Druhy sítí

Počítačová síť = je souhrnné označení pro technické prostředky, které realizují spojení a výměnu informací mezi počítači. V poslední době jsou všechny sítě postupně spojovány do globální celosvětové sítě Internet, která používá sadu protokolů TCP/IP.

podle rozlehlosti: pan-mobil s notebookem-kabel, infračervené záření, bluetooth (Adsl, gprs, gsm), lan - budova, man - město, wan-země

podle druhu přenášeného signálu - analogová a digitální

podle přepojování: komutační (telefony), paketová

podle postavení uzlů:

• peer to peer - rovný k rovnému,sdílení

• klient-server - poskytuje služby klientům (webový server www,tiskový server,proxy server…)

Předpoklady k připojení:

• přenosové médium (kabel, vzduch), síťové rozhraní (síť. Karta - identifikátor), modem -telefon, síť. protokol, operační systém podporující síť. komunikaci

 

 Po připojení počítače do počítačové sítě je potřeba provést nastavení některých důležitých parametrů - provést konfiguraci sítě

IP adresa počítače - číselná IP adresa síťového rozhraní počítače, kterou lze zadat ručně (např. podle vnitřních pravidel organizace) nebo získat automaticky z DHCP serveru - Např. adresa 192.168.0.25

Maska (pod)sítě - počet bitů, zadané ve formě fiktivní IP adresy, ve kterých se mají shodovat adresy počítačů patřící do stejné lokální sítě - Např. 255.255.255.0 znamená shodu ve 24 bitech

Výchozí brána - IP adresa směrovače, který připojuje lokální síť k rozlehlé síti (Internetu) - Např. 192.168.0.254 - směrovač patří do stejné skupiny adres (stejné sítě) jako adresa počítače

Adresa(y) serveru(ů) DNS - IP adresa(y) počítače(ů) v rozlehlé síti (Internetu), které zajistí překlad jmenných adres (doménových jmen) na číselné adresy. Adresy serverů DNS nemusí být (obvykle ani nebývají) ze stejné skupiny adres jako adresa počítače - Např. 138.175.10.38 či 138.175.10.34

Kdyby byl počítač nastaven špatně (v rozporu s pravidly místní sítě) sám nebude moci komunikovat s ostatními počítači, může i znemožnit komunikaci ostatních počítačů

 

 ADSL modem

Jiný než ADSL modem není možné použít

K počítači se připojuje buď přes USB port (zásuvku), Ethernet (port RJ-45), nebo ve formě PCI karty

Sám o sobě nedokáže poskytovat připojení více než jednomu počítači

 

Spojení lokálních sítí (LAN) umožňuje počítačům vzájemně komunikovat

vytváří se tak inter-network (inter = mezi, network = síť), zkráceně internet (s malým i na začátku)

Pojem Internet (s velkým I na začátku) pak představuje označení jedné konkrétní, celosvětové, sítě

Firemní (lokální) síť je pak připojena k Internetu prostřednictvím firmy poskytující připojení k Internetu

ISP – Internet Service Provider

 

V rámci rozsáhlé sítě (Internetu) jsou stanovena pravidla pro komunikaci mezi komunikujícími uzly (počítači)

pravidla jsou rozdělena do skupin (vrstev) a označují se jako protokoly

sada (skupina) v současnosti používaných protokolů se nazývá protokoly TCP/IP

odvozeno od dvojice podstatných protokolů

IP (Internet Protocol) a TCP (Transmission Control Protocol)

pravidla rozdělena do čtyř vrstev, pro každou vrstvu jsou pak typické protokoly

 

IP adresa je konstruována podobně jako telefonní čísla (kód země / města / ústředny / účastnické číslo) – je přidělena správcem sítě

V rámci lokální (podnikové) sítě komunikují uzly sítě mezi sebou pomocí opakovačů resp. přepínačů

¡na základě fyzické (MAC) adresy jsou data předávána příjemci

Chce-li komunikující uzel poslat data uzlu v jiné (lokální) síti, musí je předat směrovači (router)

spojuje dvě sítě a přenáší mezi nimi data, tj. směruje datové pakety k cíly (k příjemci)

může spojovat dvě sítě s rozdílnými technologiemi, např. sítě na bázi kroucené dvojlinky s optickými vlákny nebo drátové sítě s bezdrátovými apod.

jako směrovače jsou používány vysoce účelové počítače (zařízení) obvykle se speciálním hardwarem

optimalizovaným jak pro běžné přeposílání dat, tak pro specializované funkce jako šifrování, překlad adres apod.

používá směrovací (routovací) tabulku, která obsahuje nejlepší cesty k jistým cílům na základě jejich IP adresy

 

Cestu datového balíčku (paketu) v rozlehlé síti (Internetu) si lze představit jako cestu od uzlu k uzlu, kde jednotlivými uzly jsou směrovače (routery)

Směrovače provádějí tzv. směrování (routing) – proces určování cesty paketu v počítačové síti

pro každý datový paket najít co nejvýhodnější dopravení do místa určení (k příjemci)

každý směrovač po cestě se na základě části adresy IP rozhodne, kam paket poslat dále