- •Úplný seznam ústních otázek:
- •Co víte o historii projektového řízení?
- •Vysvětlete pojmy: projektové řízení, projekt, cíl projektu:
- •Vysvětlit pojmy: činnost, zdroj, portfolio, program:
- •K čemu slouží projektová kancelář a steering committee?:
- •Co vyjadřuje projektový trojimperativ?:
- •Co by měl splňovat cíl projektu:
- •K čemu se užívá logický rámec? Jaké jsou jeho náležitosti?:
- •Co vyjadřuje a k čemu slouží wbs?:
- •Co vyjadřuje a k čemu slouží Ganttův diagram?:
- •Jaký je rozdíl mezi směrným a aktuálním plánem projektu? k jakým analýzám slouží?:
- •Vysvětlete, co zahrnuje zdrojová analýza projektu?:
- •Co znamená zdrojově přípustný projekt?:
- •Jaký existuje vztah mezi dobou trvání, jednotkami zdroje a prací?:
- •Co vyjadřuje zdrojový konflikt a jak je možné jej řešit?:
- •Popište životní cyklus projektu s jeho fázemi realizace:
- •O kterých procesech či skupinách procesů je možné hovořit při řízení projektů?:
- •Ve zkratce procesy:
- •O kterých znalostních oblastech procesů je možné hovořit při řízení projektů?:
- •Vyjmenujte základní dokumentaci projektu. Co V ní musí být obsaženo a proč?:
- •Vysvětlete, co je „Project Charter“:
- •U jaké analýzy projektu a proč provádíme srovnávání směrného a aktuálního plánu?:
- •Využívá 3 základní ukazatele
- •Co vyjadřují a k čemu se užívají následující ukazatele: bcws (pv), bcwp (ev) a acwp (ac):
- •Využívá 3 základní ukazatele
- •Jakým způsobem lze užít indexy evm pro vývoj a sledování projektu?:
- •Popište strukturu řízení rizik V projektu:
- •Popište kvalitativní a kvantitativní analýzu rizik V projektu. Jak se od sebe liší?:
- •Jakým způsobem je možné V projektu stanovit očekávanou hodnotu rizika?:
- •Vyjmenujte a popište nástroje, které lze užít při identifikaci a kvalitativní analýze rizik?:
- •Vyjmenujte a popište nástroje, které lze užít při kvantifikaci rizik V projektu?:
- •Jaké existují současné metody řízení rizik? Popište jejich principy:
- •Vysvětlete pojmy multitasking, Studentův syndrom a Parkinsonův zákon:
- •Jaká znáte slabá místa při řízení projektů? Co je slabým místem V projektech?:
- •Co vyjadřuje kritická cesta V projektu? Jak ji odhalíme?:
- •Jaké existují metody síťové analýzy? Popište je:
- •Jaké existují modely analýzy? Popište je:
- •Jaké znáte typy časových rezerv V metodě cpm? Interpretujte je z hlediska jejich závažnosti:
- •Jaké jsou výhody a možnosti metody pert?:
- •Jak je možné ovlivnit riziko zpoždění užitím metody pert?:
- •Vysvětlete možnosti a výhody užitý fuzzy přístupů V projektovém řízení:
- •Jaké jsou možnosti užití metody gert při řízení projektů?
- •Jaké jsou výhody a nevýhody metody mpm? Pro jaký model síťových grafů byla odvozena?:
- •Jakým způsobem je možné užití simulační modely V projektovém řízení?:
- •Jaké jsou principy teorie omezení? Jaký má vztah k projektovému řízení?:
- •Jaké jsou nástroje, a metody teorie omezení znáte? Popište je:
- •Popište metodu kritického řetězu. Jaké jsou její výhody a přínosy pro řízení projektů?:
- •Jaký je vztah systémového myšlení a projektového řízení? Co víte o o systémové analýze?:
- •Jaký je význam a jaká je úloha projektového kanceláře V organizaci projektu?:
- •Jaké manažerské role mohou vznikat V projektové kanceláři a V jakém by měli být vztahu k ostatnímu managementu podniku (liniovému, vrcholovému)?
