Co je to hospodářská politika?

1. praktická činnost prováděná vládou (avšak nejen jí), činnost sledující určité hospodářské a sociální cíle

2. hospodářská věda jako vědní disciplína

Cíle hospodářské politiky

✤ základní cíl = maximalizace společenského blahobytu

✤ základní společenské cíle

✤ tradiční cíle HP:

1. vyvážený a stabilní ekonomický růst

2. nízká míra nezaměstnanosti

3. nízká a stabilní inflace

4. vnější rovnováha

Další cíle hospodářské politky

✤ tzv. rozšířená verze magického čtyřúhelníku - zohledníme

přirozenou míru nezaměstnanosti a růst potenciálního

produktu

✤ cíle sociální

✤ cíle v oblasti strukturální adaptace ekonomiky na dlouhodobé

trendy a požadavky vědecko-technického vývoje

✤ cíle ekologické

✤ prorůstová politika

Nositelé hospodářské politiky

✤ = subjekty, které se podílí na procesu formulování hospodářské

politiky, na jejím provádění a kontrole

Příčiny selhání trhu a státních

Zásahů –

Mikroekonomické

✤ nedokonalá konkurence

✤ nedostatek informací

✤ existence přirozeného monopolu

✤ existence veřejných statků

✤ vznik externalit

Makroekonomické

✤ nedostatečné využívání zdrojů

✤ zabezpečit stabilní hospodářský růst

Mimoekonomické

✤ potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty

✤ potřeba zvýšit kvalitu lidského potenciálu

✤ ohled na životní prostředí

Učení J. M. Keynese

✤ skutečný zrod moderní hospodářské politiky

✤ Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936)

✤ odmítnutí Sayova zákona trhů - problém nedostatečné

poptávky se stává centrálním bodem teorie nezaměstnanost

✤ zejména v krátkodobém časovém období produkuje tržní

mechanismus nechtěné alokační efekty a ekonomická

rovnováha se realizuje při nízké míře využití disponibilních

zdrojů - důvod pro intervence státu do výše agregátní

poptávky

✤ základním nástrojem je fiskální politika

Monetarismus je ekonomická teorie zdůrazňující význam peněz včetně jejich samoregulační funkce a odmítající státní zásahy do ekonomiky.

✤ navazuje na mladší generaci rakouské ekonomické školy (L.

Mieses, F. A. Hayek)

✤ odmítání přílišného zasahování stáu do ekonomického vývoje

✤ snižování daňového zatížení a tím stimulaci podnikatelské aktivity

✤ globální snižování podílu státního rozpočtu na GDP

Teorie veřejné volby

✤ používá nástroje a metody ekonomie k analýze politického

chování a rozhodování

✤ lidé se chovají racionálně nejen v ekonomice, ale také v politice

✤ politici i byrokracie prosazují na prvním místě taková

opatření, která jim umožňují posílit svůj vlastní význam

✤ J. Buchanan

✤ součástí teorie je i analýza chování zájmových skupin a

lobbyismus

✤ doporučení - omezení moci státních úředníků legislativní

cestou

Fiskální politika je součást hospodářské politiky státu, která se snaží ovlivnit vývoj ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a daní. Na rozdíl od monetární politiky, která pečuje o stabilitu měny, je fiskální politika nástrojem aktivního zasahování státu do hospodářství.

✤ funkce fiskální politiky:

1. stabilizační

2. alokační

3. redistribuční

Typy fiskální politiky

✤ Expanzivní:

✤ růst výdajů st. rozpočtu (přímé)

✤ snížení daní (nepřímé)

✤ kombinace obou předchozích způsobů

✤ Restriktivní

✤ snížení výdajů st. rozpočtu (přímé)

✤ zvýšení příjmů st. rozpočtu (nepřímé)

✤ kombinace obou předchozích způsobů

Měnová politika (také monetární politika) je hospodářská politika prováděná pomocí měnových nástrojů centrální banky.

