Typy monopolu:

1. Přechodný monopol – vznikem je nerovnováha na trhu;

• firma mohla nasazovat vysoké ceny, měla velké zisky díky tomu, že byla jediná na trhu – ostatním firmám se zisky líbily a začali také se stejnou výrobou.

2. Trvalý (firma schopná uchovat monopolní stav) – tržní subjekt si může monopolní pozici udržovat trvale – musí získat:

Monopolizovatelnou podmínku (fakt, který firmě umožňuje dlouhodobě udržovat monopolní postavení):

1. Koncentrace výroby – ekonomický nečistší způsob udržení trvalého monopolu

• Se zvyšujícím objemem produkce je firma schopna snižovat náklady a tím udržovat nízkou cenu

• Přirozené monopoly – odvětví, kde dlouhá léta platilo to, že z technických důvodů je nejlepší monopol

• Sít’ová odvětví – telekomunikační sítě, dráhy

1. Výlučná kontrola zdrojů - přírodní zdroje, suroviny

• Projevem je přírodní monopol

• Když se výrazně zvýší poptávka budeme mít problém – omezení na straně nabídky

• Zvyšování ceny se projeví na snižování kompletní nabídky

• Rostlé suroviny a jiné přírodní zdroje

1. Administrativní zásah státní moci – můžeme se stát monopolem z vůle úřadu (výluční postavení)

• Česká pošta – doručování zásilek a složenek

1. Bariéry konkurence – všechna fakta, která brání firmám vstupu do odvětví (autorská práva, licence, patenty, kvóty, …)

• Doprava

Významný monopol v Čechách je Česká pošta!

Oligopol, kdy rozhodující část nabídky odvětví produkuje několik velkých výrobců a zbytek dodává značný počet malých a středních subjektů. Ti výrobci, kteří mají významný podíl na trhu, mohou ovlivňovat ceny.

Monopolní konkurence, znaky:

• Existence mnoha výrobců, kteří svou nabídkou pokrývají jen malou část trhu

• Každý výrobce nabízí produkt, který je mírně odlišný od obdobného produktu konkurentů.

Monopson představuje situaci, kdy na straně poptávky je jediný kupující.

Oligopson kdy má několik kupujících dominantní postavení na trhu a zbytek poptávky pokrývá velká skupina zákazníků.

Polypson kdy poptávku vytváří poměrně velký počet kupujících, s relativně malým podílem na trhu.

15) Rovnováha monopolu – cena a množství v podmínkách monopolu, graf rovnováhy monopolu, odvození křivky nabídky monopolu.

Rovnováha monopolu při maximalizaci zisku určena průsečíkem křivek mezních nákladů a mezních příjmů (bod E).

P/C

MR D MC=S AC

M

monopolní

zisk

celkové příjmy

R

náklady I

0 Q

AR=D

- optimální množství

- monopolní cena

S – tržní cena

/ - dokonalá konkurence

Firma, která získala monopolní postavení na trhu, stojí se svojí nabídkou proti tržní poptávce po daném produktu a stává se tvůrcem ceny.

Firma musí rozhodovat:

1. Za jakou cenu bude zboží prodávat

2. Jaké množství výrobků při této ceně dodá na trh

Cíl = maximalizovat zisk!

• Monopol vyrábí méně efektivně než firma v „dokonalé konkurenci“, takže je vlastně poškozován spotřebitel

• Podstatná odlišnost: „Nedokonalá konkurence“ firma sama stanoví cenu své produkce. Musí to být však taková cena, kterou jsou kupující ochotni akceptovat.

• Monopol neužívá plně své výrobní kapacity.

Rovnováha monopolu:

• V podmínkách monopolu si firma ze strany nabídky určuje cenu

• Nedochází k ní působením tržního mechanismu, ale nastává na základě rozhodnutí monopolní firmy o ceně

• Z technických charakteristik firmy vyplývá, že monopol dodává na trh menší množství zboží za vyšší cenu než by tomu bylo v dokonalé konkurenci

• Monopol neužívá plně své výrobní kapacity (vyrábí s vyššími náklady)

• Dochází k deformaci trhu

• Státy se snaží monopoly regulovat (USA – 1890 – první protimonopolní zákon)

16) Smluvní monopoly – definice smluvních monopolů, typy smluvních monopolů, příklady.

Smluvní monopoly - kdy se skupina podniku domluví na společnou spolupráci

Problematika smluvních monopolů:

• Smluvní monopoly představují problém, nebezpečí ve špatném hodnocení trhu

• Aktivita firem, které se snaží smluvit tak, aby omezili konkurenci na trhu

• Zařazují se do kategorie nějaké konkurence a stojí mimo zákon

Typy smluvních monopolů:

1. Kartel – je dohoda podnikatelských subjektů, ve které se smluvní strany zavazují omezit, vyloučit jednotlivé aspekty vzájemné konkurence. Firmy si zachovávají právní subjektivit. Typy kartelů:

• Cenové – nejrozšířenější; nejstarší; dohoda o stejné ceně

• Submisní – kdy předmětem dohody je určení firmy, která má při veřejné soutěži prodat nejnižší nabídku

• Kontingenční – rozdělení výroby určitého druhu zboží, podle předem dohodnutého klíče mezi firmy sdružené v kartelu (tím je zároveň stanoven i celkový objem produkce)

• Kondiční – dodržování sjednaných prodejních nebo nákupních podmínek (týká se zejména velkoobchodů)

• Rajonový – dohody firem o rozdělení trhu podle oblasti

Všechny kartely jsou v ČR zakázány! Jsou velmi silně postihovány.

3 výjimky, kdy může být kartel (povolené kartely!):

• Podmínkový – shodné obchodní podmínky; výjimkou jsou ceny

• Racionalizační – dohoda o racionalizaci hospodářské činnosti, která nesmí vést k omezení soutěže na trhu

• Bagatelní – rozsah působení firem na trhu; firmy nedosahují více než 5% národního trhu, 30% regionálního trhu – pak může být kartel

1. Syndikát – zahrnuje sdružení firem, které se dobrovolně zbaví samostatnosti ve sféře prodeje

• Firmy založí nezávislou organizaci, která prodává jejich výrobky

• Syndikátní kancelář

• Především zahraniční obchod

2. Trust – sdružení firem, které ztrácejí prodejní i výrobní samostatnost

• Existuje kapitálová kontrola jednotlivých firem na základě vlastnictví -holdingová struktura

• Většinou vzniká v jednom odvětví

• Jednotlivé podniky nejsou navzájem majetkově propojeny

3. Koncern – seskupení firem, které vytváří celek na základě vzájemně provázané kapitálové struktury

• Všechny jednotlivé podniky jsou vzájemně propojeny

• Prolíná se do různých odvětví

17) Kritika a státní regulace monopolu – důvody státních zásahů do monopolního prostředí, druhy státní regulace monopolu, efektivita regulace.

Cílem kritiky monopolů je to, že monopoly nedokážou plně a efektivně využít zdroje, jež má společnost k dispozici.