Vnější obchodní politika

- je spjata především se zahraničním obchodem, jehož prostřednictvím dochází k vývozu a dovozu zboží a služeb mezi domácí ekonomikou a zahraničím

- rozsah zapojení domácí ekonomiky do zahraničně obchodních vztahů závisí na míře její otevřenosti, velikosti a ekonomické vyspělosti

- vnější obchodní politika reguluje toky výrobků a služeb, které plynou přes hranice

Vnější měnová politika

- reguluje měnové kursy a tak působí nejen na toky výrobků a služeb, ale i na příliv a odliv kapitálu

Ekonomická integrace

✤ proces spojování a jednocování dříve samostatných celků

✤ probíhá na

✤ mikroekonomické úrovni

✤ dohody o spolupráci a kooperaci, společné projekty firem, fúze,

transnacionální korporace

✤ makroekonomické úrovni (regionální ekonomická integrace)

✤ proces postupného sbližování, přizpůsobování a propojování národních

ekonomi, které se uskutečňuje v rámci určitého regionu a jehož

výsledkem je utváření jednotného nadnárodního ekonomického

komplexu

Co je to hospodářská politika?

1. praktická činnost prováděná vládou (avšak nejen jí), činnost

sledující určité hospodářské a sociální cíle

2. Hospodářská věda jako vědní disciplína

Ekonomie je věda o efektivní alokaci vzácných zdrojů mezi jednotlivá alternativní využití.

Členění ekonomie

pozitivní ekonomie: objektivní rozbor a popis stavu a chování reálné ekonomiky bez kvalitativního hodnocení

normativní ekonomie: kvalitativní hodnocení ekonomiky, hledání ideálního stavu fungujícího ekonomického systému, posuzuje stávající systémy; tato část ekonomie je subjektivní, odráží se v ní morální a sociální kořeny společnosti.

Z hlediska zkoumání ekonomického chování a rozhodování jednotlivců, domácností, firem (podniků) či státu se ekonomie dělí na mikroekonomii a makroekonomii.

mikroekonomie: zabývá se ekonomickým chováním jednotlivých subjektů, tedy jednotlivců, domácností, firem a státu; zkoumá např. relativní ceny statků a výrobních faktorů, vliv daní na podnik apod.

makroekonomie: zkoumá ekonomiku jako celek (na úrovni ekonomických agregátů), zkoumá např. HDP a hospodářský růst, cenovou hladinu, inflaci, nezaměstnanost apod.

Základní pojmy - potřeba a statek

✤ vlastnosti potřeb

✤ naléhavost potřeby

✤ potřeba je subjektivní pocit

✤ potřeby ekonomické a mimoekonomické

✤ Ekonomické potřeby jsou uspokojovány spotřebou statků a služeb, které jsou

produktem hospodářské činnnosti.

✤ výroba a potřeby se vzájemně ovlivňují

✤ nesoulad mezi potřebami a spotřebou nutí ekonomické subjekty k

racionálnímu chování

Mechanismus hospodářské koordinace

✤ faktory vyvolávající potřebu a nutnost koordinace

✤ vzácnost zdrojů

✤ omezenost výstupu

✤ rostoucí potřeby

✤ dělba práce a doprovázející ji kooperace

✤ “Není lhostejno, jakým způsobem jsou využívány omezené zdroje za účelem

uspokojování potřeb, které jsou neustále rostoucí a neomezené.”

✤ CO, JAK A PRO KOHO VYRÁBĚT

Tržní hospodářství

Tržní hospodářství je systém založený na horizontální koordinaci, ve kterém lidé tím, že kupují, vyjadřují, co chtějí a co nechtějí. Jejich chování na trhu je zároveň pokynem pro výrobce, co mají nebo nemají vyrábět.

Tržní mechanismus je proces vzájemného ovlivňování tvorby nabídky, tvorby poptávky(D) a tvorby ceny(P).

Nabídka

✤ = souhrn všech zamýšlených prodejů

✤ je určována objemem výstupu výroby a cenami, za které jsou

výrobni ochotni prodat nabízené zboží

Poptávka

✤ = souhrn zamýšlených koupí

✤ je určována poptávaným množstvím a cenou, ze kterou jsou

kupující ochotni kupovat

Tržní mechanismus

✤ podmínky fungování tržního mechanismu:

✤ cenová liberalizace

✤ vlastnická suverenita tržních subjektů

✤ existence trhu výrobních faktorů

✤ “Základní funkcí trhu je optimalizace alokace zdrojů.”

Měření výkonu ekonomiky

✤ výkon národního hospodářství je založen na využívání výrobních faktorů

✤ disponibilní množství, kvalita a dostupná úroveň technologií výr.

faktorů - hranice výrobních možností ekonomiky za daných podmínek

✤ výstup ekonomiky je toková veličina (tzn. zachycuje absolutnírozměr v čase)

✤ základní způsob vyjádření výkonu ekonomiky je změření toku výrobků a služeb

✤ národní produkt

✤ měření výkonu výrobních faktorů podle jejich národní příslušnosti bez ohledu na

region, ve kterém výrobní faktory působí

✤ domácí produkt

✤ měření výstupu (finální produkce) vytvořeného výrobními faktory na území státu

bez ohledu na národní příslušnosti užívaných výrobních faktorů

✤ nominální produkt

vypočítán z běžných cen

✤ reálný produkt

vypočítán ve stálých cenách

✤ hrubý produkt

zahrnuje celkové (tzv. hrubé) investice (Ig )

