově lijí. Způsob odlévání spolu s chemickým složením a tepelným zpracováním ovlivňuje podstatně konečné vlastnosti.
Slitiny typu Al-Si, tzv. siluminy obsahují 5-12% Si, plus další, třeba Mn, který eliminuje nepříznivý vliv příměsí Fe na tažnost, houževnatost a slévárenské vlastnosti. Přidáním Cu zvýšíme tažnost, ale zhoršíme korozivzdornost. Nejlepší jsou 10-12 %. Mají nízkou měrnou hmotnost (2650 kg.m-3), odolnost proti korozi, malý sklon k zadírání, dobrou zabíhavost, malou smrštivost. Obrobitelnost kapku horší.
Siluminy s přísadou Mg nebo Cu a Ni se vytvrzují za tepla, Rm 250-300 MPa, malá tažnost.
Slitiny typu Al-Mg mají 3-11% Mg, pčísadu Mn eliminující škodlivý vliv Fe a přísadu Si ke zlepšení slévárenských vlastností, ale zhoršuje vzhled povrchu. Vysoká odolnost proti korozi, dobrá leštitelnost. Odlitky které odolávají korozi i mořské vodě. Měrná hmotnost 2500 kg.m-3.
94. Titan a jeho slitiny
Titan je lehký (4505 kg.m–3) kov, s velmi dobrými mechanickými vlastnostmi, nízkou tepelnou i elektrickou vodivostí, velmi dobrou odolností proti korozi. Z technologických vlastností vykazuje velmi dobrou tvařitelnost za tepla, za studena ale jen dobrou. Svařitelnost je dobrá, ale podmíněná slévatelnost a obrobitelnost je velmi obtížná.
Tvářením za studena se dá intenzivně zpevňovat. Tváří se za tepla v teplotách 800-950°C. Za vysokých teplot se nitriduje, oxiduje, rozpouští vodík. Žíhá se ve vakuu (1MPa) nebo v inertní atmosféře. S rostoucí teplotou ztrácí pevnost. Použitelný asi do 300°C.
Používá se v leteckém průmyslu, na plavidla (díky odolnosti proti korozi), také v chemickém (potrubí…) průmyslu. Používá se i na zdravotnické nástroje a implantáty.
Slitiny titanu
Prvky zvyšující teplotu přeměny a zvětšující oblast stability fáze (Al)
Prvky snižující teplotu přeměny a zvětšující oblast beta
Prvky, které ovlivňují teplotu jen málo (Zr, Sn)
Tepelně se zpracovávají žíháním (rekrystalizační 750-850, na snížení zbyt. napětí 550-600).
Dvoufázové slitiny se kalí a popouštějí. Kalení z teplot 850-900°C do vody. Zpevňující popouštění.