7 Volba spotřebitele V ordinalistické teorii

1. Které z následujících tvrzení platí pro dvě kombinace dvou statků spotřebního koše, které leží na téže křivce indiference?

1. celkový užitek z obou kombinací je stejný

2. mezní užitek z obou kombinací je stejný

3. kombinaci ležící více vlevo nahoře preferuje spotřebitel více

4. spotřebitel hodnotí obě kombinace stejně

2. Směrem zleva doprava na křivce indiference:

1. Roste celkový užitek

2. dochází ke změně mezní míry substituce

3. klesá celkový užitek

4. dochází ke změně poměru mezních užitků

3. Křivka indiference vyjadřuje:

1. preference spotřebitele

2. omezení spotřebitele důchodem

3. stejný celkový užitek spotřebitele

4. rozpočtové možnosti spotřebitele

4. Axiom tranzitivity se na grafu křivek indiference projevuje:

1. Jejich konvexním tvarem

2. tím, že se křivky indiference neprotínají

3. tím, že křivky indiference protínají obě osy

5. Zákon poklesu mezního užitku se v modelu křivek indiference projevuje:

1. tím, že křivky indiference mají konvexní tvar

6. Jestliže kombinace A leží na výše položené křivce indiference než kombinace B, platí, že:

1. Spotřebitel preferuje obě kombinace stejně

2. spotřebitel preferuje A před B

3. spotřebitel preferuje B před A

7. Komplementární vztah dvou statků se v modelu křivek indiference projevuje:

1. Tím, že křivky indiference neprotínají

2. tím, že se křivky indiference nedotýkají os

8. Substituční vztah dvou statků se v modelu křivek indiference projevuje:

1. tím, že křivky indiference protínají dvě osy

2. tím, že křivky indiference mají konverxní tvar

9. Vztah, při kterém je jeden ze dvou statků nezbytný a druhý luxusní, se v modelu křivek índiference projevuje:

1. tím, že křivky indiference protínají jednu osu

2. tím, že křivky indiference jsou lineární

10. Mezní míra substituce:

1. je vždy rovna v absolutní hodnotě podílu mezních užitků obou statků

2. je vyjádřena sklonem křivky indiference

11. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující podobu TU = aq1 + bq2 + q1q2, za podmínek a > 0, b > 0, platí, že:

1. křivky indiference protínají obě osy

2. oba statky jsou substituty

12. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující podobu TU = aq1 + bq2 + q1q2, za podmínek a > 0, b < 0, platí, že:

1. křivky indiference protínají jednu osu

2. oba statky jsou nepřímé substituty (q1 nezbytný, q2 zbytný)

13. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující podobu TU = aq1 + bq2 + q1q2, za podmínek a < 0, b < 0, platí, že:

1. oba statky jsou komplementy

2. k řivky indiference se nedotýkají os

14. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele dvou statků , c > 0, d > 0, c+ d = 1, platí, že:

1. křivky indiference neprotínají osy

2. oba statky jsou nezávislé

15. Spotřebitelem zvolená kombinace množství dvou statků je charakterizována vztahem a je rozpočtově dostupná. Platí, že:

1. má-li být spotřebitel v bodě optima, množství q1 se musí snížit a množství q2 zvýšit

16. Spotřebitel spotřebovává 2 statky. Uvažuje o zařazení třetího. Za které podmínky, vyjádřené následujícími vztahy, spotřebitel 3. statek do spotřebního koše zařadí:

1. je správně

17. Spotřebitel užívá přímé substituty, je-li funkce jeho celkového užitku:

1. TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a > 0, b > 0, TU > 0

18. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a > 0, b > 0, TU > 0, a zvýší se důchod spotřebitele, platí, že v bodě optima:

1. Mezní míra substituce se zvýší

2. mezní míra substituce se nezmění

3. m ezní míra substituce se sníží

19. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele dvou statků , po zvýšení ceny prvního statku P1 (uvažujeme efekt metody statického rozkladu) při optimální kombinaci:

1. dochází jen k substitučnímu efektu na q1

2. dochází jen k důchodovému efektu na q1

3. se sníží obě spotřebovávaná množství q1,q2

4. se sníží jen q2

5. se sníží jen q1

20. Jestliže se v případě spotřebitele s funkcí celkového užitku ad) 4 zvýší ceny obou statků stejným tempem (o 20%):

1. klesne spotřebované množství obou statků

2. projeví se jen důchodový efekt (podle metody statického rozkladu)

3. projeví se oba efekty

4. změní se jen q1, na q2 to nemá vliv

5. množství obou statků klesne vždy ve stejném poměru

21. J e li funkce celkového užitku spotřebitele dvou statků , spotřebitel vydává na první statek výdaje ve výši:

1. c/(c+d) svého důchodu

22. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a > 0, b < 0, TU > 0, potom platí, že:

1. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q₂

2. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q₁

3. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků

23. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a < 0, b < 0, TU > 0, potom platí, že:

1. oba statky jsou oboustranně zastupitelné

2. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q₁

3. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q₂

4. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků

24. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a < 0, b > 0, TU > 0, potom platí, že:

1. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q₁

2. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q₂

3. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků

4. oba statky jsou oboustranně zastupitelné

25. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a > 0, b > 0, TU > 0, potom platí, že:

1. Může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q₁

2. Může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q₂

3. oba statky jsou oboustranně zastupitelné

4. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků