Oběžný majetek podniku Oběžná aktiva

Zahrnují

• zásoby (materiálu, nedokončené výroby a polotovarů, výrobků, zvířat, zboží a poskytnuté zálohy na zásoby),

• pohledávky (v členění na dlouhodobé a krátkodobé),

• finanční majetek (v tom peníze, účty v bankách a krátkodobý finanční majetek) a

• ostatní aktiva - přechodné účty aktiv (tj. časové rozlišení nákladů a příjmů a dohadné účty).

• Každý druh majetku má svoji podobu, funkci a místo v oběhu hodnoty peněz

• Peníze umístěné (zvěcnělé) v konkrétním druhu OM se rychle přeměňují na jiný druh OM, obrat peněz je rychlý. Rychle se na peníze přeměňují pohledávky, pak zásoby hotových výrobků a zásoby materiálu, nejpomaleji nedokončená výroba (polotovary).

• OM má likvidnost větší než dlouhodobé druhy majetku.

• Hodnota zásob se jednorázově přenáší do nákladů a vrací se v tržbách zpravidla do jednoho roku.

• I pohledávky a finanční majetek vyvolávají podniku náklady (explicitní a implicitní).

Funkce oběžného majetku

• Zabezpečování hladkého průběhu výroby

• Zabezpečování potřebné platební schopnosti podniku

• Krytí rizik (rezervní funkce)

• Krytí závazků (záruční funkce)

• Spojení s okolím podniku

Zásobování (zásobovací logistika)

• činnost, která se zabývá zajišťováním přísunu a pohybu oběžného majetku vázaného ve výrobě

• V rámci zásobovací činnosti lze rozlišit

  • nákup

  • vlastní zásobování (zásobovací logistika v užším smyslu)

• Nákup zajišťuje výběr dodavatelů pro jednotlivé potřebné druhy zásob, jednání s dodavateli, sestavování a uzavírání smluv.

• Vlastní zásobování zajišťuje přejímku a kontrolu zboží, skladování a správu skladů, vnitropodnikovou dopravu.

• Oba dva okruhy činností může zabezpečovat samostatný vnitropodnikový útvar, případně mohou být činnosti odděleny do dvou útvarů.

• Organizuje se centralizovaně nebo decentralizovaně.

Funkce zásobovací činnosti

• efektivní zabezpečení všech podnikových činností surovinami, pomocným materiálem, výrobky vlastní výroby, energií a pohonnými látkami:

• Z ekonomického hlediska je cílem zásobovací činnosti optimalizace využití zásob (minimalizace spotřeby zásob na jednotku výkonu ve fyzických jednotkách) a minimalizace nákladů na zásobování (minimalizace nákladů na nákup a vlastní skladování).

Operativní (běžné) – řízení zásobovací činnosti

• zajištění zásob v kratším období, tj.

  • plánování zásob (stanovení potřeby zásob pro plánovaný sortiment a pro plánované množství výroby; využívá se přímá metoda stanovení potřeby nebo některá statistická metoda (indexní metoda, průměry, regresní analýza);

    • při přímé metodě se uplatňují normy - zásob materiálu, nedokončené výroby, hotových výrobků, peněz,hmotné, časové a finanční normy, průměrné, běžné, pojistné, sezónní, havarijní

  • udržování optimální výše a struktury zásob

  • analýza stupně využívání zásob

Druhy zásob – dle funkce

• Zásoba běžná – kryje potřebu mezi dvěma dodávkami, její výše kolísá od maximální (při dodávce) po minimální (na konci období), odvozuje se z ní průměrná zásoba

• Sezonní zásoba

• Pojistná zásoba – ke krytí odchylek od plánu

• Havarijní zásoba – pro případ škodných událostí

• V nich jsou vázány peníze. Měly by být vázány účelně – tzn. jen v potřebné výši a jen na potřebně dlouhou dobu.