
- •2. Vývojové trendy a význam jednotlivých skupin materiálů
- •3. Progresivní materiály
- •4. Ekologické aspekty výroby materiálů
- •5. Druhy vazeb mezi atomy a molekulami V tuhých látkách
- •6. Krystalová mřížka
- •8. Druhy mřížkových poruch
- •9. Dislokace
- •10. Plošné a prostorové poruchy
- •11. Difúze V kovech a slitinách, zákony difúze
- •12. Difúzní součinitel d
- •13. Mechanismy difúze
- •S přeskoky jednotlivých atomů
- •S koordinovanými přeskoky více atomů
- •14. Napětí a deformace (složky nap., elastická a plast. Deformace, závislost nap.-def.)
- •15. Mechanismy plastické deformace, kritické skluzové napětí
- •Dvojčatění
- •16. Plastická deformace monokrystalu a polykrystalu Monokrystal
- •Polykrystal
- •17. Charakteristika deformačně zpevněného kovu
- •18. Odpevňovací pochody V kovech (statické, dynamické, mechanismus změny vl.)
- •19. Faktory ovlivňující odpevňovací pochody, kritická deformace
- •20. Druhy lomů, lineární a elasticko-plastická lomová mechanika
- •Lineární lomová mechanika
- •Elasticko-plastická lomová mechanika
- •21. Koncepce hodnocení lomového chování, lomová houževnatost
- •22. Tečení (mechanismus, křivky)
- •23. Relaxace (mechanismus, křivky)
- •24. Únava (rozdělení dle Wohlerovy křivky, fáze únavového poškození)
- •25. Lom při únavě, činitelé ovlivňující únavu materiálu
- •26. Rozdělení mechanických zkoušek
- •27. Tahová zkouška
- •28. Zkoušky lomové houževnatosti
- •29. Zkoušky únavy
- •30. Zkoušky tvrdosti
- •Brinnelova zkouška
- •Vickersova zkouška
- •Rockwellova zkouška
- •31. Zkouška rázem V ohybu, závislost vrubové houževnatosti na teplotě
- •Teploty
- •32. Základní termodynamické pojmy, fázové pravidlo, kritérium rovnováhy soustavy
- •33. Druhy fází V tuhých kovech a slitinách – dodělat!!!!
- •34. Krystalizace čistých kovů
- •35. Alotropické a polymorfní přeměny
- •36. Binární rovnovážné diagramy s úplnou rozpustností složek, pákové pravidlo
- •39. Binární rovnovážné diagramy s intermediálními fázemi
- •40. Křivka ohřevu čistého železa, teploty prodlev, hystereze – dodělat!!!!!
- •41. Definice feritu, austenitu, perlitu a ledeburitu
- •Ledeburit –Eutektikum metastabilní soustavy – směs austenitu a cementitu (pod teplotou a1 směs perlitu a cementitu). Je tvrdý a křehký.
- •42. Rovnovážný diagram Fe – Fe3c
- •43. Diagram stabilní a metastabilní soustavy železo-uhlík
- •44. Vliv Mn, Si, s a p na vlastnosti technických slitin železa
- •45. Karbidotvorné a nekarbidotvorné prvky ve slitinách železa
- •46. Prvky zavírající a otevírající oblast austenitu, schéma příslušného diagramu
- •47. Vločkovitost oceli a její potlačení
- •48. Stárnutí ocelí a jeho vliv na mechanické vlastnosti
- •49. Výroba oceli Klasické metalurgické procesy
- •50. Austenitizace
- •51. Perlitická přeměna
- •52. Martensitická přeměna
- •53. Bainitická přeměna
- •54. Ira, ara, diagramy
- •55. Přeměny při popouštění
- •56. Principy tepelného, chemicko-tepelného a tepelně-mechanického zpracování
- •57. Rozdělení hlavních skupin tz, jejich charakteristika
- •58. Prostředí tz
- •59. Druhy žíhání
- •60. Princip kalení, prokalitelnost a zakalitelnost
- •Kalitelnost je schopnost oceli dosahovat ochlazování z austenitizační teploty nerovn. Stavu.
