4. Obsah pojmu „podniková kultura“, podnikové klima a význam sociálního kapitálu pro chod organizací.

Podniková kultura- Celkový stav a způsob fungování organizace, úroveň vztahů mezi formální a neformální stránkou.

Sledujeme vztah mezi vnitropodnikovou kulturou a kulturou celé společnosti.

Struktura kultury organizace:

a) v materiální oblasti- technická a hmotná vybavenost, úroveň práce, vliv na životní prostředí, vzhled objektů, loga, symboly, oblékání. b) v duchovní oblasti- filozofie organizace (poslaní, koncepce, cíle), historie, myšlení zaměstnanců, etika c) úroveň řízení- styl řízení lidí, odměňování zaměstnanců, vzdělávání, způsoby motivace d) sociální aspekt- soc. struktura zaměstnanců, mezilidské vztahy, solidarita, loajalita

= kultura organizace, celkový vztah a způsob fungování organizace.

Podnikové klima

Zkoumáním podnikové kultury (kultury organizace) zjišťujeme podnikové klima. Především je zkoumán vztah mezi podřízenými a nadřízenými, aktivita lidí, loajalita s podnikem, spokojenost zaměstnanců s prací, způsob řízení atd. Příznivé podnikové klima pozitivně motivuje lidi k většímu výkonu a je příznivé pro celý rozvoj organizace.

Pracovní skupina- je skupina zaměstnanců v rámci organizace, která plní přidělený úkol.

Hlavní znaky: a) velikost 3-40 pracovníků b) společná pracovní činnost c) společné místo výkonu pracovní činnosti d) má svého vedoucího e) častá komunikace, znalost členů skupiny f) struktura sociálních pozic a rolí

Funkce: a) ekonomická- produkce výrobků, služeb b) sociální- vliv na osobnost, názory, postoje.

Adaptace pracovníka: - příznivé pracovní podmínky - styl práce bezprostředně nadřízeného - dobrá organizace práce - pozitivní sociální klima ve skupině - podniková kultura - mimopracovní vlivy (rodina).

Pracovník- kvalifikační předpoklady, aktivní přístup k novým situacím.

4. Specifika sociologického přístupu k politice, obsah pojmu politika, moc, autorita, politická elita

- jednou z významných sfér společenského života je právě politika, kterou se zabývá sociologie politiky

- politikou jakou formou vládnutí se zabývá politologie

Sociologie politiky

- zkoumá sociální a ekonomické příčiny, souvislosti, zdroje a dopady, jako zvláštní formy společenského dění

Politologie

- soustřeďuje se více na vlastní strukturu politického systému, jeho jednotlivé složky a na technologii moci

Politika

- obecně chápeme jako způsob ovládání druhých

- jde hlavně o metodu, nástroje, postupy uplatnění moci subjektu (ten kdo má moc) vůči objektu (kdo nemá

moc a z nějakého důvodu musí nebo nechce poslechnout)

- hlavní obsahem politiky je MOC nebo panství

Moc

- je to pravděpodobnost, že jeden činitel bude schopen prosadit svou vlastní vůli přes odpor jiných, MOC JE

VŽDY MOCÍ NAD NĚKÝM, NAD NĚČÍM

- uplatnění moci:

1. autorita - objekt moci tuto moc uznává a jedná dle této moci

2. donucení - moc je realizována subjektem moci proti vůli objektu, na který se působí, moc a autorita se vylučují

3. manipulace- sdělovací prostředky, objekt si uvědomuje, že moc je vykonávána jako bez jeho vědomí

Autorita

- obecně je možné autoritou rozumět uznávaný vliv, který určitý subjekt nebo jev vykonává na jiné sociální subjekty. George Simmel rozdělil autoritu na osobní a neosobní, dále pak:

1. autorita jedince - osobnosti, vyplývá většinou z jeho osobních kvalit a vlastností, koresponduje s pojmem charisma, charismatická moc

2. autorita skupiny - vlády, úřady, církev, rodina

- jde o autoritu danou pozicí v instituci, kterou má představitel ,,za sebou“, ale jde i

o autoritu osobní

3. autorita neosobní - autorita nějakého ,,vyššího principu“, jakým může být kulturní, morální,

náboženská nebo etická norma

Rozdíl mezi autoritou a mocí se dá shrnout:

- objektem autority může být vždy jen společenský subjekt (vědomé uznání autority)

- na rozdíl od toho člověk může vykonávat moc i nad zvířaty a jinými přírodními jevy

„moc je vždy mocí nad někým, nad něčím“, zatímco autorita je vztah „vůči někomu“

Politická elita

Politické elity- vznikají fungováním politického systému( radní, starostové )

Ekonomické elity – vytvářejí se v tržní ekonomice ( management )

Kulturní elity – nejširší- celebrity, sportovci, vědci, umělci ale i učitelé, atd..

Moc- a) jako společenský vztah, b) v rámci organizací a organizačních skupin, c) individua, d) legální.

Moc jako společenský vztah- schopnost vládnutí určitého sociálního subjektu nad jinými, s cílem přimět je k jednání.

Moc státu- moc uskutečňuje prostřednictvím mocenských institucí- zákonodárná, výkonná a soudní.

Moc v rámci organizací- uspořádání vazeb a pozice moci z hlediska vlivu, moci.

Moc individua- přepokládáme vztah s alespoň jedním dalším člověkem.

Moc legální- obecné uznání práva výkonu moci někoho nad někým.