11.7.1 Zásady pro zpracování podnikatelského plánu

Při jeho zpracování by měly být respektovány některé obecně platné zásady. Je vhodné, aby podnikatelský plán byl:

• srozumitelný,

• logický,

• uváženě stručný,

• pravdivý a reálný.

11.7.2 Příprava podnikatelského plánu

Struktura podnikatelského plánu – doporučená orientační struktura:

• rozsah podnikatelského plánu bývá 40-50stran plus přílohy,

• těžiště podnikatelského plánu budou představovat oddíly prezentující:

  • produkty

  • okolí

  • prodej

  • technický rozvoj, inovace,

  • výrobu, provozní činnosti

  • kvalitu, environment, bezpečnost,

  • personální zabezpečení.

• relativně samostatnou část podnikatelského plánu představuje finanční plán v podobě:

  • plánovaného výkazu zisku a ztráty,

  • plánované rozvahy,

  • plánovaného peněžního toku.

• příloha (např. výpisy z OR, fotografie či výkresy produktů, výsledky výzkumů trhu, výsledky propagačních akcí, zprávy a články z novin o produktu a trhu, technologické schéma výroby, výkazy zisku a ztráty, rozvahy a peněžní toky za uplynulé období, reference významných osobností, důležité smlouvy, získané certifikáty aj.).

(12) PROCESNÍ PŘÍSTUP

70. a 80. léta min.století znamenají hledání různých přístupů, které by klasický model řízení přizpůsobily probíhajícím změnám ve společenské realitě. Mezi nimi na čelném místě procesní řízení.

Na přelomu 80. a 90. let se v manažerské literatuře začaly objevovat odborné články prezentující různé aspekty procesního přístupu. Zlomovým okamžikem se stal rok 1993, kdy vyšla publikace M.Hammera a J.Champyho Reengineering, která podnítila zvýšený zájem o praktické aplikace procesního přístupu.

12.1 Základní pojmy

Činnost = dílčí aktivita

Postup = specifikovaný způsob provádění činnosti nebo procesu

Proces = soubor činností, jenž vyžaduje jeden nebo více vstupů a tvoří výstup, který má pro zákazníka hodnotu

Procesní přístup = systematická identifikace a řízení procesů používaných v organizaci a zejména jejich vzájemného působení

Řízení procesů (process management) = přístup managementu zaměřený na monitoring existujících procesů, jejich analýzu, případné změny, stabilizaci či další zlepšování

12.2 Východiska procesního přístupu

Východiskem procesního řízení je určení objektivně nutných činností, které jsou potřebné k realizaci určitého produktu nebo služby a uspořádání těchto činností do logického celku – procesu, jehož výstup je přínosný pro zákazníka.

Proces je charakterizován jako souhrn činností, které mohou probíhat sekvenčně i paralelně.

Každý proces lze charakterizovat:

- vlastníkem procesu (jde o řídící složku),

- vstupem (vyhovujícím danému procesu),

- výstupem (který je přínosný pro odběratele),

- zdroji a náklady na proces,

- časem potřebným k realizaci procesu,

- informačním zabezpečením procesu (je třeba definovat datové objekty, které budou během realizace procesu naplňovány, zpracovány a dále použity při řízení procesu),

- vnitřní organizační strukturou (která by měla respektovat požadavek přirozenosti, jednoduchosti, komprese aktivit apod.).

Základní úlohy procesního řízení představují:

• identifikace procesů,

• nové definování procesů,

• zajištění stability procesů,

• navození atmosféry zlepšování procesů.