
- •2. Vývojové trendy a význam jednotlivých skupin materiálů
- •3. Progresivní materiály
- •4. Ekologické aspekty výroby materiálů
- •5. Druhy vazeb mezi atomy a molekulami V tuhých látkách
- •6. Krystalová mřížka
- •8. Druhy mřížkových poruch
- •9. Dislokace
- •10. Plošné a prostorové poruchy
- •11. Difúze V kovech a slitinách, zákony difúze
- •12. Difúzní součinitel d
- •13. Mechanismy difúze
- •S přeskoky jednotlivých atomů
- •S koordinovanými přeskoky více atomů
- •14. Napětí a deformace (složky nap., elastická a plast. Deformace, závislost nap.-def.)
- •15. Mechanismy plastické deformace, kritické skluzové napětí
- •Dvojčatění
- •16. Plastická deformace monokrystalu a polykrystalu Monokrystal
- •Polykrystal
- •17. Charakteristika deformačně zpevněného kovu
- •18. Odpevňovací pochody V kovech (statické, dynamické, mechanismus změny vl.)
- •19. Faktory ovlivňující odpevňovací pochody, kritická deformace
- •20. Druhy lomů, lineární a elasticko-plastická lomová mechanika
- •Lineární lomová mechanika
- •Elasticko-plastická lomová mechanika
- •21. Koncepce hodnocení lomového chování, lomová houževnatost
- •22. Tečení (mechanismus, křivky)
- •23. Relaxace (mechanismus, křivky)
- •24. Únava (rozdělení dle Wohlerovy křivky, fáze únavového poškození)
- •25. Lom při únavě, činitelé ovlivňující únavu materiálu
- •26. Rozdělení mechanických zkoušek
- •27. Tahová zkouška
- •28. Zkoušky lomové houževnatosti
- •29. Zkoušky únavy
- •30. Zkoušky tvrdosti
- •Brinnelova zkouška
- •Vickersova zkouška
- •Rockwellova zkouška
- •31. Zkouška rázem V ohybu, závislost vrubové houževnatosti na teplotě
- •Teploty
- •32. Základní termodynamické pojmy, fázové pravidlo, kritérium rovnováhy soustavy
- •33. Druhy fází V tuhých kovech a slitinách – dodělat!!!!
- •34. Krystalizace čistých kovů
- •35. Alotropické a polymorfní přeměny
- •36. Binární rovnovážné diagramy s úplnou rozpustností složek, pákové pravidlo
- •39. Binární rovnovážné diagramy s intermediálními fázemi
- •40. Křivka ohřevu čistého železa, teploty prodlev, hystereze – dodělat!!!!!
- •41. Definice feritu, austenitu, perlitu a ledeburitu
- •Ledeburit –Eutektikum metastabilní soustavy – směs austenitu a cementitu (pod teplotou a1 směs perlitu a cementitu). Je tvrdý a křehký.
- •42. Rovnovážný diagram Fe – Fe3c
- •43. Diagram stabilní a metastabilní soustavy železo-uhlík
- •44. Vliv Mn, Si, s a p na vlastnosti technických slitin železa
- •45. Karbidotvorné a nekarbidotvorné prvky ve slitinách železa
- •46. Prvky zavírající a otevírající oblast austenitu, schéma příslušného diagramu
- •47. Vločkovitost oceli a její potlačení
- •48. Stárnutí ocelí a jeho vliv na mechanické vlastnosti
- •49. Výroba oceli Klasické metalurgické procesy
- •50. Austenitizace
- •51. Perlitická přeměna
- •52. Martensitická přeměna
- •53. Bainitická přeměna
- •54. Ira, ara, diagramy
- •55. Přeměny při popouštění
- •56. Principy tepelného, chemicko-tepelného a tepelně-mechanického zpracování
- •57. Rozdělení hlavních skupin tz, jejich charakteristika
- •58. Prostředí tz
- •59. Druhy žíhání
- •60. Princip kalení, prokalitelnost a zakalitelnost
- •Kalitelnost je schopnost oceli dosahovat ochlazování z austenitizační teploty nerovn. Stavu.
- •61. Druhy kalení
- •62. Popouštění, účel, rozdělení
- •63. Zušlechťování, princip, použití, mechanické vlastnosti
- •64. Povrchové kalení, princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
- •65. Rozdělení chemicko-tepelného zpracování
- •66. Cementování – princip, použití, mechanické vlastnosti
- •67. Nitridování – princip, použití, mechanické vlastnosti
- •68. Nitrocementování a karbonitridování – princip, použití, mechanické vlastnosti Nitrocementování
- •Karbonitridování
- •69. Tepelně mechanické zpracování – princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
- •70. Rozdělení a označování ocelí
- •71. Nelegované oceli
- •72. Legované oceli Legované jakostní oceli
- •Legované ušlechtilé oceli
- •73. Svařitelné oceli se zvýšenou mezí kluzu a oceli typu Atmofix
- •74. Korozivzdorné a žáruvzdorné oceli a slitiny. Korozivzdorné
- •Žáruvzdorné
- •75. Žáropevné oceli a slitiny
- •76. Vysoko pevné oceli (mtz, Maraging, trip)
- •77. Požadavky na materiály na nástroje
- •78. Druhy nástrojových ocelí a jejich rozdělení
- •79. Nástrojové oceli nelegované
- •80. Nástrojové oceli legované
- •81. Rychlořezné oceli
- •82. Zvláštnosti tepelného zpracování nástrojových ocelí a povrch. Úpravy
- •83. Ostatní nástrojové materiály (slinuté karbidy, stellity, keramika)
- •84. Litiny (druhy, jejich stručná charakteristika)
- •85. Způsob krystalizace, struktura a vlastnosti šedé litiny
- •86. Způsob výroby a vlastnosti temperovaných litin
- •87. Způsob výroby a vlastnosti tvárné litiny
- •88. Tepelné zpracování litin
- •89. Základní vlastnosti a použití technicky nejdůležitějších neželezných kovů
- •90. Tvářené slitiny mědi (mosazi, bronzy)
- •91. Slévárenské slitiny mědi
- •92. Tvářené slitiny hliníku
- •93. Slévárenské slitiny hliníku
- •94. Titan a jeho slitiny
- •95. Materiály zpracované práškovou metalurgií
- •96. Členění polymerů, charakteristické vlastnosti základních skupin
- •103. Kompozity s vyztužujícími vlákny
- •104. Anizotropie kompozitu – charakteristika orthotopní vrstvy
- •105. Konstrukční keramika
- •106. Volba materiálu
Karbonitridování
Vytváří při teplotě 600°C na povrchu slabou vrstvičku karbonitridu.
