1. Standard zlatého slitku

✤ limitovaná možnost směny peněz za zlato - určení minimálního

množství nutného ke směně

✤ důvody - země s limitovanou zásobou zlata tak omezovaly jeho

užití pro vnitřní účely ve prospěch mezinárodních transakcí

2. Standard zlaté devizy

✤ ještě větší omezení než předchozí systém

✤ měny zúčastněných zemí udržovaly pevný kurz k měnám, kter za

zlato nějakou formou směnitelné byly

✤ počátek již v 19. století

✤ důvody - země, které neměly žádné nebo jen minimální množství

zlatých rezerv a tak nemohly připoutat svou měnu ke zlatu

Brettonwoodský (měnový) systém byl systém regulace mezinárodních měnových vztahů založený na režimu pevných směnných kurzů.

Konference v Bretton-Woods

✤ červenec 1944

✤ USA vypracovali tzv. Whiteův plán, Velká Británie Keynesův plán

⇒ kompromis

✤ ustanovní Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky

pro obnovu a rozvoj

✤ nová situace - centrální ovlivňování mezinárodní spolupráce

prostřednictvím nadstátních finančních institucí

✤ pád Bretton-Woodu v 70. letech - konec směnitelnosti za zlato

Fungování Bretton-Woodu

✤ požadavky na členské země:

1. vzájemná směnitelnost měn (až v 50. letech)

2. pevné směnné kurzy (povinnost intervence)

3. závazek USA kdykoliv směnit dolary za zlato (35 dolarů za unci zlata)

4. poskytování úvěrů členským zemím přes IMF v případě problémů s PB

✤ 60. léta - nedostatek dolarů

1. prudký nárůst mezinárodního obchodu

2. deficity platebních bilancí

Problémy Bretton-Woodu

✤ problém nadhodnocených a podhodnocených měn

✤ nedostatek dolarů

✤ nedostatečné americké rezervy

✤ uměle nízko udržovaná cena zlata

Rozpad Bretton-Woodu

✤ 1961 Zlatý pool - snaha o zabránění devalvaci dolaru

✤ 1968 rozpuštění pool, zastavení intervenování, zavedení dvojího trhu se

zlatem

✤ 1971 devalvace USD z 35 na 38 za unci, zrušení směnitelnosti za zlato

✤ 1973 jednotlivé státy opouští systém pevných kurzů, devalvují, přechod

na systém volně pohyblivých kurzů, v prosinci rozšířeno oscilační pásmo

±2,25 %

✤ 1973 další devalvace na 42,22 USD za unci

Mezinárodní měnový fond

✤ International Monetary Fund - IMF

✤ základní cíle:

✤ poskytování úvěrů na krytí deficitů platebních bilancí

✤ zavedení vzájemné směnitelnosti národních měn

✤ další cíle:

✤ postupné odstraňování překážek bránících volnému pohybu zboží a služeb mezi

zeměmi

✤ vytváření mnohostranného mezinárodního obchodního a platebního styku

✤ rozvíjení měnové spolupráce

✤ přispívat k růstu výroby a světového obchodu

Evropský měnový systém

✤ vznik 1979 (viz www.ecb.int)

✤ floating měl vytvořit příznivé prostředí s automatickým vyrovnáváním

✤ 1979 ES vytvořilo Evropský měnový systém - základem je kompromis

mezi systémem pružných a fixních kurzů

✤ vytvoření Evropské měnové jednotky (ECU)

základní funkce ECU:

1. základ Evropského měnového systému

2. zmírňovat či financovat deficity platebních bilancí členských zemí

3. základ pro konstruci ukazatele divergence

4. peněžní jednotka pro platby mezi jednotlivými CB členských zemí EMS

Smlouva o Evropské unii, která byla podepsána v Maastrichtu 7. února 1992 a vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Zavedla rovněž nové oblasti spolupráce členských zemí. Přidáním této mezivládní spolupráce ke stávajícímu „systému Společenství“ vytvořila Maastrichtská smlouva novou politickou a zároveň hospodářskou strukturu sestávající z tzv. „tří pilířů“

Členy Evropské hospodářské a měnové unie, často zkráceně Evropské měnové unie, jsou všechny země EU, což například znamená, že jejich centrální banky spolupracují v Evropském systému centrálních bank nebo že je mezi nimi zabezpečen volný pohyb kapitálu.

Poptávka a nabídka po penězích

✤ peníze poptáváme proto, abychom je drželi

✤ nabízené množství peněz se musí rovnat tomu množství, které

subjekty skutečně drží

✤ nabízené množství peněz se nemusí rovnat množství poptávanému

✤ poptávka po penězích vyjadřuje množství, které při dané cené jsou

subjetky ochotny držet

✤ držba peněz je spojena s náklady držby (obětovaný úrok nebo zisk)

Poptávka po penězích

✤ motivy držby peněz:

1. transakční motiv

2. opatrnostní motiv

3. spekulační motiv

✤ složky poptávky po penězích

1. transakční poptávka

2. majetková poptávka

Nabídka peněz

✤ základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu

prostředků od těch, kteří je spoří, k těm, kteří je investují

✤ financování existuje

✤ přímé

✤ nepřímé

✤ banka = podnik specializovaný na obchodování s kapitálem v peněžní

formě

1. přijímá vklady (pasivní operace)

2. poskytuje úvěry (aktivní operace)

3. poskytuje i další služby spojené se zabezpečením pohybu kapitálu

(zprostředkovatelské operace)

Bankovní soustava

✤ je tvořena dvěma základními stupni:

1. centrální banka

2. komerční banky

Centrální banka

✤ poslání centrální banky

✤ emisní funkce

✤ uskutečňování dozoru nad komerčními bankami

✤ provádění měnové politiky

✤ banka pro ostatní komerční banky

✤ banka státu

✤ správa devizových rezerv

✤ reprezentace bankovní soustavy a státu vůči zahraničí

✤ centrální banka působí na komerční banky

✤ k stabilitě celé bankovní soustavy

✤ k ovlivnění jejich úvěrových možností

Centrální banka

✤ hlavní cíl: udržení kvalitní měny

✤ vliv na komerční banky:

✤ opatření k stabilizaci celé bankovní soustavy

✤ ovlivnění úvěrových možností

Tvorba depozitních peněz

✤ specifický produkt bankovní činnosti, který má bezprostřední a přímé

dopady nejen na peněžní trh, ale také na reálný výkon ekonomiky

✤ centrální banka stanoví tzv. míru povinných minimálních rezerv

➙ CB tím ovlivňuje nabídku peněz

✤ vklad na účtu u komerční banky způsobí řetězovou reakci na

účtech jiných bank

Nabídka peněz

✤ množství peněz, která má ekonomika k dispozici

✤ citlivost nabídky peněz na změny úrokové míry je nízká

✤ nabídku peněz reprezentuje peněžní masa, která je tvořena

oběživem a vklady

Mezinárodní obchod

Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového hospodářství.

Příčiny vzniku mezinárodního obchodu

1. přírodní a klimatické podmínky

2. odlišné preference spotřebitelů v různých zemích

3. možnost realizovat tzv. absolutní výhody

4. konflikt mezi výrobou a spotřebou

5. klesající náklady velkovýroby

Absolutní výhoda

✤ schopnost země A vyrábět určitou komoditu efektivněji než je tomu vpřípadě země B