✤ monetární politka je orientována:

✤ na kontrolu množství peněz v ekonomice

✤ na ovlivńování (regulaci) výše úrokových měr

✤ na regulaci podmnek poskytování úvěru

3. Vnější hospodářská politika

✤ Záměrné působení státu v oblasti vnějších ekonomických

vztahů, kdy s vláda snaží prostřednictvím příslušných

nástrojů zabezpečit vnější ekonomickou rovnováhu.

✤ míra a struktura otevřenosti

Mezinárodní měnový systém

✤ soustava devizových trhů, jejímž prostřednictvím jsou jednak

financovány kapitálové toky a platby v rámci mezinárodního

obchodu a jednak determinovány měnové kurzy jednotlivých

národních měn

funkce mezinárodních peněz:

✤ obecná funkce peněz plus

1. mezinárodní obchodní měna

2. mezinárodní rezervní měna

měnový kurz = cena peněžní jednotky jedné země vyjádřená v peněžních

jednotkách jiné země

Změna měnového kurzu

mění-li se poptávané, popř. nabízené množství národní měny na

mezinárodním trhu peněz, dojde

✤ ke zhodnocení (apreciaci)

✤ ke znehodnocení (depreciaci)

Apreciace je zhodnocení měnového kurzu vůči zahraničním měnám. Depreciace je znehodnocení měnového kurzu domácí měny vůči zahraničním měnám.

Revalvace je pojem používaný především v ekonomii.

Znamená:

1.navýšení nominálního (úředně stanoveného) měnového kurzu jedné měny vůči ostatním měnám v systému fixních kurzů - jedná se o administrativní pohyb kurzu měny často vynucený okolnostmi

2.původně zvýšení zlatého obsahu (krytí) měnové jednotky

Systém měnových kurzů

měnové kurzy mohou být ovlivňovány ze strany státu

✤ rozlišujeme:

1. systém plovoucího měnového kurzu (čistý floating)

✤ stát neintervenuje na devizových trzích

2. systém nečistého plování měnového kurzu (řízený floating)

✤ jistá míra intervence, které vládní instituce realizují na mezinárodním trhu peněz

3. systém pevného (fixního) měnového kurzu

✤ CB se snaží minimalizovat rozdíl mezi nominální areálnou hodnotou měnového

kurzu prostřednictvím průběžných intervencí (dochází k devalvaci či revalvaci)

Funkce peněz

1. prostředek směny

2. jednotka zúčtování

3. uchovatel hodnoty

Typy penez

1. hotovostní peníze

✤ mince

✤ bankovky, event. státovky

2. depozitní peníze

✤ charakteristická forma soudobých peněz, jasně převažuje

✤ různý stupeň likvidity:

1. na požádání (na viděnou, šekovatelné vklady)

2. termínovaná

✤ za peníze se považují i některé druhy cenných papírů

peníze jsou to, co je všeobecně používáno při placení za zboží a služby

✤ motivy držby peněz:

1. transakční motiv

2. opatrnostní motiv

3. spekulační motiv

✤ složky poptávky po penězích

1. transakční poptávka

2. majetková poptávka

banky v tržní ekonomice představují institucionalizovanou podobu nabídky peněz

cíle banky:

✤ dosažení zisku

✤ solventnost

✤ likvidita

Zlatý standard (angl. Gold standard) je základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od ceny zlata, která se v ideálním případě nemění.

Teorie zlatého standardu

✤ podmínky fungování:

1. pevně určený obsah zlata, tzv. par

2. povinnost monetární autority vyměnit domácí měnu za zlato

3. možnost neomezeně dovážet a vyvážet zlato

4. nesměla být prováděna sterilizace přílivu zlata

✤ základem je Humův zákon (vyrovnání množství zlata mezi

zeměmi) a mechanismus úrokových měr

✤ automatické dosahování rovnováhy

Platební bilance, přesněji platební bilance zahraničního obchodu, je peněžní vyjádření ekonomických transakcí mezi určitou zemí a jejími zahraničními partnery za určité období (běžně za účetní rok). Platební bilance zahrnuje export a import služeb a zboží, příchozí i odchozí zahraniční investice, dary a přesuny finančních prostředků.

Obchodní bilance je rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží mezi domácí ekonomikou a zahraničím. Jde o část běžného účtu platební bilance.