Rovnováha spotřebitele:

• základním předpokladem je to, že spotřebitel se vždy snaží maximalizovat své slasti při minimalizaci svých strasti, tzn. jejím cílem je dosáhnout co největšího užitku při minimálních výdajích.

• To, že je spotřebitel v rovnováze bude vědět, jestliže uskuteční nejlepší volbu konzumovaného množství při dané ceně a nemá důvod tuto situaci měnit

• Dva přístupy k měření užitku:

1. Užitek je přímo měřitelný – schopnost kvalifikace

2. Užitek není přímo měřitelný

Teorie užitku = popisuje chování ekonomických subjektů.

Kardinalistická:

• Užitek je měřitelný

• Spotřebitel nakupuje v různých kombinacích různé druhy zboží

• Optimální množství zboží tedy spotřebitel nakoupí když se mezní užitek poslední spotřebované jednotky rovná ceně.

• Spotřebitel na trhu nenakupuje jenom jeden druh statku, a hledá optimální kombinace

• Podmínkou rovnováhy je rovnost mezních užitků všech nakoupených zboží ve vztahu k jejich cenám

• Na základě rovnováhy spotřebitele při různých cenách daného zboží lze odvodit křivku poptávky

P/MU

D

O Q

• Křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku

• Mezní míra substituce = ochota k oběti

• TU (celkové) roste, a MU (mezní) klesá

• Záleží na racionálním rozhodování

10) Firma v dokonalé konkurenci – faktory ovlivňující chování firmy v dokonalé konkurenci, cíle firmy, zisk a ztráta.

Firma je podnikovou organizací určitého počtu lidí (práce) a věcných prostředků (strojů, zařízení, budov a surovin), které jsou soustřeďovány (koncentrovány) pod jedním řídícím centrem.

Cíl firmy je maximalizace zisků, tj. maximalizace přebytku celkových příjmů nad celkovými náklady.

Faktory firmy, které ovlivňují rozhodování firmy v dokonalé konkurenci:

1. Cena statku (produktu)

2. Výrobní náklady – ceny výrobních faktorů

3. Technologie (přímo ovlivňují efektivní využití výrobních faktorů)

4. Konkurenční prostředí

5. Období, čas – velmi krátké

- krátké

- dlouhé

- velmi dlouhé – technologie

6) Řada specifických vlivů

Zisk – z ekonomického pohledu je to rozdíl mezi celkovým příjmem a celkovými náklady

= celkový příjem – celkové výdaje

V modelu dokonalé konkurence, což je abstrakce, která v reálném hospodářském životě neexistuje, si ukážeme rozhodování firmy v ideálních tržních podmínkách a odvodíme individuální křivku nabídky firmy i tržní nabídku.

Největší vliv na chování firmy mají náklady.

11) Nákladová analýza firmy – explicitní a implicitní náklady, fixní a variabilní náklady, celkové, průměrné a mezní náklady, graf nákladů firmy.

Náklady firmy = veškeré finanční výdaje, které jsou spojený s výrobou. Rozhodnutí firmy o nabídce vychází z analýzy výrobních nákladů a tržních cen, za které jsou prodávány vyrobené statky.

Explicitní náklady = z účetního hlediska jsou za náklady považovány všechny reálně vynaložené náklady, které jsou zaneseny v účetních knihách.

Na rozhodování firmy mají vliv i tzv. implicitní náklady, které nejsou formálně vyjádřeny a firma je reálně neplatí. Představují výnosy, o které firma přichází tím, že používá své výrobní zdroje určitým a nikoli jiným způsobem.

Celkové náklady (TC) TC = FC+VC :

1. Fixní náklady (FC) klesající – stálé náklady, ale nevážou se na objem výroby; s objemem výroby se nemění (nájemné, energie, …)

2. Variabilní náklady (VC) rostoucí – přímo spojeny s objemem výroby (mzdové, nákup surovin, …)

Průměrné náklady (AC), jsou sumou průměrných fixních nákladů (AFC) a průměrných variabilních nákladů (AVC), představují náklady připadající na jednotku výstupu a vypočteme je dělením celkových nákladů počtem vyrobených produktů.

AC= =AFC+AVC = +

Mezní náklady (MC), o kolik se musí zvýšit celkové náklady, aby se vyrobila další jednotka produkce.

MC=

Grafy jsou v sešitu!

12) Analýza příjmů firmy – cena v dokonalé konkurenci, celkové příjmy, průměrné a mezní příjmy, graf příjmů firmy.

Celkový příjem (TR) – veškeré peněžní příjmy, které firma získá za prodané zboží. Vypočteme ho jako součin ceny (P) a objemu produkce (Q):

TR=P Q

Průměrný příjem (AR) – je příjem na jednotku prodané produkce. V podmínkách dokonalé konkurence je AR roven ceně produkce:

AR= , tedy AR= , proto AR=P

Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy, protože obě vyjadřují závislost mezi cenou a objemem prodané produkce.

Mezní příjem (MR) – je ti přírůstek celkového příjmu, který firma získá prodejem dodatečné jednotky produkce:

MR=

Mezní příjem firmy se rovná ceně produktu (MR=P). Křivka mezního příjmu je proto na dokonale konkurenčním trhu totožná s křivkou poptávky, kterou firma může předpokládat.

Grafy v sešitu!

