- •Management Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita
- •2.Aktualizované vydání
- •9.2.2 Od invence k inovaci
- •9.2.3 Ochrana duševního vlastnictví
- •9.3 Dimenze změn
- •9.4 Management změn
- •9.5 Vybrané přístupy managementu změn
- •9.5.1 Přístupy trvalého zlepšování
- •9.5.2 Reengineering
- •10.1 Základní pojmy
- •10.2 Pojetí crm
- •10.2.1 Vývojová stadia crm
- •10.3 Strategie vztahů se zákazníky
- •10.3.1 Stratifikace
- •10.3.2 Typy strategických přístupů crm
- •Informační zabezpečení crm.
- •10.4.1 Orientace na zákazníky
- •10.4.2 Komunikace se zákazníky
- •10.4.3 Informační zabezpečení crm
- •11.1 Základní pojmy
- •11.2 Východiska strategického managementu
- •11.3 Přehled strategických přístupů
- •11.3.1 Hierarchické pojetí strategie
- •11.3.2 Model s-c-p
- •11.3.3 Analýza strategických skupin
- •11.3.4 Model r-c-p
- •11.3.5 Odvětvové strategie
- •11.3.6 Soudobé přístupy ke strategickému řízení
- •11.4 Typologie strategií
- •11.4.1 Aspekt agresivity strategií
- •11.4.2 Porterovy generické strategie
- •11.4.3 Rozvojové strategie
- •11.4.4 Aspekt úrovní strategií
- •11.5 Metody a techniky strategického managementu
- •11.5.1 Tržně výrobková matice
- •11.5.2 Benchmarking
- •11.5.3 Matice růst – tržní podíl, matice bcg
- •11.5.4 Matice General Electric
- •11.5.5 Analýza swot
- •11.5.6 Metoda space
- •11.5.7 Analýza pest
- •11.5.8 Metoda vrio
- •11.5.9 Balanced Scorecard (bsc)
- •11.5.10 Target costing (cílové náklady)
- •11.5.11 Finanční analýza
- •11.6 Strategický cyklus
- •11.6.1 Určení základních premis
- •11.6.2 Situační analýzy
- •11.6.3 Analýza rozvojového potenciálu
- •11.6.4 Určení strategie
- •11.6.5 Realizace strategie
- •11.6.6 Kontrola plnění strategických záměrů
- •11.7 Podnikatelské plány
- •11.7.1 Zásady pro zpracování podnikatelského plánu
- •11.7.2 Příprava podnikatelského plánu
- •12.1 Základní pojmy
- •12.2 Východiska procesního přístupu
- •12.2.1 Identifikace procesů
- •12.2.2 Nové formování procesů
- •12.2.3 Stabilizace procesů
- •12.2.4 Zlepšování procesů
- •12.3 Pojetí přidané hodnoty z pohledu managementu
- •12.4 Důsledky procesního řízení V oblasti organizační struktury
- •12.4.1 Koncepce procesní horizontální organizační struktury
- •13.1 Základní pojmy
- •13.2 Explicitní a tacitní znalosti
- •13.2.1 Proces konverze jedné dimenze znalosti ve druhou
- •13.3 Trh znalostí
- •16.1 Základní pojmy
- •16.2 Vnitřní a vnější faktory prosperity
- •16.2.1 Strategie
- •16.2.2 Struktura
- •16.2.3 Kultura firmy
- •16.3 Stadia na cestě k prosperitě
- •16.3.1 Zaměření na ekonomické aspekty
- •16.3.2 Orientace na zákazníka
- •16.3.3 Integrovaný management
- •16.4 Manažerské pohledy na měření výkonnosti firem
- •16.4.1 Přístupy k hodnocení výkonnosti
- •Volba vhodných kritérií a ukazatelů hodnocení,
- •Vlastní hodnocení,
- •Interpretace výsledků.
- •16.4.2 Tradiční přístupy k hodnocení výkonnosti
- •16.4.3 Moderní přístupy k hodnocení výkonnosti
- •16.5 Úspěšnost firem
- •16.5.1 Zdroje úspěšnosti firem
- •16.5.2 Další úvahy o možnostech úspěšnosti
Management Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita
Jaromír Veber & kol.