69. Tepelně mechanické zpracování – princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
Rozdělení podle výšky tvářecí teploty
nízkoteplotní tepelně mechanické zpracování (NTMZ) – ohřev do oblasti stabilního austenitu nad Ac3, výdrž na teplotě austenizace, rychlé ochlazení do oblasti metastabilního austenitu, kde v intervalu teplot 500 až 600°C probíhá deformace, po jejímž ukončení se ocel zakalí a ještě popustí na nízkou teplotu.
Intenzivně deformačně se zpevňuje austenit a při následné martensitické transformaci pak podporuje vznik jemného jehlicového martensitu.
Používá se u ocelí s dostatečně širokou oblastí metastabilního austenitu mezi perlitickou a bainitickou oblastí.
vysokoteplotní tepelně mechanické zpracování – ocel se intenzivně tváří v oblasti stabilního austenitu, když stupeň deformace bývá v rozmezí 40 až 90%. Probíhá rekrystalizace (zjemňování zrna). Konečnou operací je nízkoteplotní popouštění. Lze to aplikovat na všechny druhy ocelí.
Výsledkem obou operací je zvýšení pevnostních vlastností při zachování nebo dokonce zlepšení plastických vlastností, zlepšení odolnosti proti porušení únavou a proti koroznímu praskání, příznivé ovlivnění vrubové houževnatosti, snížení náchylnosti ke zbržděným lomům
K NTZM se řadí i proces nazývaný isoforming – kombinuje izotermickou perlitickou přeměnu a deformaci. Produktem je částečně sferoidizovaný perlit, jehož mechanické vlastnosti jsou ještě lepší než u perlitu získaného izotermickým žíháním.
70. Rozdělení a označování ocelí
Rozdělení
legované
nelegované
Označování je podle ČSN EN 100027 alfanumerické.
Základní symboly u tvářených ocelí tvoří písmeno charakterizující účel použití a tři, nebo čtyři číslice udávající min. mez kluzu (např. pro oceli na konstrukce S235 či na strojní součásti E335) nebo mez pevnosti v Mpa (např. pro oceli na kolejnice R0900). V označení oceli na odlitky se vyskytuje písmeno G (např GE335). U ušlechtilých ocelí se vyznačuje obsah uhlíku v setinách % a účel použití (např. C120U značí 1,20% C, nástrojová).
71. Nelegované oceli
Slitiny železa s uhlíkem, v nichž obsah dalších prvků nepřekračuje konvečně stanovené meze a které lze ohřevem zcela austenizovat. Podeutektoidní oceli se obvykle používají ke konstrukčním účelům, nadeutektoidní na nástroje.
Rozdělujeme do tří skupin podle jakosti:
oceli obvyklé jakosti – nejsou určeny k tepelnému zpracování, ale mohou se žíhat. Mají předepsaný max. obsah C (0,1%), P a S (0,0045%) v tavbě a minimální mechanické vlastnosti(např. Re=235Mpa)
jakostní oceli – větší pečlivost při výrobě,nemají předepsanou metalurgickou čistotu a nemusí proto mít rovnoměrnou odezvu na tepelné zpracování. Jsou na ně kladeny dodatečné požadavky na tvařitelnost, mez kluzu při zvýšených teplotách, houževnatost,…
Patří sem oceli - pro ocelové konstrukce(označené S) včetně ocelí pro tlakové nádoby,na ploché výrobky k tažení (H) nebo žáropevné (P), se zvláštními požadavky na tvařitelnost (D) nebo obrobitelnost, pro výztuž do betonu (B) a na kolejnice (R)
ušlechtilé oceli – mají vyšší stupeň metalurgické čistoty. Oceli jsou většinou určeny k cementování či k zušlechťování nebo povrchovému kalení a mají na tepelné zpracování rovnoměrnou odezvu. Patří sem oceli s požadavky
na nárazovou práci v zušlechtěném stavu nebo KV-50°C27J (podélné vzorky)
na hloubku zakalené vrstvy nebo na povrchovou tvrdost po kalení
na zvláště nízký obsah nekovových vměstků
na maximální obsah P a S 0,025% v hotovém výrobku
dále pro
oceli pro jaderné reaktory s vymezením obsahu Cu, Co, a V
oceli pro řízené válcování, obsahující mikrolegury (V, Ti, Nb)
oceli pro předpínací výztuž do betonu.
Tabulka (str. 119)