6. Psaní Závěru bakalářské práce

Jak vyplývá z předešlého textu, k psaní Závěru bakalářské práce si vytváří student předpoklady již v průběhu jejího zpracovávání. Závěr je vlastně odrazem toho, zda a jak student hodnotí splnění cílů práce, které deklaroval na začátku práce.

Pokud si student napíše stručná shrnutí toho, co je podstatou kapitol (ev. podkapitol), tedy čeho vlastně dosáhl, může uvedená shrnutí využít při psaní závěru práce. V první fázi může do závěru uvést za sebou všechna dílčí shrnutí, která potom doplňuje, upravuje, aby z textu bylo jasně poznat, co kterou částí práce chtěl autor říci. Co se mu zejména podařilo, co méně a co doporučuje řešit například v další etapě svého studia např. v magisterském studijním programu.

Jako doporučení lze uvést, aby student i znovu v této části práce zopakoval stručná doporučení, která uvádí již v průběhu textu práce, kdy na jednom místě ve zhutněné podobě čtenář pochopí co vše a jak student řešil v celé bakalářské práci.

Závěr je návratem k cílům a hypotézám, které jsou na začátku v práci uvedeny. Student uvádí zejména, jak se mu podařilo splnit cíle, co se nepodařilo a proč, které hypotézy se potvrdily, nebo nepotvrdily apod.

Vhodné je začít například formulací: „V souladu s formulovanými cíli práce je řešena otázka XY, k jejímuž řešení bylo využito XY, podařilo se XY, cíl lze považovat tedy za splněný (částečně, zcela apod.).“

Je vhodné, aby student na tomto místě nastínil další problémy, kterým by bylo vhodné se věnovat, ale svým rozsahem by byly nad rámec a rozsah práce. Důležitý je i nástin konkrétních doporučení a návrhů, jejichž realizace v praxi by pomohla zkoumaný problém vyřešit (např. doporučuji zavést.., inovovat…, zrušit.., změnit.., vytvořit, obměnit…, strukturovat… apod…).

7. Příprava na obhajobu bakalářské práce

• Po odevzdání BC práce a obdržení posudků vedoucího a oponenta se student připravuje na její obhajobu. K tomu se zpravidla připravuje ppt prezentace a komentář, který by měl obsahovat zejména:

• -stručné zhodnocení splnění cílů BC práce (hlavní výsledky z ev. výzkumu, ověření platnosti hypotéz pokud byly uvedeny apod.), zpravidla cca 6 snímků, dle typu práce.

• - shrnutí návrhů, doporučení apod., která student uvedl v práci

• - případné obtíže a překážky, které se v průběhu zpracování vyskytly

• - odpovědi na otázky vedoucího a oponenta práce

Hlavní zásady při provádění obhajoby práce:

• Samotné úvodní slovo, kromě doby na odpovědi k otázkám oponenta a vedoucího práce by mělo trvat max. 15 minut.

• Nedoporučuje se text číst

• Oslovení komise: např. Vážený pane předsedo, vážená komise, dovolte, abych přednesl úvodní slovo v rámci obhajoby mé bakalářské práce, která byla zpracovaná na téma: XYXYXYXY

• Zřetelný verbální projev, bez nadměrných neverbálních projevů (ošívání se, kroucení tělem, motorický neklid, nervózní těkání očima sem a tam apod. )

• Uvádět hlavní výsledky a jak se podařilo splnit cíle, ve zhutněné podobě

• Shrnout hlavní závěry a doporučení.

• Nedoporučuje se odpovídat na otázky : já nevím apod., nechat si chvíli otázku projít hlavou a pokud skutečně nemám odpověď, je lépe sdělit, že : „uvedený jsem se v práci nezabýval, je to ale dobrý námět pro mou další práci“ apod.

• Vždy je třeba mít na paměti, že práce má formulovány cíle, které limitují rozsah řešených problémů, proto lze v případě korektně uvést, že zmiňovaný problém je za hranicí řešení BC práce, ale můj názor k tomu je..xxxxxx.

• Jasně doporučuji si úvodní slovo vyzkoušet (tréning) za účasti náhradního publika (spolužáci, kamarád, vedoucí práce apod.), kde může dojít ke korekci času a dalším upřesněním, která by jinak nebyla možná. Pouze jednou je ale málo, záleží na schopnostech studenta.

• Prezentaci je vhodné si umístit na flesh disk apod. v různých formátech, pokud není jisté, jaký počítač bude při reálné obhajobě, aby nedošlo k tomu, že systém v PC nepodporuje formát, ve kterém student pracoval při přípravě úvodního slova k obhajobě bakalářské práce.

Brno, září 2015

Hodně trpělivosti a invence při psaní seminárních, ročníkových a bakalářských prací přeje

doc. Radomír Saliger, Ph.D.

Ústav humanitních věd