
- •Teorie státu
- •Idealistický přístup
- •Výkon spravedlnosti
- •Výkonná moc
- •Výsledková teorie demokracie
- •Volební proces
- •Volební právo
- •Všeobecné
- •Většinové
- •Volební a stranický systém
- •Shrnutí
- •Vertikálně
- •Vývojové kritérium
- •Ideologicko-programové kritérium
- •1. Čtení návrhu zákona
- •2. Čtení návrhu zákona
- •3. Čtení návrhu zákona
Volební proces
- lze ho rozdělit do etap:
Etapy volebního procesu z hlediska voličů – klíčové, že ví, kdy budou volby vyhlášeny
z hlediska kandidátů – klíčové, kdy musí být určeni kandidáti – do kdy musí být zaregistrovány kandidátní listiny
z hlediska organizátorů voleb = jde o vytvoření úplných seznamů voličů + stanovení časového harmonogramu + stanovení volebních komisí + zajištění průběhu hlasování
z hlediska stanovení výsledků voleb = zjištění počtu hlasů a jejich převedení na mandáty
Volební právo
= soubor norem a zásad regulujících volební proces
-> stanovuje podmínky obyvatel, podle kterých se můžou zúčastnit voleb
- zdrojem je ústava +zákony
Objektivní = souhrn obecných organizačních pravidel, které zajišťují průběh toho volebního procesu
Subjektivní = politické právní principy voleb, na kterých stojí demokratické volby = volební právo, které je vztaženo na občany
Všeobecné
- pozitivní: voleb se mohou účastnit všichni, kteří jsou právně způsobilí
- negativní pohled: je zakázáno vyloučit skupiny obyvatel na základě kritérií jako národnost, pohlaví, povolání, atd. -> všichni jsou si rovni (shoda je na věkové hranici)
rovné
- lze chápat dvojím způsobem: formální význam rovnosti => 1 volič = 1 hlas
- materiální význam rovnosti: musí být maximálně zajištěno to, že váha hlasu v Praze bude stejná jako ve Varech -> může docházet k nerovnostem
přímé = volič volí svého zástupce přímo bez prostředníků
tajné = anonymita těch, kteří hlasují + zajištění bezpečnosti po i během hlasování, aby nebyl nijak ovlivněn (obálka, záclona) – rozhodne bez asistence, bez vnějších vlivů
VOLEBNÍ PROCEDURA -> volební systémy:
=> vlastnosti a technologie volebních systémů
Většinové
= přináší vítězství té straně, která získá více hlasů ve větším počtu volebních obvodů -> reálná šance na úspěch spíše těch velkých politických stran
Systém prosté většiny = volby se konají v jednomandátových obvodech
-> vítězem je ten, který získá prostě nejvíc hlasů - není podmínkou aby získal tu absolutní nadpoloviční většinu hlasů!!
Systém absolutní většiny = je určeno, že k získání mandátu je potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů (více než 50%), jinak ta volba není legitimní
-> do 2. kola postupují nejsilnější kandidáti
PROPORČNÍ (poměrný)
= vítězí ta strana, která obdrží nejvíce hlasů v rámci všech obvodů -> charakteristické více-mandátové volební obvody
-> pro daný obvod se vytvoří kandidátní listina – zda jsou uzavřené = volí pouze stranu, sestaví je politická strana centrálně + listiny, do kterých může volič zasahovat
SMÍŠENÉ
= spojuje prvky toho většinového a poměrného – do zákonodárného sboru se obsazuje na základě 50% z toho většinového a 50% toho proporčního, ale musí být zachována minimální 5% hranice
Uzavírací klauzule = nástroj k eliminování nebezpečí = minimální počet % hlasů, které je třeba získat k procesu přerozdělování hlasů do mandátu – stanoveno zákonem
Volební obvody -> čím je ten obvod menší, je to výhodnější pro velké strany, protože mají daleko větší šanci získat všechny mandáty
-> čím je obvod větší, tím je to spravedlivější i pro menší strany
SVOBODNÉ volby
= volby, ve kterých voliči mají možnost vyjádřit svoji vůli:
svobodně
transparentně
se znalostí věci
tajně – nikdo neví koho volil
- základní principy = všeobecnost, rovnost, tajnost a přímost
POCTIVÉ volby
= volby, ve kterých spolu soupeří politické strany, ale předpokládají, že je zajištěna absence vlivu politických stran -> nezasahují do samotného průběhu voleb, aby nedocházelo ke zvýhodňování + je zajištěn volný přístup k různým zdrojům informací, neexistuje dominantní strana, která zamezuje přístupu k těm informacím + když jsou hlasy sečteny, tak aby ta strana, která prohraje, tak aby s ní bylo nakládáno nenásilně!!
Principy svobodných voleb:
Globálnost = na daném území se voleb můžou účastnit všichni, kdo splní určitá kritéria
Soutěživost = lze chápat dvojím způsobem: volič musí mít na výběr mezi těmi stranami – o 1 mandát se musí ucházet alespoň 2 kandidáti + kandidáti musí disponovat svobodou slova a pohybu
Pravidelnost = dopředu je jasné pro jaké období se volby konají
Definitivnost voleb = souvisí, kdy volby proběhnou -> poražení musí uznat porážku, vzdát se a odejít – předpokládá všeobecné uznání výsledků + může dojít k soudnímu přezkoumání voleb, zda vše proběhlo podle pravidel legislativy
Cíle svobodných voleb
Vznik reprezentace – základní cíl = svěření moci tomu, kdo získává většinou podporu společnosti -> rozdělení většiny a menšiny
Docílení politické stability = praxe té zvolené většiny – obtížné
Dosažení shody mezi mocí a preferencemi a očekáváními většiny obyvatel = politické strana přijde se svým návrhem, změnou a lidé si vyberou, pro co chtějí hlasovat a měla by tam panovat shoda
Pozitivní selekce elit = výběr (v rámci možností) elity do veřejných funkcí
Funkce svobodných voleb
► Legitimační = lze získat moc výlučně prostřednictvím svobodných voleb, jinak to nejde!!
► Odpovědnostní = volby jsou nástrojem, jak přenést politickou odpovědnost => zvolený jedinec přijímá odpovědnost za jednání, kterého se dopouští
► Reprezentace politických menšin = menšiny, ti kteří prohrávají volby, mají také „právo na život“