
Základy lidské společnosti
Charakteristika existence lidské společnosti
1)Existence lidské společnosti je přírodně historicky podmíněná, součástí je schopnost práce a výrobní činnosti lidí
2)Organizace a regulace vztahů v různých pospolistostech a mezi pospolitostmi, včetně institucí, norem, pravidel a sankcí.
3)Předpokladem fungování společnosti je kultura jako určitá forma regulace vztahů, chování a jednání lidí.
1. Lidská společnost jako přírodně – historický proces
Faktory
Biologické – člověk součástí přírody, schopnost reprodukce, biologické zákony – reprodukce zachovává kontinuitu druhu a dědění určitých vlastností a dispozic po rodičích, toto dědění však nikdy není úplné, každý jedinec je unikátní. Další rozdíly jsou pohlaví, věk, rasa.
Demografické – rozložení obyvatelstva, růst počtu obyvatel, Thomas Malthus – upozornil na problémy s růstem počtu obyvatel již v 18. stol.
Geografické - prostředí ovlivňuje vývoj lidské společnosti, nerovnoměrnost populace.
Výrobní – schopnost produkovat prostředky obživy a další předměty potřebné pro život, pracovní proces.
Sociologie práce – předmětem zájmu je práce jako sociální proces.
2. Lidská společnost jako organizační proces
Organizační proces – kooperační schopnost živých organismů při výkonu určitých činností směřujících k dosažení stanoveného společného cíle. Nejzákladnějším společným cílem je přežití jednotlivce a druhu.
Organizace není nikdy úplná a dokonalá, definitivní.
Chaos – opak uspořádanosti.
Organizační procesy mají někdy podobu adaptace, dezorganizace, reorganizace, kooperace.
Organizační procesy mohou být:
1)Záměrné – formální organizace – schémata a předpisy určující pozice, zodpovědnost atd.
2)Spontánní – vyznačující se značnou flexibilitou a nebývají stálé – fronta v obchodě.
Sociální instituce
Instituce – pravidla platná pro chování lidí ve společnosti. Zajišťují základní funkce života společnosti jako celku i jejích jednotlivých součástí. Patří sem vyrábění, obchodování, vzdělávání apod. Instituce je způsob jak se co dělá, neznáme konrétní lidi.
Organizace – jedná se o konkrétní VŠ, politickou stranu atd.
Členění institucí
1)Instituce podle oblastí činnosti – zajišťující práci, vzdělávání, zdravotnictví
2)Instituce jako regulativy chování – působí ve společnosti jako určité normy, jež musí být dodržovány v rámci fungování celé společnosti. Jde především o právo, morálku, etiku.
3)Instituce sociální kultury – veřejná kontrola dodržování přijatých pravidel, registrace odchylek chování jednotlivců a skupin od norem, kritika, snaha o nápravu. Je nejdůležitější prostředek pro udržení konsensu ve společnosti.
3. Kultura
Je to produkt historického vývoje lidské společnosti a předpoklad jejího dalšího přežití a vývoje. Kultura je stálá, neoddělitelná součást lidské existence.
Funkce kultury
- vyjadřuje stav (úroveň) vývoje společnosti
- je základem jejího fungování, kontinuity a předpokladem rozvoje
- kultura je nástrojem regulace vztahů mezi lidmi a skupinami
- působí jako regulátor chování lidí
- je východiskem hodnocení činnosti jednotlivců, skupin, organizací atd.
Obsah kultury tvoří hmotné i nehmotné produkty a obecně respektované normy, hodnoty, pravidla, zvyky apod.
Kultura hmotná – tvoří součást prostředí, ve kterém lidé žijí. Města, vesnice, stavby atd.
Duchovní – součástí je schopnost poznávat, koncipat teorie, vědu, ideové hodnoty, umělecká díla.
Makro kultura – týká se např. celého města.
Mikro kultura – má menší rozsah, vybavení bytu atd. Různé styly.
Odchylky od normálu – deviace a anomie
Je to takové chování, které je odlišné od všeobecně přijímané normy.
Sociálně patologické – jsou to odchylky, které jsou obecně nebezpečné, škodlivé, ohrožují jednotlivce, skupinu, nebo celou společnost, její fungování a stabilitu. Patří sem zejména trestné činy.