- •61. Druhy kalení
- •62. Popouštění, účel, rozdělení
- •63. Zušlechťování, princip, použití, mechanické vlastnosti
- •64. Povrchové kalení, princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
- •65. Rozdělení chemicko-tepelného zpracování
- •66. Cementování – princip, použití, mechanické vlastnosti
- •67. Nitridování – princip, použití, mechanické vlastnosti
- •68. Nitrocementování a karbonitridování – princip, použití, mechanické vlastnosti Nitrocementování
- •Karbonitridování
- •69. Tepelně mechanické zpracování – princip rozdělení, použití, mechanické vlastnosti
- •70. Rozdělení a označování ocelí
- •71. Nelegované oceli
- •72. Legované oceli Legované jakostní oceli
- •Legované ušlechtilé oceli
- •73. Svařitelné oceli se zvýšenou mezí kluzu a oceli typu Atmofix
- •74. Korozivzdorné a žáruvzdorné oceli a slitiny. Korozivzdorné
- •Žáruvzdorné
- •75. Žáropevné oceli a slitiny
- •76. Vysoko pevné oceli (mtz, Maraging, trip)
- •77. Požadavky na materiály na nástroje
- •78. Druhy nástrojových ocelí a jejich rozdělení
- •79. Nástrojové oceli nelegované
- •80. Nástrojové oceli legované
- •81. Rychlořezné oceli
- •82. Zvláštnosti tepelného zpracování nástrojových ocelí a povrch. Úpravy
- •83. Ostatní nástrojové materiály (slinuté karbidy, stellity, keramika)
- •84. Litiny (druhy, jejich stručná charakteristika)
- •85. Způsob krystalizace, struktura a vlastnosti šedé litiny
- •86. Způsob výroby a vlastnosti temperovaných litin
- •87. Způsob výroby a vlastnosti tvárné litiny
- •88. Tepelné zpracování litin
- •89. Základní vlastnosti a použití technicky nejdůležitějších neželezných kovů
- •90. Tvářené slitiny mědi (mosazi, bronzy)
- •91. Slévárenské slitiny mědi
- •92. Tvářené slitiny hliníku
- •93. Slévárenské slitiny hliníku
- •94. Titan a jeho slitiny
- •95. Materiály zpracované práškovou metalurgií
- •96. Členění polymerů, charakteristické vlastnosti základních skupin
- •103. Kompozity s vyztužujícími vlákny
- •104. Anizotropie kompozitu – charakteristika orthotopní vrstvy
- •105. Konstrukční keramika
- •106. Volba materiálu
55. Přeměny při popouštění
Proces, který obvykle následuje po kalení. Ohřevem na teploty převyšující Ac3 dochází k rozpadu martensitu a přeměně zbytkového austenitu.
Popouštění při nízkých teplotách (do 300-350°C) zmenšuje obsah ZA Popouštění při vyšších teplotách (nad 450 °C) způsobuje úplný rozpad martensitu.
56. Principy tepelného, chemicko-tepelného a tepelně-mechanického zpracování
Tepelné zpracování
Zahrnuje technologické postupy, při nichž dochází k přenosu tepla mezi materiálem v tuhém stavu a okolním prostředím v tepelných cyklech za účelem zlepšení užitných vlastností výrobku. Každý cyklus má tři fáze – ohřátí, výdrž na dané teplotě a ochlazení. Parametry cyklu závisí na účelu i materiálu, včetně jeho tvaru a rozměrů
Tepelně mechanické zpracování
Spojuje fázové přeměny s deformací. Podstatou bývá obvykle rychlé ochlazení tvářeného austenitu. Dělí se dále dle výšky tvářící teploty
Chemicko-tepelné zpracování
Nejen zpevňuje povrchovou vrstvu materiálu, ale i mění její chemickou strukturu. Zlepšování požadovaných vlastností je zde založeno na využívání dílčích pochodů disociace, absorpce, difúze atd…, které probíhají na rozhraní aktivního prostředí a výrobku. Lze je rozdělit podle toho, zda se vlastností dosahuje už v průběhu vzniku difúzní vrstvy, nebo až po tepelném zpracování nasyceného povrchu.
57. Rozdělení hlavních skupin tz, jejich charakteristika
viz předchozí otázka, fakt nevím, proč ty kydy roztahovat do dvou…
58. Prostředí tz
Olej, voda, vzduch, vodní roztoky solí a alkalií
59. Druhy žíhání
Cílem bývá snížení zbyt. napětí, zlepšení technologických vl., zmenšení chemické a strukturní heterogenity. Rozhodující je teplota a doba výdrže, ochlazování je velmi pomalé.
Žíhání na odstranění zbytkových napětí probíhá při teplotě 450-650°C, 2-10 hodin výdrž.
Rekrystalizační žíhání odstraňuje zpevnění, regeneruje tvárné vlastnosti. 550-700°C. 1-5 hodin. Zjemňuje zrno.
Žíhání na měkko zlepšuje tvařitelnost za studena a obrobitelnost, příprava na následné kalení. Teplota blízká eutektoidní. 4-16 hodin dle obsahu uhlíku.
Protivločkové 650-750°C, desítky až stovky hodin.
Źíhání pro odstranění křehkosti po moření pro odstranění vodíku, 300-500°C po dobu 1-4 hodiny
Normalizační žíhání pro jemnozrnnou rovnoměrnou strukturu po odlévaní. Výhradně u podeutektoidních ocelí, 30-50°C nad Ac3, 1-4 hodiny
Homogenizační snižuje nehomogenitu chem. složení tlustostěnných odlitků. 1100-1200°C, 5-100 hodin dle tloušťky. Zhrubnutí zrna, pak se žíhá normalizačně.
Rozpouštěcí rozpouštění karbidů, nitridů, dalších sraček, zvyšuje homogenitu austenitu. Vysokolegované aust. oceli. 1050-1150°C, rychlé ochlazení.
Žíhání izotermické normalizační, na měkko a odstranění vnitřních napětí v jednom. Normalizační , pak chlazení na 700-650, nakonec zchlazení vzduchem. Pro středně legované oceli blbě žíhatelné na měkko.