2.Aktualizované vydání
Část I: ZÁKLADY MANAGEMENTU
Úvod do managementu
Manažerské funkce
Organizování a správa společností
Management ve vývoji
Část II: PROVOZNÍ MANAGEMENT
Základy provozního managementu
Normativní základna provozního managementu
Přístupy k řízení provozních činností
Management kvality, enviromentu
Část III: VYBRANÉ SOUDOBÉ MANAŽERSKÉ PŘÍSTUPY
Management změn
Řízení vztahů se zákazníky
Strategický management
Procesní přístup
Management znalostí
Management rizika
Identita firmy
Část IV: MANAGEMENT V ÚSILÍ O VÝKONNOST A PROSPERITU
Výkonnost a prosperita firmy
Krizové řízení
(9) MANAGEMENT ZMĚN
Změny jsou nevyhnutelným projevem reality: vše se vyvíjí či minimálně podléhá proměnlivosti; změna je nepřetržitý proces; tempo realizace změn se v současnosti zrychluje. Těmto tendencím ovšem neodpovídají postupy řízení. Nedostatky:
- nedostatečná pružnost a adaptabilita současných org.struktur,
- konzervativní chování nejen řadových pracovníků,
- firma neumí či nemá zájem zapojit intelekt a invenci pracovníků.
Důsledkem tohoto stavu je:
- iniciace změn je záležitostí pouze úzkého okruhu odborných pracovníků,
- dochází k odcizení řídících a výkonných složek firmy ve vztahu k společným cílům.
9.1 Základní pojmy
Změna/inovace – pozitivní, ale i negativní kvantitativní či kvalitativní posun prvků ekonomického organismu nebo vztahů mezi nimi. Podle objektu rozlišujeme změny věcné a změny řízení.
Management změn – (MoC) – směr managementu spočívající jednak v připravenosti na podněty (pasivní aspekt), jednak zaměřený na iniciaci změny (aktivní aspekt).
Invence
Neshoda – nesplnění požadavku
Náprava
Opatření k nápravě
Preventivní opatření
Objektivní důkaz
9.2 Východiska managementu změn
Management změn nemá bohatou historii (od 70.let 20.století). Teoretická východiska však sahají do ranější doby.
9.2.1 Zakladatelé teorie inovací
Kořeny managementu změn tvoří teorie inovací. K jejím představitelům patří Rakušan Joseph Alois Schumpeter. Vichry tvůrčí destrukce jsou výrazem k vyjádření kapitalistické dynamiky – nekonečného procesu tvoření, zastarávání, destrukce a znovuzrození…“.
Za představitele české inovační teorie lze považovat Františka Valentu. Koncem 60.let publikoval statě pojednávající o úloze inovací. Následně v r. 2001 své názory aktualizoval. Z nich si pozornost zaslouží klasifikace inovací.
Změny, které ve struktuře ekonomického organismu probíhají, se od sebe liší nejen svým charakterem, ale také svou úrovní. Změny jednotlivých faktorů výrobních organismů se měří pomocí řádu změny (inovace).
Aktualizované Valentovo pojetí dělí inovace do dvou skupin:
přírůstkové inovace – 3. až 6.řádu,
radikální inovace – 7. až 9.řádu
Inovace 3.řádu = prostá kvantitativní změna
Inovace 4.řádu = taková, při níž se uplatňuje pokrok ve vzájemné přizpůsobení věcných faktorů a kvalifikace pracovníků. Jde o skupinu adaptačních měn
Dále uvedené řády již zasahují základní funkci výrobků:
Inovace 5.řádu = nástup nové varianty, je to změna jedné či více funkcí elementů firmy
Inovace 6.řádu = forma nové generace, je to skupina změn, kdy překonáváme jednotlivé parametry a funkční vlastnosti, tj. měníme funkce, avšak zachováváme původní koncepci
Inovace 7.řádu = mění i dosavadní konstrukční a funkční koncepci
Inovace 8.řádu = překonání novým principem, který je koncipován na bázi určitého kmene technologií. Označováno jako nový rod
Inovace 9.řádu = nový kmen znamená změnu principu, kdy tento nový princip je koncipován na bázi určitého kmene technologií
Změny ve struktuře vědění mohou probíhat jak v rámci jednotlivých sociálně-ekonomických systémů, tak v rámci celosvětového vědění. Proto je nutné vedle úrovně změny měřené pomocí řádu změny (inovace) určit současně i podíl originálního, tvůrčího přínosu při tvorbě nových poznatků, které tvoří informační obsah příslušné změny. Původnost vědění měříme stupněm invence.
- jako nultý stupeň invence lze charakterizovat akceptaci (převzetí poznatku beze změny).
- za vyšší stupeň invence označujeme změnu ve struktuře vědění, ke které dochází na základě napodobení – imitace řešení (a to buď imitace obsahu či formy či obojího = úplná imitace).
- ještě vyšší stupeň invence představují takové změny ve struktuře vědění, k nimž dochází na základě analogií s oblastmi, které nejsou příbuzné z hlediska obsahu dané invence. Představují tedy transformaci/implementaci z jiné vědní oblasti.
- nejvyšší stupeň je taková změna ve struktuře vědění, která není ani z hlediska místa či času, ani obsahu či formy srovnatelná s jinou změnou ve struktuře vědění. Tento stupeň představuje absolutní invenci.