
1. Standard zlatého slitku
✤ limitovaná možnost směny peněz za zlato - určení minimálního
množství nutného ke směně
✤ důvody - země s limitovanou zásobou zlata tak omezovaly jeho
užití pro vnitřní účely ve prospěch mezinárodních transakcí
2. Standard zlaté devizy
✤ ještě větší omezení než předchozí systém
✤ měny zúčastněných zemí udržovaly pevný kurz k měnám, kter za
zlato nějakou formou směnitelné byly
✤ počátek již v 19. století
✤ důvody - země, které neměly žádné nebo jen minimální množství
zlatých rezerv a tak nemohly připoutat svou měnu ke zlatu
Brettonwoodský (měnový) systém byl systém regulace mezinárodních měnových vztahů založený na režimu pevných směnných kurzů.
Konference v Bretton-Woods
✤ červenec 1944
✤ USA vypracovali tzv. Whiteův plán, Velká Británie Keynesův plán
⇒ kompromis
✤ ustanovní Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky
pro obnovu a rozvoj
✤ nová situace - centrální ovlivňování mezinárodní spolupráce
prostřednictvím nadstátních finančních institucí
✤ pád Bretton-Woodu v 70. letech - konec směnitelnosti za zlato
Fungování Bretton-Woodu
✤ požadavky na členské země:
1. vzájemná směnitelnost měn (až v 50. letech)
2. pevné směnné kurzy (povinnost intervence)
3. závazek USA kdykoliv směnit dolary za zlato (35 dolarů za unci zlata)
4. poskytování úvěrů členským zemím přes IMF v případě problémů s PB
✤ 60. léta - nedostatek dolarů
1. prudký nárůst mezinárodního obchodu
2. deficity platebních bilancí
Problémy Bretton-Woodu
✤ problém nadhodnocených a podhodnocených měn
✤ nedostatek dolarů
✤ nedostatečné americké rezervy
✤ uměle nízko udržovaná cena zlata
Rozpad Bretton-Woodu
✤ 1961 Zlatý pool - snaha o zabránění devalvaci dolaru
✤ 1968 rozpuštění pool, zastavení intervenování, zavedení dvojího trhu se
zlatem
✤ 1971 devalvace USD z 35 na 38 za unci, zrušení směnitelnosti za zlato
✤ 1973 jednotlivé státy opouští systém pevných kurzů, devalvují, přechod
na systém volně pohyblivých kurzů, v prosinci rozšířeno oscilační pásmo
±2,25 %
✤ 1973 další devalvace na 42,22 USD za unci
Mezinárodní měnový fond
✤ International Monetary Fund - IMF
✤ základní cíle:
✤ poskytování úvěrů na krytí deficitů platebních bilancí
✤ zavedení vzájemné směnitelnosti národních měn
✤ další cíle:
✤ postupné odstraňování překážek bránících volnému pohybu zboží a služeb mezi
zeměmi
✤ vytváření mnohostranného mezinárodního obchodního a platebního styku
✤ rozvíjení měnové spolupráce
✤ přispívat k růstu výroby a světového obchodu
Evropský měnový systém
✤ vznik 1979 (viz www.ecb.int)
✤ floating měl vytvořit příznivé prostředí s automatickým vyrovnáváním
✤ 1979 ES vytvořilo Evropský měnový systém - základem je kompromis
mezi systémem pružných a fixních kurzů
✤ vytvoření Evropské měnové jednotky (ECU)
základní funkce ECU:
1. základ Evropského měnového systému
2. zmírňovat či financovat deficity platebních bilancí členských zemí
3. základ pro konstruci ukazatele divergence
4. peněžní jednotka pro platby mezi jednotlivými CB členských zemí EMS
Smlouva o Evropské unii, která byla podepsána v Maastrichtu 7. února 1992 a vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Zavedla rovněž nové oblasti spolupráce členských zemí. Přidáním této mezivládní spolupráce ke stávajícímu „systému Společenství“ vytvořila Maastrichtská smlouva novou politickou a zároveň hospodářskou strukturu sestávající z tzv. „tří pilířů“
Členy Evropské hospodářské a měnové unie, často zkráceně Evropské měnové unie, jsou všechny země EU, což například znamená, že jejich centrální banky spolupracují v Evropském systému centrálních bank nebo že je mezi nimi zabezpečen volný pohyb kapitálu.
Poptávka a nabídka po penězích
✤ peníze poptáváme proto, abychom je drželi
✤ nabízené množství peněz se musí rovnat tomu množství, které
subjekty skutečně drží
✤ nabízené množství peněz se nemusí rovnat množství poptávanému
✤ poptávka po penězích vyjadřuje množství, které při dané cené jsou
subjetky ochotny držet
✤ držba peněz je spojena s náklady držby (obětovaný úrok nebo zisk)
Poptávka po penězích
✤ motivy držby peněz:
1. transakční motiv
2. opatrnostní motiv
3. spekulační motiv
✤ složky poptávky po penězích
1. transakční poptávka
2. majetková poptávka
Nabídka peněz
✤ základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu
prostředků od těch, kteří je spoří, k těm, kteří je investují
✤ financování existuje
✤ přímé
✤ nepřímé
✤ banka = podnik specializovaný na obchodování s kapitálem v peněžní
formě
1. přijímá vklady (pasivní operace)
2. poskytuje úvěry (aktivní operace)
3. poskytuje i další služby spojené se zabezpečením pohybu kapitálu
(zprostředkovatelské operace)
Bankovní soustava
✤ je tvořena dvěma základními stupni:
1. centrální banka
2. komerční banky
Centrální banka
✤ poslání centrální banky
✤ emisní funkce
✤ uskutečňování dozoru nad komerčními bankami
✤ provádění měnové politiky
✤ banka pro ostatní komerční banky
✤ banka státu
✤ správa devizových rezerv
✤ reprezentace bankovní soustavy a státu vůči zahraničí
✤ centrální banka působí na komerční banky
✤ k stabilitě celé bankovní soustavy
✤ k ovlivnění jejich úvěrových možností
Centrální banka
✤ hlavní cíl: udržení kvalitní měny
✤ vliv na komerční banky:
✤ opatření k stabilizaci celé bankovní soustavy
✤ ovlivnění úvěrových možností
Tvorba depozitních peněz
✤ specifický produkt bankovní činnosti, který má bezprostřední a přímé
dopady nejen na peněžní trh, ale také na reálný výkon ekonomiky
✤ centrální banka stanoví tzv. míru povinných minimálních rezerv
➙ CB tím ovlivňuje nabídku peněz
✤ vklad na účtu u komerční banky způsobí řetězovou reakci na
účtech jiných bank
Nabídka peněz
✤ množství peněz, která má ekonomika k dispozici
✤ citlivost nabídky peněz na změny úrokové míry je nízká
✤ nabídku peněz reprezentuje peněžní masa, která je tvořena
oběživem a vklady
Mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového hospodářství.
Příčiny vzniku mezinárodního obchodu
1. přírodní a klimatické podmínky
2. odlišné preference spotřebitelů v různých zemích
3. možnost realizovat tzv. absolutní výhody
4. konflikt mezi výrobou a spotřebou
5. klesající náklady velkovýroby
Absolutní výhoda
✤ schopnost země A vyrábět určitou komoditu efektivněji než je tomu vpřípadě země B