Křivka ceny se jeví jako poptávka pro jednu firmu

Cena pro všechny výrobky stejná, zároveň křivka vyjadřuje AR, MR, D

V prostředí dokonalé konkurence firma prodává svoji produkci za ceny, které vznikají na trhu jako výsledek střetu nabídky a poptávky v celém odvětví.

Firma je příjemcem ceny!

13) Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci – celkový rozbor nákladů a příjmů firmy, graf rovnováhy firmy, odvození individuální křivky nabídky.

P/C AC

MC

MR=TR=poptávka

Zisk

0

Q

Při úrovni výroby a nemá firma možnost dosáhnout zisk, protože při těchto objemech výroby se celkové náklady rovnají celkovým příjmům. Před bodem jsou TC větší než TR a za bodem také. Tyto úrovně výroby jsou považovany za tzv. body zvratu.

Při objemu výroby je křivka mezních nákladů v minimu a v bodu jsou v minimu průměrné náklady. V obou případech platí, že prodejem další jednotky produkce se zvýší mezní příjmy více než mezní náklady vynaložené na výrobu této dodatečné jednotky. Vzhledem k tomu, že MR jsou větší než MC, firmě se výroba další jednotky vyplatí. Celkové příjmy tím vzrostou více než celkové náklady a tato dodatečná jednotka firmě přinese zisk.

Za bodem jsou MC větší než MR a každá další vyrobená jednotka je spojena s většími dodatečnými náklady, než o kolik se zvýší mezní příjem firmy a její zisk tak bude klesat. Z analýzy vyplývá, že při jakémkoli objemu výroby před jsou MR větší než MC a firma bude výrobu zvyšovat. Při výrobě větší než jsou MR menší než MC a firma bude výrobu snižovat. Na úrovni nemá firma žádný důvod měnit objem výroby, neboť MR se rovnají MC a zisk firmy je maximální (jej znázorňuje čtyřúhelník). Maximální zisk nedosahuje firma na minimální úrovni průměrných nákladů ( ), protože není zainteresována na maximálním zisku na jednotku výroby. Jejím cílem je maximální celkový zisk a ten získá při takovém objemu výroby, kdy se mezní náklady rovnají mezním příjmům (MC=MR). Toto je tzv. podmínka rovnováhy, kterou firma hledá.

Křivka nabídky firmy v dokonale konkurenci:

P/C

MC

AC

AVC

C MR=AR

B MR=AR

A MR=AR

0 Q

Při ceně firma dosahuje maximálního zisku (bod C), protože zde platí rovnost MC a MR (firma je v rovnováze). Za této situace má firma větší celkové příjmy než celkové náklady (TR TC) a také AR AC. Firma tak dosahuje kladný čistý ekonomický zisk, který ovšem přiláká nové výrobce daného produktu, což povede k převisu nabídky nad poptávkou v odvětví a následně ke snížení ceny.

Při ceně je celkový příjem firmy menší než celkové náklady a uhradí pouze průměrné variabilní náklady TR=VC (bod A). Pokles ceny pod tuto hranici nutí firmu k ukončení činnosti. Nižší cena ji postaví do situace, kdy má TR VC a nedokáže krýt ani průměrné variabilní, ani průměrné fixní náklady (je čistě ztrátová). Bod A proto nazýváme bodem zastavení výroby.

Pokud tržní cena ( ) uhrazuje pouze průměrné náklady (bod B), potom firma dosahuje nulového zisku (TR=TC). Tato situace nastává v dlouhém období, kdy je možný pohyb firem mezi odvětvími. Podmínku rovnováhy (optima) firmy v těchto podmínkách můžeme zapsat jako rovnost P=MC=AC, resp. MR=MC=AC=AR.

Z výkladu rovnováze firmy lze odvodit individuální křivku nabídky. Dokonale konkurenční firma určuje objem vyráběné produkce, který ji přináší maximální zisk tak, že mezní náklady všech jednotek, které vyrábí, jsou menší nebo se rovnájí tržní ceně. Podmínka rovnováhy firmy: P=MC. Dojde-li k zvýšení ceny na trhu, budou MR MC a firma bude zvětšovat objem nabízené produkce. Rovnováha firma se vytvoří při takovém objemu produkce, kde se mezní náklady rovnají ceně. Pokud dojde ke snížení ceny, budou MR MC a firma bude snižovat objem nabízené produkce, tím ji budou klesat MC a posupně se vyrovnají s P.

Změna ceny je zároveň změnou MR (i AR) a v důsledku toho se posouvá bod rovnováhy (P=MR=MC) po křivce mezních nákladů. Výsledkem je změna nabízeného množství a křivka nabídky tak splývá (je totožná) s rostoucí částí křivky mezních nákladů (v grafu je nabídková křivka firma zobrazena křivkou mezních nákladů a roste od bodu A vpravo nahoru.

14) Firma v podmínkách monopolu – definice monopolu, typy monopolu, jejich vznik a existence.

Nedokonalá konkurence je když na trhu je subjekt, který je schopen trhem manipulovat. Jedná z nedokonalé konkurence je monopol.

Monopol - vzniká za situace, kdy nabídku celého odvětví zajišťuje jediný výrobce, který získává absolutní nadvládu nad kupujícími. Úroveň cen je limitována pouze koupěschopnou poptávkou.

Nabídka – ČEZ, Český Telecom, ČD

Poptávka – existuje pouze jeden kupující. Např. statní zakázky (zakázky na armádní výzbroj)

Duopol – sejdou se proti sobě!