
- •Teorie státu
- •Idealistický přístup
- •Výkon spravedlnosti
- •Výkonná moc
- •Výsledková teorie demokracie
- •Volební proces
- •Volební právo
- •Všeobecné
- •Většinové
- •Volební a stranický systém
- •Shrnutí
- •Vertikálně
- •Vývojové kritérium
- •Ideologicko-programové kritérium
- •1. Čtení návrhu zákona
- •2. Čtení návrhu zákona
- •3. Čtení návrhu zákona
Výsledková teorie demokracie
= popisují demokratičnost výstupů (př. uspořádání tiskové konference o nějakých vládních změnách)
-> jde o tu zpětnou vazbu občanů
- souvisí s odpovědností vlády
Podle způsobu výkonu vlády lidu
PŘÍMÁ demokracie => lid vykonává moc přímo – bez zástupců
–> vychází z filosofické tradice J.J. Rousseaua -> princip koncentrované moci lidu = monistický přístup
- model je v praxi velmi obtížně realizovatelný:
všichni se ve společnosti mohou znát
u členů vládne morální kázeň
diskuse jsou umírněné
členové společností jsou si rovni jak majetkově tak hodnostmi
- referendum + lidová iniciativa + přímá volba exekutivy, odvolání (recall) + primárky => cíle je dosažení většího propojení v politice
REPREZENTATIVNÍ demokracie (nepřímá)
= moc je vykonávána prostřednictvím svých zvolených zástupců -> lid se nevzdává práva vykonávat moc!!!
- odpovědnost toho zvoleného * odpovědnost vůči voliči -> končí to častými konflikty (př. odchod z politických klubů)
-> pluralistický koncept: lid = moc konstitutivní * státní moc = moc konstituovaná
- lid přenáší aktem volby část svých kompetencí na toho zvoleného
- nutná činnost politických stran!! –> sdružuje občany podobného smýšlení + snaží se získat podporu té menšiny
Podle oblasti působení
POLITICKÁ demokracie
SOCIÁLNÍ demokracie – demokracie v oblasti sociálního postavení jednotlivců, sociálního statusu – rovnost je jedním z hlavních rysů (A. de Tocqueville)
EKONOMICKÁ demokracie – projev v tom, že v procesu privatizace se zaměstnanci můžou podílet na řízení
Podle míry zapojení občanů
–> jak je moc vykonávána lidmi
- lid = zdroj moci – buď přímo * nebo zástupci
PARTICIPAČNÍ = společnost je politicky aktivní, zapojuje se do procesu rozhodování
- předpokládá rozvinutou občanskou společnost
ELITNÍ = počítá s tím, že se lid podílí na vládě, ale je to omezeno na akt volby -> občan si vybírá svého reprezentanta a předává do jeho rukou ten proces rozh
Podle způsobu zprostředkování zájmů společnosti
=> jak komunikuje politika se společností
PLURALITNÍ = na jedné straně máme státní moc a na druhé skupiny, které mají určité představy o tom, jak by měl být jejich život uspořádán – ty skupiny si konkurují, kdo dokáže lépe přesvědčovat, kdo získá více prostředků pro své členy
NEKORPORATIVNÍ = demokracie, která je založena na propojení zájmových skupin a státu –> ten stát si vybere partnery pro projednávání zásadních otázek
- výhodou je, že stát přesně ví, kdo je jeho partnerem – ví na koho se obrátit
= demokracie jako vláda většiny
= demokracie jako vláda většiny omezená právy menšiny -> souboj o větší podporu
Demokracie a princip většiny
= vláda vybraných, zvolených osob
-> možnost zvolené jedince odvolat nebo vyměnit
-> odpovědnost vůdců a jejich kontrola ze strany společnosti
Demokracie a práva menšin
-> vliv většiny zaručen volenými a soupeřícími menšinami
- zachování ochrany menšin
- pojetí demokratické vlády:
monistické pojetí – jak moc je koncentrovaná ta moc lidu – že lid o všem rozhoduje přímo
pluralistické pojetí = liberální demokracie – hlavním rysem vládnutí je varianta zastupitelské demokracie
KONSOCIAČNÍ (konkordační)
= je uplatňován ve společnostech, které jsou významně rozdělné kvůli náboženství, jazyku atd., ale žijí svým vlastním životem (př. Nizozemí – 2 skupiny: katolíci*protestanti)
-> cílem, je aby případné konflikty neohrožovaly demokracii
-> ty skupiny vědí, že spolu musí spolupracovat
WESTMINSTERSÝ model (majoritní) – typický pro VB
=> veškerou moc získává většinová strana - základem je většinový volební systém
-> systém 2 stran = bipartismus
- jednoduchý, přehledný
- nevýhoda: konkurence může být nezodpovědná
suverénní kabinetní vlády
jasná odpovědnost
POMĚRNÝ systém
=> politická vůle je vytvářena až na úrovni parlamentní
atomizované parlamenty x větší legitimita
=> volby podle předem stanovených pravidel = soubory všech faktorů, které ovlivňují konání voleb
- lze rozdělit do několika skupin:
volební proces -> volby jsou náročné, mají spoustu funkcí a cílů
zásady volebního práva
volební procedura
způsob uskutečnění voleb
stanovení jejich výsledků