
- •Management Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita
- •2.Aktualizované vydání
- •9.2.2 Od invence k inovaci
- •9.2.3 Ochrana duševního vlastnictví
- •9.3 Dimenze změn
- •9.4 Management změn
- •9.5 Vybrané přístupy managementu změn
- •9.5.1 Přístupy trvalého zlepšování
- •9.5.2 Reengineering
- •10.1 Základní pojmy
- •10.2 Pojetí crm
- •10.2.1 Vývojová stadia crm
- •10.3 Strategie vztahů se zákazníky
- •10.3.1 Stratifikace
- •10.3.2 Typy strategických přístupů crm
- •Informační zabezpečení crm.
- •10.4.1 Orientace na zákazníky
- •10.4.2 Komunikace se zákazníky
- •10.4.3 Informační zabezpečení crm
- •11.1 Základní pojmy
- •11.2 Východiska strategického managementu
- •11.3 Přehled strategických přístupů
- •11.3.1 Hierarchické pojetí strategie
- •11.3.2 Model s-c-p
- •11.3.3 Analýza strategických skupin
- •11.3.4 Model r-c-p
- •11.3.5 Odvětvové strategie
- •11.3.6 Soudobé přístupy ke strategickému řízení
- •11.4 Typologie strategií
- •11.4.1 Aspekt agresivity strategií
- •11.4.2 Porterovy generické strategie
- •11.4.3 Rozvojové strategie
- •11.4.4 Aspekt úrovní strategií
- •11.5 Metody a techniky strategického managementu
- •11.5.1 Tržně výrobková matice
- •11.5.2 Benchmarking
- •11.5.3 Matice růst – tržní podíl, matice bcg
- •11.5.4 Matice General Electric
- •11.5.5 Analýza swot
- •11.5.6 Metoda space
- •11.5.7 Analýza pest
- •11.5.8 Metoda vrio
- •11.5.9 Balanced Scorecard (bsc)
- •11.5.10 Target costing (cílové náklady)
- •11.5.11 Finanční analýza
- •11.6 Strategický cyklus
- •11.6.1 Určení základních premis
- •11.6.2 Situační analýzy
- •11.6.3 Analýza rozvojového potenciálu
- •11.6.4 Určení strategie
- •11.6.5 Realizace strategie
- •11.6.6 Kontrola plnění strategických záměrů
- •11.7 Podnikatelské plány
- •11.7.1 Zásady pro zpracování podnikatelského plánu
- •11.7.2 Příprava podnikatelského plánu
- •12.1 Základní pojmy
- •12.2 Východiska procesního přístupu
- •12.2.1 Identifikace procesů
- •12.2.2 Nové formování procesů
- •12.2.3 Stabilizace procesů
- •12.2.4 Zlepšování procesů
- •12.3 Pojetí přidané hodnoty z pohledu managementu
- •12.4 Důsledky procesního řízení V oblasti organizační struktury
- •12.4.1 Koncepce procesní horizontální organizační struktury
- •13.1 Základní pojmy
- •13.2 Explicitní a tacitní znalosti
- •13.2.1 Proces konverze jedné dimenze znalosti ve druhou
- •13.3 Trh znalostí
- •16.1 Základní pojmy
- •16.2 Vnitřní a vnější faktory prosperity
- •16.2.1 Strategie
- •16.2.2 Struktura
- •16.2.3 Kultura firmy
- •16.3 Stadia na cestě k prosperitě
- •16.3.1 Zaměření na ekonomické aspekty
- •16.3.2 Orientace na zákazníka
- •16.3.3 Integrovaný management
- •16.4 Manažerské pohledy na měření výkonnosti firem
- •16.4.1 Přístupy k hodnocení výkonnosti
- •Volba vhodných kritérií a ukazatelů hodnocení,
- •Vlastní hodnocení,
- •Interpretace výsledků.
- •16.4.2 Tradiční přístupy k hodnocení výkonnosti
- •16.4.3 Moderní přístupy k hodnocení výkonnosti
- •16.5 Úspěšnost firem
- •16.5.1 Zdroje úspěšnosti firem
- •16.5.2 Další úvahy o možnostech úspěšnosti
13.1 Základní pojmy
Data = nejobecněji vše, co můžeme zaregistrovat svými smysly, jakékoli poznatky nebo jiné výsledky pozorování procesů, projevů a činností reálného světa. Data lze ohodnotit nejen kvantitativně (pomocí nákladů, rychlosti získání, dispoziční kapacity), ale též kvalitativními ukazateli (přístup v případě potřeby, splňují určité nároky, rozumíme jim). Data můžeme dělit do dvou skupin:
tvrdá data (jasně vymezená, kvantifikovaná),
měkká data (vyjadřující názory a postoje lidé).