- •Vysvětlete pojmy: Projekt, program, portfolio. Interpretujte je také z hlediska hierarchie cilů:
- •Vysvětlete pojmy: multiprojektování, multi-dimensionální programy, projektově orientovaná společnost. Interpretujte je také z hlediska velikosti podniku a projektového týmu:
- •Jaké znáte mezinárodní standardy a normy projektového řízení? Popište je:
- •Jaké je struktura standardu pmi a jak se liší od standardu ipma?:
Jaké jsou principy teorie omezení? Jaký má vztah k projektovému řízení?:
v roce 1997 Dr. Eliyahu M. Goldratt představi svůj objev, který byl prvním významným přínosem projektového managementu za posledních 30 let. Výjimčenost tohoto přístupu spočívá ve spojení tak zvané lidské stránky a stránky algoritmické v jedinou ucelenou disciplínu, díky níž je možné realizovat projekty ve významně kratším čase při stejném nebo nižštím zdrojovém čerpání. Je jednodušší aplikace a to ve fázi plánování, tak i ve fázi sledování průběhu projektu
„najděme slabé místo a zlepšeme ho“
Využijme maximálně toto slabé místo a všechny ostatní kapacity přizpůsobíme a slabí místo posílíme
Má dvě aplikace: DBR (instance teorie omezení) a CC – kritický řetěz
CC – kritický řetěz
Musí sledovat i dráhy zdrojů
Nastavuje úkoly, jak nejpozději to bude možné
Princip štafetového běžce
Zavedení tzv. bufferů – nárazníků (existují 3 typy)
Project buffer – projektový nárazník
Chrání projekt před nejistotou na kritickém řetězu (60 – 100 % z určitých úkolů – přidává se nakonec)
Feeding buffer – nárazník podpůrné cesty
Chrání kritický řetěz před nejistotami na kritických cestách
Resorse buffer – zdrojový nárazník
Vkladá se tam, kde nějaký nový zdroj nastupuje činnost na kritické cestě (informují zdroj, že přechází na kritických řetěz – délka je individuální)
Provádějí se buffer monitoring a zároveň průnik do nárazníku (buffer peretration)
5 kroků teorie omezení:
Identifikace kritického místa, maximální využití kritického místa, podřízení všech ostatních nekritických míst tomuto místu, odstranění omezení, tzn. rozšíření kritického místa a neustálé opakování tohoto postupu
Jaké jsou nástroje, a metody teorie omezení znáte? Popište je:
Nástroje
Thinking Process
Analýza přičínných souvislostí, která užívá kvalitativního přístupu užitím otázek typu: jestliže, potom, protože a vychází ze základního poznání „jestliže chci, pak musím“. Snaží se odpovědět na otázky: „co změnit, na co to změnit a jak vyvolat požadované změny“
Drum-buffer-rope
DRUM: úzké místo určuje rytmus výroby, podobně jako můžeme údary na buben udávat krok
BUFFER: úzké místo omezuje průtok celého výrobního systému. Musí proto pracovat nepřetržitě, na 100 %. Úzké místo musí být chráněno před vyhladověním vhodně dimenzovaným nárazníkem.
ROPE: zde je důležité, abychom na základě zkušenosti dokázali odhadnout, za jak dlouhou tok materiálu dostane k úzkému místu. Tato doba bude určující pro uvolňování materiálu
Metody
Critical Chain
Metoda vznikla v 90. letech
Kritický řetěz je zobecněním kritické cesty, protože není určen pouze nejdelší posloupností činností, danou logickými a časovými návaznostmi, jak je tomu v případě kritické cesty, ale také dostupností jednotlivých zdrojů v daném časovém intervalu
Sokratovská
Jedním ze způsobů zobrazování a vnímání reality, hledání konfliktu a jeho následné řešení
Základním rysem je kladení otázek učitelem žákům s cílem přivést je k úvahám o řešení, které však objevují samotní žáci