50. Austenitizace
Při ohřátí nad teploty dané diagramem dochází k austenitizaci. Jde o přeměnu ostatních složek (perlit, cementit, ferit) na austenit. Má difúzní charakter, takže závisí nejen na teplotě, ale i času.
U ocelí a bílých litin začíná přeměnu perlitu. Zárodky vznikají na rozhraní feritu s cementitem uvnitř perlitických zrn. U podeutektoidních ocelí následuje vznik zárodků austenitu na hranicích zrn mezi sousedními zrny feritu. U nadeutektoidních se po přeměně perlitu v austenit dále přeměňují karbidy. Po přeměně feritu na austenit u podeutektoidních nebo po přeměně karbidů na austenit u nadeutektoidních je vzniklý austenit ještě nehomogenní z chemického hlediska (rozdíly v koncentracích).
Vlastnosti austenitu jsou dány chemickým složením. S rostoucí teplotou a dobou ohřevu roste homogenita, ale i velikost zrna, což je nežádoucí. Podle náchylnosti k zhrubnutí zrna rozdělujeme na jemnozrnné a hrubozrnné.
51. Perlitická přeměna
Zpravidla na hranicích zrn austenitu. Nejprve vznikne u zárodek feritu u pE nebo cementitu u nE ocelí, který začne růst směrem do středu zrna. Vznikem zárodku se okolní austenit obohatí nebo ochudí uhlíkem, což je příznivé pro druhou fázi. I druhá fáze čelně roste, čímž vedle sebe vznikají deskovité krystaly feritu a cementitu a tvoří lamelární perlit. Jedno austenitické zrno se rozpadá na více zrn perlitických.
52. Martensitická přeměna
Bezdifúzní přeměna. Charakterizována přeskupením atomů železa na vzdálenosti menší, než jsou velikosti parametrů krystalové mřížky. Kubická plošně středěná mřížka austenitu se přemění na tetragonální mřížku prost. středěnou martenzitickou. Krystaly austenitu se přemění na diskové nebo laťkové krystaly martenzitu. Struktura krystalu martensitu závisí na obsahu uhlíku. U nízkouhlíkových je laťková. Krystaly martensitu rychle rostou ze zárodků, kterými jsou mřížkové poruchy krystalů austenitu.
53. Bainitická přeměna
Vzniká směs laťkového feritu a disperzního deskovitého karbidu železa. Austenit transformuje na bainitický ferit. Čelní růst bainitického feritu je značně rychlejší než boční růst. Je řízen difúzí uhlíku od postupujícího fázového rozhraní směrem do austenitu. Při vyšších teplotách vzniká Horní Bainit, který se vyznačuje laťkovou morfologií feritu a většími částicemi cementitu ve směru čelního růstu. Tyto částice jsou nukleovány v uhlíkem obohaceném austenitu. Dolní Bainit vzniká při nižších teplotách, jehlicová morfologie feritu, menší částice přechodného karbidu. Je nukleován ve feritu na poruchách krystalové mřížky.
54. Ira, ara, diagramy
Rozpadem austenitu rozumíme přeměnu na ostatní strukturní složky při ochlazování. Kinetiku rozpadu dělíme na Izotermický rozpad austenitu (IRA) nebo Anizotermický rozpad austenitu (ARA). ARA je charakterizován plynulým ochlazováním určitou rychlostí. IRA je prudké zchlazení z teploty na které je austenitizováno (Ta) na teplotu nižší než Ar3. Rovnovážné strukturní složky vznikají nad teplotou asi 550°C, a to jak anizotermicky, tak izotermicky. Na IRA je dvojice téměř ekvidistantních čar, kde levá udává počátek a pravá konec přeměn. U ARA posun čar k nižším teplotám a delším časům.