Informace = jsou data, kterým jejich uživatel při interpretaci přiřazuje význam. Jsou to relevantní data obsahující účel. I informace můžeme posuzovat z kvantitativního i kvalitativního hlediska (jejich užitečnost).
Poznatek = je jednotlivý výsledek lidského poznávání. Soustava poznatků tvoří znalost.
Znalost = je strukturovaný souhrn vzájemně souvisejících poznatků a zkušeností z určité oblasti, získává se studiem a praxí. Znalosti bývají utříděny v hierarchický systém znalostí.
Know-how = znalost technologických a informačních předpokladů pro uskutečnění určité činnosti (nejčastěji při výrobě)
Management znalostí = je část managementu zaměřená na využití znalostí k zefektivnění činnosti firmy
13.2 Explicitní a tacitní znalosti
Znalost je vytvářena v lidské mysli a její kvalita a význam jsou ohodnocovány prostřednictvím činnosti. Znalost je příliš křehká a nelze ji obvykle skladovat. Řízení znalostí proto není založeno na IS/IT jako řízení dat a informací, ale na uvědomělé práci s nositeli a vlastníky znalostí – lidmi.
Explicitní znalost
= znalost, kterou lze vyjádřit formálním a systematickým jazykem, můžeme ji tedy vyslovit, napsat, nakreslit či jinak znázornit. Může být skladována a přenášena. Lze ji vyjádřit pomocí dat.
Tacitní znalost
= je vytvářena interakcí explicitních (formalizovaných) znalostí a zkušenosti, dovedností, intuice, osobních představ, mentálních modelů atd. jedince. Jsou silně svázány s činností, postupy, rutinami, idejemi, nápady, hodnotami a emocemi konkrétního člověka. Je velmi těžké je vyjádřit a sdílet. Nositelem tacitní znalosti mohou být i skupiny lidí. Tacitní znalost je rozptýlena mezi pracovníky a je spoluvytvářena fyzickou, kulturní a společenskou dimenzí jejich činnosti a činnosti organizace. Vztah mezi explicitní a tacitní složkou znalosti je důležitý. Explicitní a tacitní složka znalosti spolu interagují v kreativní činnosti člověka.
13.2.1 Proces konverze jedné dimenze znalosti ve druhou
Znalost je vytvářena pomocí interakce tacitní a explicitní dimenze. Proces tvorby znalosti a konverze mezi tacitní a explicitní znalostí popsali Nonaka a Takeuchi. Tvorba znalosti může probíhat čtyřmi způsoby:
socializací,
externalizací,
internalizací,
kombinací.
Kombinace (explicitní na explicitní) – v praxi činí nejméně potíží. Kombinace je proces spojování oddělených explicitních znalostí do nové explicitní znalosti, která je širší a komplexnější než znalosti, z nichž vznikla. Znalost lze kombinovat pomocí dokumentů, schůzek, telefonických hovorů.
Internalizace (explicitní na tacitní) – internalizace je založena na učení se při činnosti. Internalizovaná znalost interaguje s tacitními znalostmi, které již člověk má, rozšiřuje je a mění. Internalizaci lze provádět pomocí praktické činnosti.
Externalizace (tacitní na explicitní) – externalizace je proces artikulace tacitní znalosti. Při externalizací se snažíme tacitní znalost formalizovat a vyjádřit ji pomocí znalosti explicitní. Tacitní znalosti se převádějí na explicitní pomocí metafor, analogií a modelů.
Socializace (tacitní na tacitní) – socializace je tvorba tacitní znalosti na základě jiných taktních znalostí nebo tacitní znalosti někoho jiného. Je to také proces sdílení pomocí sdílené zkušenosti. Řídit socializaci je velmi složité. Jejím předpokladem je důvěra, náklonnost a přátelství mezi pracovníky organizace.
Interakce mezi tacitními a explicitními znalostmi je kontinuální a dynamická, probíhá na různých úrovních – na úrovni jednotlivce, organizace, skupiny, oddělení atd. Správné řízení tohoto procesu iniciuje spirálu kontinuálního učení a zvyšování kvality pracovníků.