✤ čistý produkt

zahrnuje čisté investice (In )

In = Ig – a

Hrubý Domací Produkt-součet peněžních hodnot finálních (konečných) výrobků a služeb,

vyprodukovaných během jednoho roku výrobními faktory

alokovanými v dané zemi (bez ohledu na to, kdo tyto factory vlastní)

Hrubý národní produkt (HNP, též GNP podle anglického Gross National Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu

Zpúsoby měření produktu-

1. výdajová metoda

2. důchodová metoda

3. metoda založená na sumarizaci hodnot přidaných zpracováním

Agregátní nabídka v makroekonomii znamená celkovou nabídku zboží a služeb v národní ekonomice v určitém časovém období, vyjádřenou v penězích. Vyjadřuje současně i výkon ekonomiky, který je označován jako makroekonomický výstup.

✤ Existuje výkon, který je za daných podmínek dlouhodobě udržitelný, ale dlouhodobě nepřekročitelný = potenciální produkt

✤ skutečný produkt = peněžní ocenění tržní produkce

Agregátní poptávka- celkové množství produktu, které při dané cenové hladině bude v

ekonomice nakoupeno

✤ spotřební funkce = vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní

disponibilního důchou domácností

Investice se v ekonomii označuje ta část příjmu (důchodu), která je vložena do kapitálu. Tedy do dlouhodobých statků, které nepřinášejí okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení produkce statků v budoucnosti. Ekonomický subjekt (stát, podnik, jednotlivec) tak odloží část své současné spotřeby (úspor) za účelem získání budoucího užitku. Budoucí užitek či výnos může být peněžního nebo nepeněžního charakteru.

klasický model

✤ pružné ceny na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů

✤ investice i úspory se vyvíjí pod vlivem úrokové míry a její změny jsou dostatečným

impulsem k obnovení rovnováhy finančních trhů

keynesiánský model

✤ omezená pružnost cen na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů

(nepružnost mezd směrem dolů, cenová stabilita, státní regulace cen)

✤ citlivost investic na úrokovou míru je snížená a úspory jsou funkcí důchodu

Hospodářským (ekonomickým) růstem se rozumí vzestup hospodářského potenciálu země, ke kterému dochází v souvislosti s kvantitativním zvyšováním (růstem) potenciálního hrubého domácího produktu. Při sledování růstu produktu je proto třeba odlišovat dvojí situaci:

1.Jedná se o zvýšení krátkodobé, které je po určité době vystřídané poklesem produktu.

2.Jedná se o dlouhodobý trend spojený obvykle s víceméně plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky.

Hospodářské cykly

✤ hospodářský cyklus = pohyb, který ekonomika vykoná mezi

opuštěním sedla a návratem do sedla

inflace

✤ makroekonomická nerovnováha, která se projevuje růstem cenové hladiny

✤ růst peněžní zásoby v ekonomice

✤ růst cenové hladiny

Dezinflace je pokles tempa růstu všeobecné cenové hladiny (míra inflace je nižší než v předchozím období, nemusí však být záporná).

Deflace je absolutní meziroční pokles cenové hladiny v ekonomice.

Cenová hladina je vážený průměr cen zboží a služeb v hospodářské soustavě, měřený pomocí indexu spotřebitelských cen.

Typy inflace dle rychlosti

✤ mírná (plíživá) - do 10 %

✤ pádivá - desítky až stovky procent

✤ hyperinflace - tisíce procent a víc

Poptávková inflace je zvýšení cenové hladiny způsobené zvýšenou poptávkou v situaci, kdy celková (agregovaná) nabídka neroste stejně rychle jako celková poptávka.

Nákladová inflace je inflace vyvolaná růstem nákladů (zpravidla výrobních nákladů). Dojde přitom k

posunu nabídkové křivky, a tím k růstu ceny.

Důsledky inflace

✤ zdroj nestability a nejistoty

✤ zkracování časového horizontu rozhodování ekonomických

subjektů

✤ snižování kvality informací

✤ kolísání měnových kurzů

✤ deformace danového systému

✤ přerozdělení důchodů

✤ “náklady ošoupaných podrážek”

✤ “náklady změny jídelníčku”

Phillipsova křivka popisuje vztah mezi nezaměstnaností a inflací.

Pevný či také fixní měnový kurz značí pevně stanovený nominální měnový kurz vůči jiné měně či koši cizích měn. Naproti tomu plovoucí měnový kurz je určen na devizových trzích v závislosti na poptávce a nabídce, a obecně u něj tedy dochází k neustálým pohybům.

Hrubý národní produkt (HNP, též GNP podle anglického Gross National Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu

Magický čtyřúhelník

- sleduje vztah mezi čtyřmi ekonomickými ukazateli: nezaměstnanost, HDP, saldo

obchodní bilance, inflace . Naplnění všech čtyř ukazatelů není možné, pokud se zlepší

dva z těchto ukazatelů, druhé dva se zhorší.

- protiklady : inflace vs. míra nezaměstnanosti, inflace vs. ukazatel tempa růstu

ekonomiky

- hodnocení magického čtyřúhelníku je závislé na jeho ploše. Čím je plocha větší, tím je

makroekonomická situace země příznivější