72. Legované oceli Legované jakostní oceli

Mají úzce vymezené chemické složení na nízkém stupni legování zejména v podskupině svařitelných jemnozrnných ocelí pro ocelové konstrukce a tlakové nádoby. Nejsou všeobecné určeny k zušlechťování nebo povrchovému kalení, ale mají vyšší minimální mez kluzu 420 nebo 460 Mpa.

Tyto hodnoty se vztahují pouze k malým průměrům, snižují se se zvětšujícími se rozměry.

Ocelové konstrukce vystavené působení nízkých teplot se vyrábějí z normalizačně žíhaných a vysokopopouštěných ocelí, které mají vrubovou houževnatost označenou do -20°C

(v podélném směru KV min. 40J).

Legované ušlechtilé oceli

Na jejich zpracování jsou kladeny nejvyšší požadavky. Mají nízký obsah nečistot. Jsou legovány různými kombinacemi prvků. Patří sem oceli k chemicko-tepelnému zpracování,

k zušlechťování, na ocelové konstrukce, korozivzdorné, žáruvzdorné, na valivá ložiska, se zvláštními fyzikálními vlastnostmi a nástrojové včetně rychlořezných.

73. Svařitelné oceli se zvýšenou mezí kluzu a oceli typu Atmofix

viz legované jakostní oceli

Ocelové konstrukce, na které působí znečištěné městské či průmyslové atmosféry, se dělají z jakostních ocelí nízkolegovaných prvky Cr, Cu, Ni, a P, neboť při tomto chemickém složení na sobě za nějaký čas vytvoří ochranou vrstvu. Tím pádem jsou korozní úbytky zanedbatelné (m za rok). Tyto oceli jsou u nás známé pod označením ATMOFIX, tepelně se buď vůbec nezpracovávají nebo se jen normalizačně žíhají a mají R_e min. 335 až 355 Mpa

74. Korozivzdorné a žáruvzdorné oceli a slitiny. Korozivzdorné

Odolávají především elektrochemické korozi v kapalných oxidačních prostředích, ve kterých se jejich povrch pasivuje. Podle chemického složení se dělí na

• chromové – obsahují více než 12% Cr, neboť při tomto složení slitin železa se skokem zvýší standartní elektrochemický potenciál z –0,2 na + 0,6 V.Na fázové složení má však vliv nejen feritotvorný Cr, ale i austenitotvorný C.

• chromoniklové – mají 13 až 25% Cr a 4 až 40% Ni a další feritotvorné (Mo, Nb, Ti) a austenititvorné (Mn, Cu) prvky. Fázové složení lze určit podle Schaefflerova digramu (str. 124 obr 4-17)

Podle fázového složení se dělí na

• feritické a poloferitické – vysoký obsah Cr (13 až 20%) a nízký (0,15%) nebo velmi nízký (0,03%) obsah C.Přidáním feritotvorných prvků Ti a Nb se potlačuje hrubnutí zrna při vysokých teplotách. Jsou nekalitelné, ovlivňují se pouze rekrystalizací a tvářením za studena. V žíhaném stavu mají nízkou mez kluzu (250 – 350 Mpa) a zvýšenou teplotu přechodu ke křehkému lomu. Odolávají působení páry, zředěné HNO₃ a nejsou citlivé ke koroznímu praskání.

• Martensitické a ledeburitické – obsahují 0,1 – 1% C a s C rostoucí obsah Cr (12-18). Nízkouhlíkové oceli se popouštějí na 650 – 750°C, ale už od 0,4% C nejvýše na 200°C. Použití na součásti parních turbín, kompresorů,… Jsou obtížně svařitelné, vyžadují předehřev.

• Austenitické – nejlepší odolnost proti korozi. Legují se niklem. Obsah C musí být malý. Jsou nekalitelné,ale podrobují se krátkodobému rozpouštěcímu žíhání k dosažení homogenity struktury. Mají nízkou mez kluzu, jsou těžko obrobitelné, houževnaté, dobře se svařují, ale svár je náchylný k praskání v horku.